Na seznamu smrti

Podobně laděný seriál jako filmy Tom Clancy: Bez výčitek nebo The Contractor a bohužel i v podobné kvalitě. Je vidět, že to stálo nemalé peníze a občas se objeví nějaká slušně natočená (ale nikdy strhující) akční scéna pro military fandy. Bohužel jako celek to už nefunguje, Chris Pratt nedokáže utáhnout depresivně laděnou a smrtelně vážnou polohu a scénář má nejen hromadu děr ale i zbytečných vložek, (zdravotní problémy hlavního hrdiny a jeho neustálé vzpomínky na rodinu) které brzdí už tak na neutrál uhánějící příběh, kterému navíc seriálová podoba vůbec nesvědčí. Hodně odřené 3* jen z toho důvodu, že podobných projektů nyní moc není. (31.07.2022)

Příliš mnoho opakujících se flashbacků, otravných halucinací, scén v potemnělých interiérech a vážně se tvářícího Ch. Pratta. Plus za to, že jsem po celé tři epizody nepoznal Jaie Courtneyho (herce, kterého opravdu nemám rád) a že postava, kterou hraje Constance Wu, má pro našince legrační příjmení. (31.07.2022)

Mariňák na cestě za pomstou, která ho dovede až do nejvyšších pater armády i politiky. Za mě se nejedná o nic zvláštního. Pokud se to v něčem liší od ostatních podobných projektů, tak je to charakter oné zrady. Ale upřímně řečeno přišlo mi to celé trochu přitažené za vlasy a asi bych dal přednost něčemu jednoduššímu. Akce byla solidní, ale zase tu není nic, co by mě vystřelilo z ponožek. Herecké obsazení je nadprůměrné, ale co se Pratta týče, nebylo to z mého pohledu to pravé ořechové. A pokud mi něco opravdu vadilo, tak to byly halucinace hlavního hrdiny a jeho návraty do minulosti, které tu nejspíš sloužily jen k natažení stopáže. Dívat se na to dalo, ale nevidím tu žádný důvod, proč se k tomu někdy v budoucnu vracet. 50% (08.08.2022)

Pratt s patkou a zachmuřeným výrazem nebyla ideální castingová volba, protože veškeré jeho starlordovské a dinosauří charisma je jednoduše pryč a pozornost na sebe zaslouženě strhává spíše Kitsch... Nepomáhá ani plytký a zároveň překombinovaný scénář, nevyrovnané tempo epizod či otravné flashbacky...Šestý "Rambo: First Blood" díl dá pak sbohem i jakékoliv realističnosti a logice... (04.07.2022)

Taxem se těšil na dalšího Rájena nebo Rýčra a dostal Terminální hlíst NEJVYho SYSLA, plačtivého a nesympatického to jelimana, v jehož velící přítomnosti mu nejprve jakési hadrové hlavy vystřílejí megahustou a ultraprofesionální četu jako bandu amatérských debilů, ale když jde záhy o pomstu, je náhle schopen téměř sám a jen za pomoci zubů a nehtů vyhladit hned několik nejukrutnějších komand včetně téměř kompletního drogového kartelíku. Teď si asi říkáte, že dle výše uvedeného popisu to přece nemůže stát až tolik za hovno. A přeci stojí!  Těch deset minut jakž takž akce na díl je totiž naprosto utopeno v přitrouble vatěné, omšelé a mimořádně nezáživné konspirační historce o fujtajblovém kokotporátu s prsty až do nejvyšších míst Spojených sráčů a v nesmírně otravném, řádně žluklém patosu rodinných hovnot a přiteplených kamarádstvích z vojny. A když ta beztvará hnědá hmota ke vší té prudě navíc vyústila do mimořádně pičoidního konečníku, začal jsem pátrat po příčině, která mi zesatandarma sežrala osm hodin života. A ne, až tak za to nemohl zoufale nehrající Kryštof, kterého jeho nový kornatící tchán zjevně dokopal do fitka, kde z něj místo ztepilého svalovce udělal otylého páprdu s masitým xichtem, mátožně se celým tím neštěstím potácející s konstantním výrazem prasklého hemoroidu. Já kokot, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „bláhový“, jsem totiž předem nezaregistroval, že předlohou byl jeden z popsaných hajzlpapírů pana Cara! Měl jsem jednou nedopatřením to ponížení s jeho aliterární patotvorbou pro lopaty a solviny, dal jsem se skřípěním zubů cca sto stran a dál už číst nemohl, protože jsem zbytek „knihy“ poblil, a zmítal mnou tenkrát děsný strach, jestli jsem z toho náhodou nechytl rakovinu očí. Vymaštěná guma s pár třídami základky, která strašně chtěla být Forsajtem nebo Klensym, avšak dotáhla to akorát na neumětelského oligofrenika, jenž někde, patrně ke spokojenosti, přeblafl marketingově zdatného nakladatele. Oligofrenika s nesporným talentem rozmazávat hovna po papíře, velmi podobným kupříkladu některým našim orgánům, co tak přičinlivě ve výslužbě píčí ty nobelovsky aspirující skutečné policejní příběhy, aby měly holky v trafikách čím podkládat viklající se police. Čili vřele doporučuji vyhnout se všem formám toho mentálně atrofovaného teroru, audiovizuální i „literární“, a kdyby to třeba v někdy budoucnu zrepoval neméně nadaný Padesáticent, raději si vypíchněte uši. (10.08.2022)