Zapomenutí

Luis Buñuel prezentuje nepěkný obrázek Mexika. Jeho síla je v tom, jak všechno pojímá chladně, jak i hudba zůstává téměř netečná, jen sem tam trochu graduje. To, co film "Zapomenutí" zobrazuje, je krutý život, bez příkras, ale také bez naděje. A proč ne? Proč by někdo v něčem podobném nemohl žít? Propojení se sny tomu dodává kupodivu ještě větší realističnost. (22.10.2014)

Luis Buñuel bol ozaj režisérskym majstrom a dokazoval to každým svojim filmom. V tomto nastavil nemilosrdné zrkadlo svetu rodičov, ktorí sa nemožu alebo nevedia postarať o svoje deti. Z tých vyrastajú krutí delikventi, ktorí sa neštítia ničoho. Snímok sa stal nadčasovým, o čom svedčí súčasná narastajúca chudoba a nárast kriminality mladistvých... (07.10.2013)

Bunueluv realisticky pohled na zle vyrostky prezivajici ve slumu Mexico City. Je to nadcasove a nekompromisni, prijemne kratka stopaz, funguje to mnohem lepe, nez ultra-prehodnocene Mesto bohu, ktere prave z tohohle Bunuelova kousku hoooodne cerpa, nicmene koukam, ze prepalene hodnoceni maji oba filmy. Vypada to, ze bezna populace ma slabost pro silne nesympaticke spratky poflakujici se v chudinskych ctvrtich a hrajici si na gangstas. Me je tohle tema i prostredi naopak proti srsti. 6/10 (06.03.2012)

Sonda do každodenního života dětí a dospívajících patřících k té nejchudší, nejšpinavější vrstvě mexické společnosti. A že se na ni vůbec nedívalo dobře. Hlavní hrdinové tak jako spousta dalších jejich vrstevníků jsou už předem odsouzení k chudobě, neúspěchu, přežívání. A v jejich případě i k náběhu na kriminální dráhu. Ne proto, že by byli ve své podstatě zlí a rodili se již jako zločinci, čistě proto, že mají velmi mizernou naději na lepší život, a žádná odměna za příkladné chování je rozhodně nečeká. Pro takhle demotivované a vlastním společenským statusem izolované, vyděděné jedince pak není nic jednoduššího než krást, ničit či dokonce šáhnout někomu na život. Třeba jako v případě El Jaiba, ukázkového spratka rostoucího pro šibenici. Oproti němu mladší Pedro ještě špetku naděje má, a dokonce dostane i příležitost, jenže okolnosti společně s minulostí mu dají znovu pocítit krutou realitu jeho života...Velmi realisticky působící film, který se mnou dokázal emocionálně hnout, a nepotřeboval k tomu ani žádné speciální filmové serepetičky, silné 4*. (02.08.2022)

"Téměř každé hlavní město, jako je New York, Paříž, Londýn, skrývá za svým bohatstvím chudobou stižené domovy, kde špatně živené děti se zanedbaným zdravím a vzděláním jsou odsouzeny ke zločinu..." praví se v úvodu tohoto pozoruhodného filmu, mexické odpovědi na italský neorealismus. Nadčasovost a hloubka výpovědi z tohoto snímku přímo čiší, nicméně v době svého vzniku byl v Mexiku odsouzen, Bunuel byl obviňován "z hrozné nehoráznosti vůči Mexiku" a různé odbory požadovaly režisérovo vyhoštění. Přitom tento snímek nic nezakrývá, ničím se neproviňuje, pokud ovšem vinou není zobrazování těch nejtemnějších stránek chudoby v moderním světě, kde ti nejzoufalejší jsou okolnostmi přinuceni ke krádežím či dokonce vraždě. Snímek je pravda dost syrový, odpovídají tomu i herecké výkony dětských neherců, které skutečně dávají vzpomenout na snímky de Sicy, jehož Dětmi ulice se Bunuel nechal inspirovat. Syrovost a upřímnost však umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil ze své aktuálnosti. (09.07.2007)