Někdo klepe na dveře

Proslulý režisér M. Night Shyamalan se rozhodl razantně snížit náklady pro svůj film. V pohodě mu pro místo dění postačila lesní chata, do níž soustředil sedm protagonistů - homosexuální manželský pár (Ben Aldridge, Jonathan Groff), co má v péči šikmookou osmiletou holčičku (Kristen Cui), a kvarteto cizinců (Dave Bautista, Rupert Grint, Abby Quinn, Nikki Amuka-Bird), kteří nebyli na jejich dovolenkový pobyt zváni. Ti jim totiž přinesli nemilou zprávu o blížícím se konci světa. A apokalypsa může být odvrácena jedině v tom případě, že se jeden ze čtyřprocentní rodiny rozhodne obětovat. A pochopitelně se jejich setkání neobejde bez konfliktních situací, psychického vypětí a různých šachů s postavami, jejichž počet začne postupně řídnout. V televizi se objeví zprávy o přírodních i kybernetických katastrofách, které přicházejí z různých koutů světa. Kdoví kde mistr poměrně originálních filmů narazil na literární předlohu, z níž čerpal svůj námět pro mix hororového home invasion, katastrofického filmu a převážně psychologicky laděné podívané se silně mysteriózním povlakem, kde převažuje dialogová část nad tou akční. A kupodivu to vůbec není ani na okamžik nuda. Věrný divák Shyamalanovy tvorby se vždy těší na nějaký jeho pravidelně užívaný tvůrčí prvek. Nejčastěji to bývají vytříbené pointy, popřípadě zvraty, které jsou dovedným vyvrcholením jeho vyprávění. V tomto případě se omezil jen na na jakési liknavé vysvětlení předchozího dějství, které tedy nelze spolehlivě považovat za typickou pointu v jeho stylu. Dave Bautista, který je největší hvězdou filmu, odvádí spolu s ostatními účastníky spolehlivý herecký výkon. Dialogové části obsahují poměrně hutné špalky textu, vždy ale po nich přijde něco napínavého a zajímavě koncipovaného. Chatka uprostřed lesů a zaparkovaný automobil zdařile navozují odlehlost prostředí. Pro představu nastalé apokalypsy je prostředníkem televize v chatce, která vysílá záběry probíhajících katastrof. Dalším zajímavým prvkem je to, že divák povětšinu filmu docela tápe, na čí stranu se má přiklonit. Cizinci působí, že uprchli buď z psychiatrické léčebny, nebo jsou to náboženští fanatici, homosexuální pár upřednostňuje racionální myšlení, i když pokaždé tomu také tak rozhodně není. Režisér dbal i na technickou preciznost, takže kamera, akční vsuvky a střihová skladba je kvalitně odvedena. Zajímavě vystavěný film v tak trochu divadelním hávu je ideálním příspěvkem pro příznivce mysteriózních filmů. 8/10 (27.02.2023)

Paráda. Jak jsem očekával, znovu se projevila má posedlost, díky níž si nekriticky užiju většinu filmů, které přede mě Shyamalanova chorá mysl předhodí. I když běžně vesele nadávám na to, jak jsou tvůrci leniví a nevysvětlují pozadí událostí, tady mi to je jedno. Opět. Protože když mi klepe na dveře nový počin tohoto šíleného Inda, ztrácím nad sebou kontrolu. A ani k tomu nepotřebuji žádné převratné zvraty, které tady prakticky nenajdete. Neumím si to racionálně vysvětlit, ale prostě se bavím... Knock at the Cabin má přitom myšlenkově nejblíže asi k The Happening, kterému sice v „zábavnosti" konkurovat nedokáže, ale na druhou stranu nestíhá na tak malém prostoru udělat tolik logických bot. Závěr sice může být pro mnohé neuspokojivý a plně to respektuji, ale ano. Já chci další nášup... (12.02.2023)

„AŤ UŽ SVĚT SKONČÍ, NEBO NE, JE V RUKÁCH VÁS TŘECH!…“  Další film, ve kterým s váma Shy bude hrát hru „na čuráka“. Tentokrát to má solidní psychologickej rozměr, ale jak je u něj teďka zvykem, šílenství (divákovo) se nedostaví. Knižní předloha by mohla bejt zajímavá, tak mě napadá, jak by to dopadlo v režii někoho jinýho…Zpracováním je to takovej „Pozemšťan“, takže vykecávací divadlo, tady s trochou násilí. Místy fajn, ale jako celek průměr.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Cabin at the End of the World“, kterou v roce 2018 napsal Paul G. Tremblay, neznám. 2.) Napadlo mě, jak asi vypadaj čtyři jezdci apokalypsy.  ///  Thx za titule „saurix“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (26.02.2023)

Jako člověk, který na poslední dva hojně kritizované Shyamalanovy filmy nijak nenadával, musím říct, že s Knock at the Cabin mě M. Night poměrně nasral. Zatímco Glass a Old byly sice v lecčems děravé a nepřesvědčivé, jejich koncepty mi přišly zajímavé a podnětné. Koncept Knock at the Cabin je oproti tomu úplně debilní. Asi by mě dost bavil uvěřitelně zpracovaný film s námětem, jak se lidé snaží přesvědčit jiné lidi o úplné kravině, a jak jsou tito lidé za určitých podmínek ochotní kravinám uvěřit, ale problém je, že Knock at the Cabin bych ve výsledku NEpopsal jako film s tímto námětem. A to proto, že na mě finále - evidentně narozdíl od některých jiných diváků - nepůsobí nejednoznačně. Působí na mě zcela jednoznačně, zcela jednoznačně idiotsky. PS: Ten film nemá typický shyamalanovský twist, anebo twist spočívá v tom, že ti čtyři pošuci jsou ***** ****** **********? Tak u toho jsem se fakt zasmál :D (03.02.2023)

M. Night Shyamalan jednou za čas napne síly, aby dal vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. A ač je pro řadu diváků v posledních letech spíš sprostým slovem, pořád dokáže strhnout – třeba s Rozpolceným nebo s nízkorozpočtovým The Visit, ve kterém dovedl found footage koncept téměř k dokonalosti. Jeho nejnovější kus je zase o nápadu. Stejně jako o atmosféře, o nejistotě, o tom, co má přijít. Homosexuální pár, jejich adoptovaná dcerka a relax u jezera. Do chaty odříznuté od civilizace se ovšem hodlají dostat čtyři „ozbrojení“ podivíni v čele s klidným obrýlovaným obrem Davem Bautistou. Jsou přátelští, ale zároveň děsiví. A hlavně mají ulítlou prosbu: jeden člen rodiny se má dobrovolně přihlásit o to, že zemře rukou zbývajících dvou, a zabrání tak konci světa. Jenže zatímco první půlhodinka je fajn (ač je to tentokrát i vizuálně mdlé), zbytek se mění v prázdný dialogový průměr, kterému navíc chybí nějaká pointa. Na poplácání po rameni to tentokrát není, ale stejně mě bude zase za nějaký ten pátek zajímat, s čím dalším Shyamalan přišel. (25.02.2023)