Teorie létání

Teorie létání naštěstí netrpí neduhy mnoha moderních filmů a nenatáhla prolog na půlhodinu filmového času. Nerozebírá důvody rozchodu Richarda a jeho přítelkyně, neukazuje život Jane před tím, než skončila na vozíku, nepředstavuje nám osamělé hrdiny v nespočtu nedůležitých situací. Místo toho dává hlavní dvojici dohromady už v páté minutě a tím nabízí dostatečný prostor pro to, o čem tenhle film má být nejvíce: o rostoucím přátelství mezi dvěma odlišnými lidmi, kterým v životě cosi schází. Až doposud si nemůžu stěžovat. Bohužel s pozitivem zvaným "rychlý start" přichází i negativum s označením "stejně rychlý konec". Možná je to jen můj problém, ale jelikož byla Branaghova postava v průběhu děje líčena jako nemužná, tápající a hledající smysl života, jsem čekala, že u něj bude docházet k postupné, pozvolné proměně. A zrovna, když jsem vrchol (vlastně spíše rozjezd) tohoto vývoje očekávala, přišel náhle konec. Toliko k záporům. (Ačkoliv sami si můžete přidat další, které mě tentokrát tolik neobtěžovaly, jako například předvídatelnost, nedostatečná "dojemnost", nevýraznost, neoriginálnost.) Pro mě totiž tentokrát vyhrávají pozitiva zvaná lidskost, radost ze života, dospělost a výborné herecké výkony se subjektivním podtextem "Ken Branagh, will you marry me?" (01.11.2011)

Příběh, jenž není sám o sobě ničím novým. To až tvůrci mu dali tak trošku jiný směr, a to se u mě moc nevyplatilo. Celý ten příběh jednoho netradičního páru mi nějak nesedl, bylo to spíš takové křečovité než přirozené. Vše zachraňoval báječný Kenneth Branagh, jenž svým homelesáckým charismatem vytáhl každou scénu ve film, ve které se objevil. Ostatní byli taky dobří, zejména představitelka hlavní role. FIilmy, jenž mají za téma vzpření se společnosti, svobodu či lásku (at až klasickou nebo podivnou) mě vždycky přitahovaly, ovšem tento snímek mé srdce nijak zvlášť nerozbušil, i když scéna s Bankou je opravdu skvostná. Greengrasův masterpiece hledejte v jeho pozdější tvorbě. (05.02.2007)

„Film o sexu, penězích a tělesně postiženém člověku.“ Podobných příběhů vznikly desítky, jen málo z nich ovšem oplývá takovým puncem nevšednosti. Teorie létání je oproštěna od veškerých romantických znaků: Ona chce hlavně přijít o panenství, on je svolný k vykradení banky, ani jeden si příliš neváží života. Scénář má mnoho trhlin, převážně logického rázu (odkud bere Richard peníze?), režie Paula Greengrasse je obyčejná a film tak navzdory nosné myšlence a jisté snaze jít proti konvencím příliš nevybředává z průměru. 65% (06.01.2007)

Nevšední filmový zážitek prodchnutý posmutnělou atmosférou. Nevím, co se mnohým komentujícím nezdálo na výkonu Heleny Bonham Carter, ale podle mého skromného názoru zahrála naprosto famózně. I když je příběh poměrně snadno předvídatelný, díky notné dávce cynismu a opravdovosti nemůžu říct, že bych se nebavil. (22.10.2011)

Ve filmografii Paula Greengrasse působí romantické drama okořeněné hořkým humorem jako černá ovce. Jenomže režisér i zde prokázal nebývalé kvality a vysoce působivý scénář jedné z nejpodivnějších filmových romancí odvyprávěl bez chybičky. Naprosto přesně a trefně dokázal odhadnout správnou míru do jaké míry budovat vztah hlavních protagonistů, kdy přinutit diváka vytáhnout kapesník a nebo kdy jej rozesmát (i když pravda poněkud smutně). Váha celkového efektu, ležící na hercích, byla i přes svou nesmírnou tíhu zahrána skvěle. Jak Kenneth Branagh, který se nenechal zastínit „postižením“ Heleny Bohnam Carter, jenž svůj part odhadla naprosto přesně, takže nad ní nikdo nebude brečet, jaký to chudinka má krutý osud. I přesto, že je film dějově lehce odhadnutelný a že závěr se dá vytušit už v prvních minutách, neprodává se tento snímek divákovi vůbec lacino a ač je prodchnut poněkud smutnou atmosférou, po jeho skončení mě paradoxně zavalil příval obrovského pozitiva. A to v poslední době nedokáže ani většina romantických komedií. (27.08.2005)