More Miko

Tenhle film by se měl snad promítat povinně!        Začátek byl slabší, ale pak se to rozjelo v neuvěřitelně fascinující, v mnohém smutný, ale zato inspirativní příběh. Ta politická linka mi připomněla film Sláva (v tomto dokumentu jde ale bohužel o realitu, ve které žijeme...). (05.04.2023)

Nevěděl jsem, jestli se při sledování tohoto díla smát, být v údivu nebo se vytočit. Jaroslav Miko je recidivista a kriminálník, za jehož problémy může vždy někdo jiný, tedy česká společnost. Té se tak rozhodl mstít tím, že se začal osobně angažovat v dovozu osob nesoucích si s sebou nenávistnou islámskou ideologii. K čemu to pak vede, můžeme dnes vidět v zemích, které s tímto "dovozem" začaly o pár desetiletí dříve, tudíž jde o velmi efektivní způsob, jak nenávratně škodit. Kromě toho publikuje na sociálních sítích nenávistné statusy, ve kterých napadá všechny kolem. V minulých letech stihl i vyhrožovat a několikrát být usvědčen ze lží. No, a tak o něm natočili oslavný dokument, kde vidíme lidumila :-) (29.11.2023)

Dlouho nelze poznat, že za snímkem stojí Robin Kvapil. Brněnský patriot složil svému městu poctu v mozaikovité dokufikci Všechno bude fajn a o rok později filmem Máme na víc dokumentárně zmapoval svou účast v poradním týmu neúspěšného prezidentského kandidáta Michala Horáčka. V tomto případě se Kvapil netlačí před kameru ani neupozorňuje sám na sebe jakožto dokumentaristu. Až důrazem na politickou rovinu Mikova příběhu prozrazuje, že ho více než protagonista zajímají celospolečenské přesahy. (30.10.2022)

Strašně mi vadí, že je česká společnost tak otevřeně rasistická a xenofobní, což bohužel potvrzuje nejen tento dokument, ale i celkový negativní postoj Čechů vůči cizincům tmavé pleti. V takové atmosféře se mi rozhodně nežije dobře... Řidič kamionu Jaroslav Miko každopádně patří u nás k těm nemnoha lidem s hlubokým humánním cítěním a touhou pomáhat všem potřebným. Klobouk dolů před jeho odhodláním a bezbřehou vytrvalostí, s jakou se neustále pouští do boje s větrnými mlýny. Často to vyžaduje pořádnou dávku odvahy a sebezapření. (70%) (26.03.2023)

Jsem moc ráda, že jsem zrovna tímto snímkem mohla zakončit letošní Ji.hlavu. Ač se přiznám, že jsme jména Jaroslava Mika do té doby neznala, on i jeho příběh mě zaujal hned v prvním okamžiku. Snímek mě naplnil optimismem, ačkoliv příliš optimisticky nevyznívá a vzal mi poslední iluze, co jsem měla o ministru Rakušanovi. Ani vteřinu jsem se nenudila a o zajímavý scénář se paradoxně postarala válka na Ukrajině. Dávám jasných pět. (MFDF Jihlava 2022) (31.10.2022)