O medvědu Ondřejovi

Exteriéry a hádám i interiéry hradu Bouzov vytváří pěknou kulisu téhle trošku naivně pojaté pohádky. Milé pasáže tu určitě jsou (hlavně když "medvěd" tančí před královských dvorem). Ale moc mi nesedl takový ten starosvětský filmařský styl, kdy některé pasáže filmu jsou ztvárněny beze dialogů (jen s docela barvitou hudbou). Jaroslav Marvan roli pana krále je výrazná postavička, žel na můj vkus přehnaně směšná. Z ženských postav je možná výraznější chůva Jiřiny Bohdalové než samotná princezna, což asi není úplně v pořádku... (02.01.2023)

Řeknu Vám, že po sérii průměrných a až podprůměrných pohádek, co jsem za poslední dny viděl, kterou doufám zakončila letošní premiérová pohádka Kouzelník Žito, je tahle jako ze světa dokonalosti. Ano, je zatraceně jednoduchá. Ano, má k vánoční pohádce hodně daleko. Ale pořád má v sobě takovou tu správnou atmosféru, kterou každá poctivá pohádka potřebuje a moc hezky se na ní kouká. Škoda, že tu má tak průměrné hodnocení. (25.12.2018)

Jaroslav Mach nedosáhl na úspěchy svého staršího bratra Josefa, a ani jeho představivost a hravost nedosahovala bratrovi podmanivé kreativní vynalézavosti. Lze to poznat i na pohádkovém příběhu O medvědu Ondřejovi, kde nechybí humorný nadhled a přiléhavé kulisy, ale konečný výsledek postrádá své nenucené uchvacující kouzlo a přirozenost. Herci se snaží, nálada je optimistická, příběh je prostý a pobaví, byť nestrhne a neuchvátí. Hvězdou pohádky je král (příjemný Jaroslav Marvan). Klade nástrahy, určuje pravidla a popostrkuje svého favorita dopředu. On je tím středobodem a silou, od které se odvíjí všechny zábavné prvky. Hlavní mužskou postavou je myslivec Ondřej (sympatický Jiří Papež), hlavní ženskou postavou je princezna Blanka (zajímavá Aglaia Morávková) a hlavní zápletkou je nejednoduchá cesta naplnění vzájemných sympatií a souznění. Z dalších rolí: snaživý královský komoří (Miloš Nedbal), princeznina oddaná komorná Anežka (příjemná Jiřina Bohdalová), chápavý Ondřejův tatínek (Vladimír Huber), věrná služebná Háta (Heda Marková), protěžovaný princ Hynek (příjemný Soběslav Sejk), svědomitý zbrojnoš a vrátný (Eman Fiala), vlezlý hrabě Tadeáš (Miloš Nesvadba), či spojovací článek s druhou pohádkou a rozverná dvojice dřevorubců (příjemní Jaroslav Vojta a Josef Beyvl). Je mnoho podařenějších pohádek tuzemské výrobky, přesto svou laskavostí má i tato na dětského diváka blahodárný vliv. (25.01.2017)

Původně jsem si myslel, že medvěda bude hrát Vojta, páč tenhle herec se k tomu náramně hodí nejen díky svému hlasu. Nemusí se totiž líčit, stačí, když se tak dva tři dny nebude holit. Ale tak chápu, že princezna by se do něj těžko zamilovala, páč na vzhledu přece jen záleží a nikoho nezajímá nitro, které ve Vojtově případě skrývá tolik výborných anekdot. Ale zpátky k pohádce: nás freudisty potěšila králova věta na princezniččin účet: Kdo najde tvoji tajnou komůrku, dostane tě za ženu! Jinak se tedy král moc nevycajchnoval, vybírat nápadníky podle toho, kdo má lepší hledací schopnosti. To princezna dopadla nakonec ještě dobře, když ji našel ten myslivec, mohla bejt taky přinucená vdát se třeba za nějakýho psa, že jo. Zkrátka podle mě by bylo lepší, kdyby král vybíral nápadníky podle schopností, které jsou doopravdy potřeba. Třeba by mohl uspořádat soutěž o nejhezčí zlaté jablko vyrobené nápadníky, přičemž hlavním kritériem by byla váha. Anebo by se mohl zaměřit na další, velmi důležitou schopnost – plodnost. Že by jako nápadníci museli složit nějakou nápaditou báseň nebo napsat povídku. Vysoké hodnocení dávám díky použití pravého hradu, který bych si coby vášnivý papírový modelista rád slepil, a díky výskytu tajné chodby (ach, ten Freud!). (15.10.2017)

Ze všech pohádek z padesátých let ta nejslabší, i když i tady jde o značně diskutabilní pojem...No ale když člověk uváží co se tentýž rok natočilo viz. Princezna se zlatou hvězdou, Dařbuján a Pandrhola, tak se zas nelze čemu divit. Herecké výkony nijak oslnivé, nikdo zvlášť nevybočoval (Jaroslav Marvan v roli krále poprvé a tuším že i ve své první pohádce) i přes kratičkou středometrážní stopáž, jednoduchý příběh a typické výtvarné pojetí pro padesátá léta včetně masek, kostýmů atd pohádka která potěší..Podobné filmy: Jak se Franta naučil bát a Medvěd a strašidla. Vše od režiséra Macha. (10.05.2006)