Do morku kostí

Luca Guadagnino nejspíš hodlá být v budoucích letech ještě hodně filmařsky plodný, po Bones and All ovšem rázem začíná být důvod, proč se na jeho budoucí tvorbu těšit. Tento žánrový hybrid totiž zvládne vyvolat mnoho myšlenek, uvažovat nad faktory lidskosti a přestavit svěže pojatou tragickou romanci, na kterou se ve finále nejde dívat úplně černobíle.... (22.12.2022)

První Guadagninův snímek, který mi vyloženě sedl. Pomalé, přemýšlivé a procítěné road-movie s kanibalskými postavami, jež si můžete klidně zaměnit za upíry nebo i běžné lidi, zkrátka funguje jak má. Stačí se do toho ponořit a strávit příjemné dvě hoďky. Aluze na Kiss a hudba Trenta Reznora a Atticuse Rosse jsou top! (30.12.2022)

Vynikající Mark Rylance a první (zhruba) necelá půlka Bones and All to tahaj na nevšední zážitek. Zbytek to pak stáhne dolů až k odzívané nudě. Škoda i postavy právě Rylanceho, kdy je v závěru scénářem dost degradována na post naprostýho idiota, až to zamrzí. Až moc prázdné, bez potřebné poetiky indie filmů, i bez osobitosti všeobecně, což je u Guadagniho asi překvapením. A především bez chemie, kterou druhá půlka tak moc potřebovala. (22.12.2022)

Nejnovější počin režiséra Guadagnina je skvělým mixem dramatu, romantiky a lehkého hororu, kterému na atraktivitě přidává i ústřední téma – kanibalismus. Ačkoliv se samotné téma může jevit jako výstřední, film pracuje se zajímavými myšlenkami a motivy, které vychází ze situací v běžném životě. Ústřední dvojice postav mezi sebou má potřebnou chemii, jsou výborně zahraní a oba mě strašně bavili. Nesmím samozřejmě opomenout ani Marka Rylance, který ve mně v každé scéně vyvolal snad všechny možné emoce, bravurní výkon. K tomu navíc téměř dokonalá hudba, jež kombinuje relativně jednoduché a opakující se motivy s několika perfektně zvolenými písněmi. Jelikož se prakticky jedná o road movie, snímek mě nikdy nenudil, protože pořád určitým tempem plyne dál. Celé to je, i přes místy dost zvrácené scény, svým způsobem strašně „feel-good“ a já jsem si to fakt užíval. I proto mě vážně mrzí, že Bones and all nezvládá prodat jakékoliv silnější emoce, což se projeví především na konci. Naštěstí se jedná o jediný, byť docela zásadní, problém jinak zdařilého filmu, který by neměl zapadnout. 8/10 (31.12.2022)

Prvá hodinka je výborná vo všetkých smeroch. Atmosféra, roadmovie feeling, postavy a postavičky a zároveň postupné odkrývanie fikčného sveta, ktorému musíte ísť trošku v ústrety, aby ste dokázali prijať všetko, čo sa od určitého momentu pred vami bude odohrávať. Prijatie tej podivnosti je kľúčové. Po asi hodine sa to ale snaží hľadať niečo hlbšie a tam to začne bytostne balansovať na hrane dobrého vkusu. Čím sme bližšie k záveru, tým viac sa jednotlivé motívy rozpadajú a výsledný dojem systematicky podkopáva skvelo budovanú atmosféru prvej hodiny. Odrazu sa z toho stáva zbierka scén, bez emócií, ktoré majú podporiť čo? Romancu? Nemyslím si, že to dokáže u uvedomelého diváka zafungovať inak ako kostrbato. Taylor Russell aj Timothée Chalamet sú skvelí. Len nie keď sú spolu. Tá chémia tam medzi nimi skrátka nie je. Vedľajšie postavičky potešia a najviac z nich vynikne fenomenálny Mark Rylance, ale aj ten sa ku koncu stáva klaunom a maškarou, svojho tak zaujímavého charakteru. Neviem čo sa stalo. Vidno za tým robotu. Vidno za tým uvedomelú filmárčinu. Koketovanie s hlbšou myšlienkou tam je, ale nikdy sa nenaplní. Takže zaujímavý film, ale v rámci akéhokoľvek diskurzu tam nie je nič o čom by sa dalo rozprávať aj o rok. Čo je na tak premyslený a formálne čistý film škoda. (15.12.2022)