Histoires extraordinaires
Tre passi nel delirio
Spirits of the Dead
Spirits of the Dead
Spirits of the Dead
Obsahy(2)
Brigitte Bardotová, Alain Delon a Jane Fondová ve třech povídkách Edgara Allana Poea. Tři povídky klasika hororu Edgara Allana Poea svedly k práci na jednom filmu tři slavné režiséry – Itala Federica Felliniho a Francouze Louise Malla a Rogera Vadima. Děj samostatných filmových příběhů tak, jak jej líčí jednotlivé povídky – Komtesa z Metzengersteinů, William Wilson a Toby Dammit – nás zavádí do temných hlubin lidských duší. Každý z režisérů do nich otiskl svůj nezaměnitelný rukopis, stejně jako velké herecké osobnosti: Jane Fondová, Alain Delon a Brigitte Bardotová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (57)
Jen velmi těžce se dá hodnotit film jako celek, když každá z povídek má úplně jinou úroveň. "Metzengerstein" - 50% : Roger Vadim je tentokrát ne v obležení božské BB (která je součástí hned další povídky), ale stejně blonďaté a stejně sexy Jane Fondy. Přestože Vadim má své dobré filmy, tady byl scénář plytký, provedení nudné, kostýmy laciné a můžeme proto pouze obdivovat půvaby zmíněné JF. I v další povídce "William Wilson" - 72% - můžeme obdivovat krásnou ženu, tentokrát výjimečně neblonďatou BB, které stačí pouhých dvanáct minut, aby nás oslnila svým dekoltem, ale i hereckým výkonem, stejně tak jako zde skvělý a charismatický Alain Delon - povídka už má lepší gradaci, ovšem pořád je prvoplánová. Na celé čáře vyhrává pak poslední povídka "Toby Dammit" - 80%, které se ujal režisérský mistr Fellini. Na rozdíl od předchozích povídek, zde nezáří žádné známé herecké eso, ovšem svébytné Felliniho zpracování dodává divákovi pocit, že vidí něco, co mu je ušito na míru, rozvíjí představivost, fantazii, a zároveň metaforicky strhává masku pokrytecké společnosti v záři filmových kamer. Příběh anglického herce na italském udílení filmových cen dává Fellinimu širokou paletu barev, kde se může vyřádit.. Jen mě napadá, že je škoda, že dnes už se nejlepší z nejlepších nedokážou spojit a vytvořit společný film sestávající z jednotlivých povídek, plných subjektivních představ a vizí. ()
Názov je veľmi výstižný, fakt sú to podivné príbehy, kde hlavná postava je vždy dosť mignutá. No ako-tak ma dokázala zaujať len tá druhá poviedka s Delonom, prvá s Fondovou je nuda a tretia Felliniho je taká typická Felliniovská, že som mal chuť to vypnúť po pár minútach a neviem, čo táto tretia má spoločné s Poeom, za jeho čias sa asi ešte na Ferrari nejazdilo. ()
"S čím kdo zachází..." 1. povídka (2 hvězdičky). Lásky jedné hraběcí plavovlásky. Na větrné hůrce urozenost rozmrzelá, v bavlnce výsostné zhýčkaná, láskou marnivou oslovená, jež se stala /z/rádcem i prokletím. Na věrném havraním oři s dechem střízlivým cválá krasojezdkyně nestoudnosti do náruče dobrovolné, jazyky ohně pohlcené. Mravy nectnostné, city zhrzené, výčitky neklidné, noční můry neblahé, na druhý břeh řeky Styx převezené. Divoké, éterické, romanticky /ne/poddajné. 2. povídka (5 hvězdiček). Uhrančivý zářez "zatmění" milovníka aktu posedlosti a zlověstné pýchy Alaina Delona v černé a bílé a hra jeho očí. Ruská ruleta se svým druhým já. Blízké setkání se svědomím hatícím plány tváře bez svatozáře. Svůdně svrchované, osudově hýřivé, hitchcockovsky prorocké. 3. povídka (3 hvězdičky). Sinavý "hazardér" Terence Stamp na červeném koberci manýr klamu líčidel kumštýřů stříbrného plátna, sladký život v branži bohémské, pohrdání butikem filmového showbyznysu zatoulaného do záhybů lynchovských. Toby Dammit sešlápl plyn v žihadle nablýskaném, opilý tempem rychlostním, vzdor duše roztrhané vstříc dálkám se smykem až na onen svět. Mihotavé, laškovně hypnotické, bizarně dekadentní, vizuálně alegorické. "Šálek kávy" s pokušiteli seancí temnoty, marnotratníků lidské neovladatelnosti, poklesků a neřestí. Věřte, nevěřte. ()
Najrozporuplnejšie dielo, s akým som mal za poslednú dobu tú česť. A je to dobre aj zle zároveň - za prvé vidím, ako to dopadá, keď sa niekto pokúša o priami ťah na bránku zaručeného diváckeho úspechu stvorením "umenia pre všetkých" a zhromaždením najsilnejších mien svojej doby, na stranu druhú by som v tomto konkrétnom prípade ocenil možnosť hodnotiť každú poviedku samostatne. Pokúsim sa to teda spraviť aspoň v tomto komentári. "Metzengerstein" (r. Roger Vadim, h. Jane Fonda, Peter Fonda, Françoise Prévost a kôň): Vadim nepreukázal schopnosť vytvoriť funkčný príbeh s odpovedajúcou atmosférou. Miesto toho mi ponúkol plytkú a povrchnú odľahčenú verziu "Caligulu v sukni" (ako kňažnú označuje rozprávač aj Poe sám), resp. komornú kostýmovú tragédiu s hororovými kontúrami, ktorá nefunguje v žiadnom ohľade. Neschopnosť pracovať s tými najzákladnejšími elementami ako využitie kamery v exteriéroch, ktorá len ledabolo zaberá okolité kulisy a nezáživne sprostredkováva dej, ktorý sa dá v tomto pojatí v najlepšom prípade označiť za prachsprostú báchorku, či absencia aspoň viditeľnej snahy o vytvorenie náznaku atmosféry, akú si tento démonický príbeh právom zaslúži, je žalostná. Dôraz na pikantnú šokantnosť je zrejmý, ale ani v najmenšom nepoburuje, ako stálou snahou o explicitnosť, ktorá sa v reále nedostavuje, len nudí. Potenciál absolútne nezužitkovaný, Jane Fonda len ako vizuálna atrakcia. Nehodné podivu ani obdivu. 0/10. "William Wilson" (r. Louis Malle, h. Alain Delon, Alain Delon, Brigite Bardott a Katia Christine): Prostredná poviedka o študentovi a neskôr vojakovi, agresívnom násilníkovi, ktorého životom prenasleduje jeho dvojník - zrkadlovo obrátený odraz, je výbornou schyzofrenickou psychedéliou postavenou na atraktívnej premise, charizmatickom hereckom prejave Alaina Delona v roli, ktorá je protipólom voči jeho štadardu a pár Malleho režijných a technických vychytávkach (subjektívna kamera, opakujúci sa pád z veže a minimálne jedna scéna, ktorá cenzúrou prešla vskutku záhadným spôsobom - ale je toho viac). Stupňujúca paranoja a strhujúca atmosféra v príbehu mladého muža s nebezpečnými sklonmi, ktorý sa nachádza presne v tom prostredí, ktoré potrebuje na to, aby mohol realizovať svoje desivé chúťky a predstavy z neho robia najsilnejší článok tryptichu. A možno aj preto, že tu dostane Brigitte Bardot poriadny výprask. Hypnotická, uhrančivá poviedka, za ktorú stojí prežiť ten zbytok. 8/10. "Toby Dammit" (r. Federico Fellini, h. Terence Stamp, Marina Yaru): Postmodernistická vízia príbehu, ktorý Fellini zarámcoval do súčasnosti a pretvoril podľa svojich predstáv (tzn. hlavnú postavu zamenil za upadajúceho britského herca, ktorý je pozvaný do Talianska). Badateľná kritika materializmu ("Proč jste přijel?" "Slíbili mi Ferarri."), bizarné fragmenty (vystupovanie z lietadla na letisku ako príchod do pekla), dejisko uprostred filmového sveta (odovzdávanie cien, štúdiá, interview, producenti, paparazzi), množstvo cinefilných momentov a citácií (automobilová scéna je priamym odkazom na Epsteinove La Glace à trois faces). Netvorí to však ani tak celok, ako skôr zmes rôznorodých prvkov, symbolov a črepín, ktoré sa trochu míňajú účinkom. Navyše miestami to vyzerá, že sa Fellini v bezradnosti z neuchopiteľnosti príbehu utápa sám v sebe. Znázornenie diabla - malého dievčatka a záver sú však skvelé. 5/10. Celý triptych sa dá jemne prepojiť jednou myšlienkou - je vlastne dobovým komentárom o dekadencii a úpadku civilizovanej spoločnosti. Lenže kvalita jednotlivých kúskov pokrivkáva a tak sa divák potýka s ťažkou dilemou, ako sa postaviť k filmu samotnému. Otvorene priznávam, že som ešte možno príliš mäkký, ale predsa dávam 3*, keďže si celkový dojem s priemerom netyká. Aj tak ale žiadna sláva. 55% () (méně) (více)
Předně - na filmu se silně podepsala experimentující 60.léta, a tak forma jasně vítězí nad obsahem. Největší vizuální orgie rozpoutal zcela zákonitě Fellini - jeho dekadentní surreálné výjevy jsou plné odkazů, symbolů, krásných, ale i zlých a démonických žen (což se jistě nevylučuje) a módních kreací. To vše v barokním šerosvitu a tajemně mlžném oparu. Nejčitelnější je prostřední povídka s Delonem, lyrizující naopak první s Fondovou - volné řazení scén hraběnky s koněm možná uspokojí básníky a koňáky, ostatní však nejspíš uspí. I přes formální krásu si nesedám na zadek a králem zfilmovaných povídek podle Poa pro mne nadále zůstáva Roger Corman. ()
Galerie (23)
Photo © American International Pictures (AIP)
Zajímavosti (6)
- Muž, o němž vyučující na lékařské fakultě prohlásil, že je mrtvý a při pitvě z něj vyjme srdce, viditelně dýchá. (Snorlax)
- Režie se měli původně ujmout Orson Welles, Frederico Fellini nebo Luis Bunuel. (Chatterer)
- Toby Dammita měl hrát původně Peter O´Toole. (Chatterer)
Reklama