Režie:
Gina Prince-BythewoodScénář:
Dana StevensKamera:
Polly MorganHudba:
Terence BlanchardHrají:
Viola Davis, Thuso Mbedu, Lashana Lynch, Sheila Atim, John Boyega, Hero Fiennes Tiffin, Masali Baduza, Jayme Lawson, Adrienne Warren, Angélique Kidjo (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Snímek Válečnice vypráví pozoruhodný příběh Agojie, ženských bojovnic, které v devatenáctém století chránily Dahomejské království v Africe se zdatností a odhodlaností, kterým se nikdo nedokázal vyrovnat. Film, který se inspiruje skutečnými událostmi, sleduje emocionální a pozoruhodné úsilí generálky Nansici (oscarová Viola Davis), která cvičí novou generaci rekrutek a připravuje je na střet s nepřítelem, který je odhodlaný zlikvidovat jejich životní a kulturní hodnoty. A to jsou věci, za které je zkrátka nutné bojovat. (Falcon)
(více)Videa (7)
Recenze (129)
Předně k dabingu a titulkům. Pro onen africký stát se v češtině užívá název Dahome, nikoli Dahomej. Analogicky se hovoří třeba o dahomské vesnici, nikoli o dahomejské vesnici. – Rozladila mě už první scéna filmu, kde se černoši pohybují ve tmě, takže na obrazovce není skoro nic vidět. To filmaře nenapadlo, že tomu tak bude? Že jsou černoši ve tmě špatně vidět a v důsledku toho se s nimi obtížně bojuje, je mi známo už od první poloviny sedmdesátých let, kdy jsem coby VŠ student bydlel na koleji a občas se tam řešily nějaké spory se zahraničními studenty z rozvojových zemí. Dále: Pokud oblečení dahomských žen vypadalo tak, jak se ukazuje ve filmu, znamená to, že v dahomském království musel v roce 1823 existovat rozvinutý textilní a oděvní průmysl zvládající už i výrobu podprsenek. Hanzelka a Zikmud cestovali po Africe podstatně později a četné snímky, které tam pořídili, dokumentují jiný stav oděvní kultury afrických žen. Filmaři nám tu servírují něco, co má k věrohodné historii i ke kvalitnímu filmu dost daleko. ()
Je zde moderní feministický pohled. Válečnice je osvalená žena se silnou vůlí, která používá sílu. Obsazení je přitažlivé a příběh je zabalen do akce, na niž je nabalena silná historická a kulturní kritika. Dialogy jsou ale povšechně plytké. Příběh je zajímavější, než ho vypráví historické učebnice. ()
Trochu se mi jeví, že pánské osazení tak trochu nemůže skousnout, že jsou ženy, které vydrží víc než chlap, jinak si nelze vysvětlit některé jejich výlevy na adresu filmu.Taktéž rozhodně strávili v Africe se svými předky několik generací a při setkání s bílými otrokáři se tetelili blahem. Skvělá Viola Davis a slušný zážitek, včetně afrických rytmů. ()
Neviem, no tak píšu síce, že ide o historický film z roku 1800, ale tak mne to prišlo ako súčasnosť. Normálne ako dnešná Afrika. Aj na prvý pohľad na plagát som mal pocit, že ide buď o dokument o živote v Rwande, alebo je to nejaká sociálna sonda vyberačov kontajnerov na sídliskách. Podľa všetkého ide ale o ďalšie prepisovanie histórie tak, aby liberál so správnou vlajočkou v profile bol spokojný, ale musím v tom prípade povedať, že nejak sa opäť zmenili normy. Ak už tak radi prepisujeme dejiny a aj z Achilla či Anny Boleynovej sme urobili černochov, prečo tu nemohli hrdinov hrať belosi? Len preto, že ide o vymyslené dejiny Afriky? No ale tak zase nebuďme prudérni! ()
Dalsi z filmov od Giny Prince-Bytherwood, tak charakteristicky jej podpisom o silnych zenach. Pribeh je zjednoduseny a silne idealizovany. Staci si pozriet skutocne historicke realie. Avsak, toto je zabava a ta sa jej podarila. Celkom pekne choreografie. Obcas som vnimal dlhsiu minutaz. Priemer, ktory neurazi. Viola Davis (57r) rozhodne posobi doveryhodne a je dalsou z radu kvalitnych hereciek, ktora ma na konte ucast vo vybornych filmoch a i serialoch. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (9)
- Agojie byly de facto považovány nejen za bojovnice, ale i za manželky krále, proto se také nemohly vdát za nikoho jiného. (Candice)
- Dahomejské amazonky (Agojie) byly inspirací pro Dora Milaje v Black Panterovi (2018). (Jirka_Šč)
- Dahomejské amazonky bojovaly i v druhé francouzsko-dahomejské válce v letech 1892–1894, která skončila podmaněním Dahomeje Francouzi. Na této válce je zajímavý především obří nepoměr ztrát na životech. Zatímco Dahomejců zemřelo v boji 2000-4000, Francouzů zemřelo v boji jen 85 (a dalších 205 podlehlo místním nemocem). A to navzdory tomu, že Dahomejci měli k dispozici relativně moderní palné zbraně a dokonce i několik kulometů či kanónů. (vojtaruzek)
Reklama