Velký táta

Průměrnej film do průměrného dne v průměrném životě průměrného tvora. Ten malej kluk to celé zachraňuje. Adam Sandler prostě v životě nebude herec No. 1. Takže verdikt 2 * ale tu jednu navíc dávám za Joey Lauren Adamsovou, která mi připomíná mojí nejoblíbenější pornoherečku Avu Devine. Až na ty obří kozy. (30.12.2014)

Už som si zvykol že Sandlerovki majú prízemný humor ale tento počin nemá skoro nič a tobôž príbeh, cameo Buscemiho skoro nevyužité a srandy si tu neužijete skoro vôbec, plus morálne ponaučenie vyplývajúce s príbehu je úplne prehrávajúce a nechápem ako sa z takej zbytočnej nekomickej tuctovky mohol stať v USA taký hit, že by Sandler bol až taký reklamný ťahúň? ║Rozpočet $34,2milióna║Tržby USA $163,479,795║Tržby Celosvetovo $234,801,895║ (23.02.2008)

Sonny Koufax (Adam Sandler) je totální zmatkař. Co může, to pokazí, jeho přitelkyně se s ním chce rozejít, a jediní kdo ho akceptují jsou jeho stejně potrhlí kámoši. Jednoho dne se probudí, a má přede dveřmi malého chlapce - syna jeho spolubydlícího, který právě odcestoval do Číny. Sonny ale chce všem dokázat, že se o chlapce dokáže postarat... Používá k tomu ale svérázné praktiky ... Další potrhlá komedie Adam Sandlera, která by měla zapůsobit na rodinné vztahy (zvlášť soud ke konci, který mi ale přišel na celém filmu to nejstupidnější). Kromě Adama Sandlera se zde objevilo i několik málo dalších známých herců (např. Rob Schneider v zcela zbytečné roli ilegálního roznašeče) ale také Steve Buscemi v malé, ale skvělé roli místního bezdomovce... Jinak na filmu není zhola nic zajímavého, zvlášť pokud jste překročili věk mladého Juliana... (15.08.2004)

veľmi príjemná rodinná komédia, na ktorej som sa naozaj mnohokrát schuti zasmial a cítil som sa príjemne a dokonca zopár momentov a hlášok mi veru utkvelo v pamăti - medzi ďalšie klady (okrem dobrej zábavy) patrí aj to, že Rob Schneider konečne nehral trápne a odpudivo, výskyt pekných herečiek :) záver, ktorý bol v pohode aj keď bol happyend, ale viem si predstaviť, že amíci by do toho baru dali aj Stevea Buscemiho v role bezďáka, ale už by bol vyfešáčený, ale ten sladký záver mi nevadil, lebo ten doják bol akože odľahčený a nakoniec toho syna aj tak nedostal, takže ok, a keď sa to tak vezme, je to môj prvý film s Adamom Sandlerom - zo zásady som sa im vyhýbal, lebo som si myslel, že ho neznesiem a prekvapenie - zniesol som ho dokonca mi bol sympatický. Záporov bolo tiež zopár - teraz som na nich myslel a už som aj zabudol - ale dajú sa odpustiť resp. kto chce tých pár chybíčiek krásy prehliadnuť, tak ich prehliadne, a na mňa film zapôsobil, tak som ich prehliadol rád a s láskou. (20.08.2005)

Bylo nebylo, v jednom nejmenovaném městě žil mladík jménem Sonny. Pardon, oprava: se třemi křížky na krku už to vlastně žádný mladík nebyl a taky se nedá úplně říci, že by nějak dvakrát žil, on spíše "byl" ve smyslu "existoval", něco tak na způsob kusu skály. Éra dinosaurů pomalu končí, lidi ve vývoji postoupili od kola přes volský potah k Masseratti a ten kus šutru tu - stejně jako Sonny- pořád je. A tomuhle maníkovi někdo, není zcela jasné kdo, svěří dítě. Pětiletého kluka s nedokonalým potrubím, jehož matka umírá na rakovinu (jak neotřelé!) a jehož údajný otec se k němu nezná (jak původní!). No dobře. Společné soužití poněkud skřípe. Jak také jinak. Pak se Sonny chytí za nos a začne se snažit, kluk se také začne snažit a všechno vypadá růžově. Ovšem pozdě. Sonnyho odhalí co podvodníka a dítě mu odejmou. Starší z obou výše zmíněných vzpomene svého ladem ležícího právnického vzdělání a se srdcem plným lásky co korouhví vlající vytáhne do boje, v tomto případě do soudní síně. Následuje happy end. Zní to přihlouple? Ono to taky přihlouplé je. Prvoplánově dojemné, předvídatelné a těžko uvěřitelné. Adam Sandler po celých devadesát minut filmu z obličeje nesundá masku somnambula v předsmrtném tažení, klišovitost celého filmu se takřka vzpírá popisu.U mě zabodoval jen ruský emigrant- analfabet, takto dovozce pizzy a houmlesák ztracený v čase i prostoru. (Chjo, je to peklo, ale jednou jsem fanoušek Adama Sandlera, tak co se dá dělat, že jo!?) (31.05.2008)