Pyšná princezna

Pozitivně uvědomělá pohádka, Ráž je s Pepíkem Zímou ten nejčestnější princ našich pohádek. Ale narozdíl od princezny se zlatým tetováním na čele, tahle na začátku umíněná princeznička je zábavná, jak ale začne "kecat Rážovi do řemesla" a stávat se hodnější, začíná pohádka trochu ztrácet. PS: Zajímalo by mě, jak tvůrci dosáhli toho "syntetyzátorového" zvuku zpívající květiny...na 50. léta hodně slušný prvek. (05.10.2008)

Pěkná pohádka, ale nemám k ní takový srdcový vztah jako většina, je to asi proto, že jsme se seznámili dost pozdě - poprvé jsem ji vcelku zhlédl snad o Vánocích léta páně dvou tisíc desátého, tedy po mém osmnáctém roku věku, čili ve věku, v němž už jsem nebyl cílovým divákem pohádek. Ale i tak se mi film líbil, nezapomenutelný je hlavně Stanislav Neumann v roli krále. 75% (05.05.2013)

Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html (15.04.2007)

"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. (26.12.2014)

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. (03.10.2008)