Krysař

Tak jestli chceš hodinu poslouchat psychadelii na pomezí pražskýho výběru a Plastiků, tak jednoznačně doporučuju :o). Vůbec se tady nemluví, takže ta hudba dělá fakt hodně. Obrázky jsou ale hodně promáknutý, něco jako Fimfárum, akorát že mnohem víc depresivní. Příběh je to ale docela fajn. Vlastně sem doposud znal krysaře jen od Landy, teď už aspoň trochu vím o co tady jde :o). A jde tady o tyto základní a krásný lidský vlastnosti: chamtivost, závist, hamižnost, podlost, vyčůranost a spousta dalších :o). Ale ta hudba, to je prostě šit, z toho důvodu nikdy nebudu mít rád zmiňovaný kapely. (04.09.2016)

Upřímně netuším kde mohl vzít tento snímek tak vysoké hodnocení hraničící s 90%. Zpracování mi přišlo spíše nepříjemné (hlavně neustále se opakující zdlouhavé scény a slátaniny zvuků nahrazující řeč postaviček), škoda Dykova předloha mohla být zpracována mnohem lépe. Jako celek slabý průměr, s knihou se to tolik nesehrálo, pointa překroucená, ani mě to nijak nebavilo, podruhé bych se na to nepodíval. (07.01.2014)

Neviděl jsem jiné snímky Jiřího Bárty, který v 80. letech natáčel především krátké animované a loutkové filmy s hororovými či fantastickými motivy. Krysař je z nich nejdelší a má slušně vybudovanou strašidelnou atmosféru, která ve společnosti zpupných vládců, rafinovaných krys a jejich zkostnatělého vůdce s kapucí a flétnou, panuje v průběhu celého příběhu a vždy se po chvilkovém zvolnění navrací zpátky. I tak jsem si ale nemohl pomoct, že ten film šlo v několika místech určitě ještě zkrátit, protože místy se mi ten jednoduchý legendický příběh v tomto zpracování táhl. Celkové provedení včetně výtvarních kulis, animací a hudby tu však podle mě dosahuje velkého účinku i s odstupem téměř 40ti let od svého vzniku a osobně na mě Krysař s příchodem nočních hodin hodně působil... zvláště ty krysy v detailních záběrech vypadaly úplně jako živé a nesrozumitelná mluva postav plná divných pazvuků místy taky docela naháněla strach. Toto dílko představuje další ojedinělý příspěvek na poli československého animovaného hororu (tentokrát i v kombinaci s loutkami), což je specifická kategorie, z níž mě Zemanův Čarodějův učeň nadchl nedávno při repríze určitě víc. Líbí se mi ale, jak je Bártův styl od Zemana úplně odlišný, zároveň však, řekl bych, rovněž unikátní a jedinečný. [75%] (01.05.2022)

pro mne absolutní vrchol animační práce s loutkami, kde nemůžu najít slabého místa, neboť vše je z hlediska času krásně vyvážené a žádná pasáž netrvá tak dlouho, aby mohla začít nudit, byť jen na okamžik. Skvělá je taktéž hudba s vrcholem v podobě " Krysaří písně ", která krásně spojuje prostotu tónů s obrazovou temností. Vážně ony lidské pazvuky dělali lidé zmínění jako hrající? Snad jen toho Čoka bych tam poznal (28.02.2013)

Sugestivní česká loutkařina, stará technika animace z období, kdy jsme jí vládli. Bartův Krysař je naprosto unikátní, protože je vybroušen opravdu do detailů. Velmi přesná stopáž, ani minuta navíc, atmosféra, samotný Krysař je naprosto hypnotický, až démonický, o loutkách samotných a celkové stylizaci ani nemluvím. (19.11.2012)