Vládce severu

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * * (20.04.2016)

Poctivé chlapské dobrodružství inspirované setkáním nejslavnějšího hobo známého jako A-No.1 a začínajícího spisovatele Jacka Londona. Jenže Carradinova postava, která svou přezdívkou odkazuje na Londona (Cigaret), zrovna neodpovídá dnešnímu obrazu slavného spisovatele. Ale A-No.1 ho ve své knize vydané rok po Londonově smrti viděl nejspíš jinak (štěně následující věrně svého pána). Ať tak či tak, Aldrichův pokus v závěrečné třetině vybudovat vztah mezi dvěma "nedobrovolnými" společníky zpomalí tu skvěle rozehranou hru na kočku a myš. Je to pochopitelné, pokud se díváme na životopis, ale protože tvůrci nezmínili Londona ani v titulcích, většina diváků (i ve zdejších komentářích) nechápe tu změnu tempa filmu. (10.09.2017)

Já bych tady moc nezveličoval nádherné scenérie americké přírody, když většina filmu je v zadní projekci za ksichtem superpoldy (tady ajznboňáka) Ernesta Borginina. A zápletka a motiv jsou tupé - Lee se chce svézt mašinou a Ernest mu to musí za každou cenu překazit, i kdybych zdechnul. Carradine je otravný, zvlášť v dabingu (nevyberete si, ten první spáchalo Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment 2011), doporučím proto ten druhý, FTV Prima s.r.o. ve studiu Brněnské soukromé televize 2011. V tom prvním Oliva na Leeho šel dobře, Vlach na Ernesta moc ne. Country písnička na začátku patřila ve filmu k tomu nejlepšímu, tedy hned po "křtění" té ženy v mokré košili :) (08.06.2017)

Reziser Robert Aldrich natocil vskutku posobivy akcny film o tom, ako dvaja tulaci chcu sa zviezt na vlaku na Severnej Drahe v USA. Zaroven je Emperor of the North moralne zvrateny film : glorifikuje hobboes a ciernych pasazierov a utahuje si z tvrdej poctivej prace obycajnych ludi, ktoru miestami dost dehonestuje a zosmiesnuje. To asi poctivych tvrdo pracujucich dost hodne naserie. Hereckych vykonov je tu sice malo, ale vsetko vynahradza krasna priroda, kde divak sa moze do sytosti nabazit. Filmu kraluju najma dvaja herci : Ernest Borgnine /Wild Bunch/ a Lee Marvin /Man who shoot Liberty Valance s Jamesom Stewartom a Johnom Wayneom/. Mlady Keith Carradine /Jizanska Pohostinnost/ vsak herecky za Marvinom stihal, takze dala sa filmarina poriadne uzit. A dobrodruzna jazda sa moze zacat. Divak sa nebude nudit, stale je co pozorovat a stale sa nieco deje. Takze za mna spokojnost, taketo filmy mam rad. 100 % (13.09.2014)

Súťaživá jazda vlakovej súpravy s dymiacou lokomotívou v krásnom plenéri. Nesúperí sa s iným vlakom, súperí sa o to, kto sa odvezie. Popri dymiacej mašine ide o prehliadku chlapských charakterov a zároveň prebíjajúcich sa eg: ega napĺňania poriadku a práva za každú cenu, ega porušovania zavedených poriadkov a egoistickej snahy byť prvým bez ohľadu na čokoľvek a kohokoľvek. Morálne zvrátený film? Kdeže. Predovšetkým poukázanie na zvrátenú dominanciu moci, ktorá si na základe uzurpovaného práva dovolí v mene jeho naplnenia akékoľvek sadistické kúsky. Namiesto mlčky uzatvorenej dohody a tolerovania chudákov, ktorým systém zobral možnosť žiť si po svojom a v prípade hospodárkej krízy aj možnosť pracovať - rana kladivom do hlavy a rozšmaľcované telo tuláka na trati. Namiesto pomocne podanej ruky parťákovi - ponechanie v štichu. Ani rebélia nie je vždy jednoznačne pozitívna: v prípade boja o vlastnú kožu ukáže, že až tak nezáleží na živote a zdraví tých, čo pomstu a sadizmus v krvi nemajú. (10.10.2012)