Stíhán a podezřelý

Tohle není TA detektivka, jež má spád, tajemství, atmosféru, jako třeba Schulhofovy detektivky z let šedesátých. Stíhán a podezřelý je film bez nápadu a bez logiky. Policie hledá muže, kterého z ničeho neviní. A tak se celá plejáda špičkových herců aspoň snaží najít motivaci k nějakému osobitějšímu psychologickému naplnění své role. Ale ono to zoufale nejde. Ani Adamíra nepůsobí přesvědčivě. Proč se tedy na film po letech znovu dívám? Protože filmaři využili lokaci bourajícího Mostu a já jsem tehdy jako mládě z jiné důlní lokality velmi bolestně vnímala to, čemu se dnes říká prolomení těžebních limitů. Takže pro mě je film takovou nostalgií, vzpomínkou na dětství v hornickém kraji. (20.02.2024)

Jirka Adamíra svou roli uprchlíka a domnělého vraha zvádl bravurně. Zbylé herecké výkony stály za starou punčochu. Díky nim byl celý kriminální příběh, i když měl možnost být realistickým a autentickým, schématický a velmi nepřirozený. Vyšetřovatel Ilja Prachař působil unaveným dojmem, jako by tu kauzu ani nechtěl řešit:) Jedna z těch horších čs kriminálek. (07.12.2004)

U tohoto filmu jsem krajně na rozpacích, protože si nejsem jist jaký přístup k němu je adekvátní. Z čistě filmového hlediska by to na víc než na dvě a půl hvězdičky nebylo. Z hlediska historického pohledu, jako dokument jednoho z "unikátních činů" komunistického režimu (kompletní likvidace historického města kvůli uhlí, jehož těžba přinesla cca 3 mld korun), je tento film naprosto nedocenitelný. Takže pokud do toho přičtu i svého oblíbence Jiřího Adamíru vychází mi z toho asi 3 1/4. (15.01.2008)

Kriminálně-psychologické drama, které více než o zločinu pojednává o psychicky a fyzicky zlomeném muži utíkajícím před zákonem přesto, že žádný zločin nespáchal. Bohužel je film po všech stránkách nedotažený. Tak za prvé už od počátku známe domnělého vraha a stejně rychle se dozvídáme, že vlastně ani vrah není. A pak už jen sledujeme, kterak muži zákona, respektive jeden muž, pátrá po nevinném inženýrovi. A místo toho, abychom sledovali postupnou proměnu Trojanovu, filmaři je vymění za pár zoufalých Trojanoných výkřiků, vzpomínek či blouznivých představ a skřeků. De facto nepřemýšlí nad tím, co vlastně udělal nebo nebilancuje, vše se odehrává na poli útěku a čirého zoufalství. Policisté se také nechovají moc logicky. Nejprve vyhlásí pátrání po muži díky televizi a rozhlasu a pak ho vůbec stejným způsobem neodvolají, přestože právě to by mohlo Trojanovi pomoci, kdyby hlášení slyšel. A navíc by mohlo odradit pár občanů od nadšeného udávání, že chytili zločince. Navíc mi role k Jiřímu Adamírovi moc nesedla. Podle mě se na takovou roli moc nehodil. (23.04.2021)

Stíhán a podezřelý. Dva kriminalisté pomalinku sledují člověka, který prchá napříč republikou. Je nemocný, ve stavu hraničícím se šílenstvím a stop nechává více, než slon v porcelánu. No ale co, ukryje se v demolovaném Mostě a až tam ho najdou. Ne ale kriminalisté, ale banda dětí. Jako kriminálka je film naprostá blbost. Dialogy jsou více než vypečené, můj obvzlášť oblíbený je rozhovor patologa s kriminalistou. Také Přeučil a "Ládínek" Svoboda jsou fascinující. Lábus funguje jen jako ozvěna a občasný rádoby komik, ostatní jsou jen do počtu. Vyčnívá snad jen Adamíra a to také jen v některých scénách. Film má ovšem neskutečně hypnotickou atmosféru, vytvářenou paradoxně levnými, až civilními prostředky a závěrečné finále, něco mezi apokalypsou a surrealismem, je působivé. Žluto-bílé volhy VB ve zničeném Mostě a zkreslené výkřiky "Trojane, vyjděte z úkrytu, nic jste nespáchal", to je opravdu síla. Moje malé české guilty pleasure. (30.08.2011)