Maxtrix

Film vzbuzující hrdost v každém Čechovi, který dával pozor při hodinách češtiny. Komorní, ale senzační je všechno od herců přes hudbu a kameru až po děj. Na výtku mnoha - absence konfliktu postavy - argumentuji přítomností konfliktu jedince proti něčemu většímu, což je přesně to, o co často v Čapkových dílech šlo. Navíc to nahrává na krátkou a přímočarou zápletku, kterou lze sfouknout za pauzu po obídku nebo 2 školní hodiny.

Nebudu nic skrývat. Třetí Příběh hraček je příběhem z mého dětství, takže pro mě představuje vrchol nostalgie, což se určitě odrazilo do mého hodnocení. Každopádně i po 14 letech zabírá jak tehdy a schvaluji to, kam se známé plastové obličeje vydali tentokrát. Jednoduchý a zábavný příběh toho představuje mnohem víc, než se na první pohled zdá. Proto tenhle film baví jak děti tak rodiče, a takový má Pixar být. Do galaxie a ještě dál snímek vynáší hudba a špičkový dabing. Dávám téměř čistých pět a navíc z dnešního pohledu, kdy si děti už téměř nehrají, Příběh hraček 3 zaujímá o to speciálnější pozici pro můj výlet za nostalgií.

Tohle že je nejlepší Scorsese? Ten místy nevhodný výběr jen rockových písniček a jejich coverů? Ty voiceovery Pesciho - herce s hlasem absolutně nevhodným pro voiceovery? Těch 178 minut, které (mimo posledních 30 minut) neobsahují žádnou ikonickou scénu a někdy mě nutí pokládat otázku jestli to fakt musel Marťa tak natahovat? Za mě jednoznačně NE.  Tenhle film je ale nejlepším ztělesněním Scorseseho. Jsem si jistý, že kdyby jste vystřihli jakoukoliv sekvenci z kontextu a ukázali ji někomu, který jen zaslechl legendární jméno, dokázal by správně označit strůjce tohoto typického žánru. Ty 3 hodiny jsem stejně musel vnímat navzdory tomu, že jsem si nevypěstoval sympatie ani k jedné z postav (což je můj problém) a to z jednoduchého důvodu - ten příběh je prostě skvěle vymyšlený. De Niro a Pesci jsou ztělesněním toho nejlepšího z arzenálu "mafiánských herců" a už jen kvůli nim jsem se na zhlédnutí těšil. Stonová je opravdu brilantní hysterka a její přechod od krásky po feťačku byl opravdu silný. Místy zabírala i hudba (ano, ta kterou jsem před chvílí kritizoval) a práce s kamerou taky podobně většinou těšila (SPOILER - přechod Nickyho voiceoveru k Nickyho smrti mě odpálila). Nejvíc ze všeho ale chválím konec, protože na to jak byl předpovídatelný a vlastně i předem avizovaný, překvapil a zanechal dojem.  Podtrženo a sečteno Kasino není nic jiného než suprový film, který bych označil za jedno z nejlepších možných seznámení k Scorsesemu pro filmové zelenáče. Jeho předchůdci i následovatelé jsou mnohdy konkrétnější, a proto i za mě lepší. Nemá co dělat na vrchním místě režiséra s tak květnatou kariérou, ale zároveň přesně chápu proč tam - je takřka neokoukatelný (= můžeš si ho pustit stokrát a vždycky to bude lepší).