Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Pozitivně uvědomělá pohádka, Ráž je s Pepíkem Zímou ten nejčestnější princ našich pohádek. Ale narozdíl od princezny se zlatým tetováním na čele, tahle na začátku umíněná princeznička je zábavná, jak ale začne "kecat Rážovi do řemesla" a stávat se hodnější, začíná pohádka trochu ztrácet. PS: Zajímalo by mě, jak tvůrci dosáhli toho "syntetyzátorového" zvuku zpívající květiny...na 50. léta hodně slušný prvek. ()
Pěkná pohádka, ale nemám k ní takový srdcový vztah jako většina, je to asi proto, že jsme se seznámili dost pozdě - poprvé jsem ji vcelku zhlédl snad o Vánocích léta páně dvou tisíc desátého, tedy po mém osmnáctém roku věku, čili ve věku, v němž už jsem nebyl cílovým divákem pohádek. Ale i tak se mi film líbil, nezapomenutelný je hlavně Stanislav Neumann v roli krále. 75% ()
Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html ()
"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. ()
Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. ()
Galerie (10)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (60)
- Ve filmu si zahrál malou roličku pážete i muzikant a malíř Jan Antonín Pacák, a to díky svému otci Janu Pacákovi, jenž na filmu pracoval jako architekt. (sator)
- Scéna, kde princezna Krasomila (Alena Vránová) hází míč přes bránu, je natočena na zámku Hluboká, ale Miroslav (Vladimír Ráž) jej ve skutečnosti chytí až v Třeboni. (jenik71)
- Ve scéně, kdy král Miroslav (Vladimír Ráž) přichází do Půlnočního království, sedí na rozcestníku sup. Je však jasně viditelné, že je k němu za nohy uvázán. (Bejdule)
Reklama