Samuraj

Nestárnoucí Kitano se znovu vytáhnul jak po režijní tak i po herecké stránce a nám se dostala do rukou, nápaditá Akční - komedie, které nechybí kvalitní příběh a ani dobře provedené samurajské souboje. Po zkouknutí Zatôichiho jsem si musel hned koupit katanu, a oboje stojí za to jak film tak katana :), hold takovej dopad to na mě mělo. Ale zpátky k Zatôichimu, po uspěšném a velkolepém filmu Ve Spárech Yakuzy a mimořádném snímku Loutky se Kitano trošku odvrátil od vážného pojetí a užívá si více akce i když toto srovnání myslím Japonskou umírněnou Akcí a Ve Spárech Yakuzy ji taky nebylo po málu, srovnání s Killem Billem by bylo příhodné. Od Zatôichi si každý příznivec jak Kitanovi tak i samurajské tvorby odnese jistě hodně zajímavých zážitků, kterých Zatôichi nenabízí po málu a rozhodně se jedná o kvalitní snímek. 85% (15.03.2009)

Klasické téma osamělého mstitele-poutníka, jehož slepota jeho umění korunuje ad absurdum. Už trochu méně klasické schéma pomsty - minimálně, co se výsledku týče. Z hlediska kitanovských krvavých hodů špička - choreograficky i vizuálně. Z hlediska samurajských příběhů poměrně novátorské. Výborné hudebně, rytmicky. A pak ten komediální obal - s ním jsem měl trochu problémy. Neříkám, že klasické samurajské filmy humor vůbec neobsahují, ale toto bylo na mě moc. Pousmál jsem se - dobře. Místo snad požadovaného odlehčení se mi tím však dostalo přílišného narušení linie příběhu. (28.07.2005)

Umelé oči, vidieť je viac ako neviedieť, svojrázna interpretácia Sokrata (viem, že nič neviem – v Samurajovi – vidím, že nič nevidím), upomienka na špagety westerny – iný dej i prostredie ale prítomnosť humoru, nesmierne krvavé scény, osamelo stojaci hrdina bez minulosti, terorizovaná osada, hrdina má rád peniaze (náchylnosť k hazardným hrám), výrazné postavenie hudby sadnúcej k deju mi približujú tento film dielam Sergia Leoneho. (12.10.2004)

Očekával jsem další krvavý samurajský film, jako jsou Vlk samotář, místo toho režisér uvařil podivnou polévku, v které vyvařil všechno možné. Velice by mne zajímala původní série a reakce fanoušků na tento film. Já bych rozhodně patřil k těm, kteří by tento snímek brali coby svatokrádež, ale kdybych měl psát bordwellovskou analýzu, tohle by byl jasný adept na vítěze. Děj se odehrává v několika rovinách, skoro každá postava má vlastní časovou linii, byť často absolutně nedůležitou a někdy i nedávající smysl. Opět je zde přítomen šílený asijský humor, který z celého díla dělá frašku. Hlavní hrdina je nesmyslně obarvený na blond, chodí spíše jako ochrnutý a má kouzelné tiky v obličeji (nebo trpí samomluvou). Jedině co stojí trochu za pozornost je akce, i když i ta je pokažená spoustou zpomalovaček (digitální krev by měla být zákonem zakázána), když připočteme příšernou hudbu i český dabing (o konečném tanečku radši nemluvě, protože ten už je úplně mimo), máme zde klasický příklad zabití legendy. (08.05.2011)

Těžký nářez. Můj první Kitano a hned plná palba. Samuraj je zcela svébytným filmem, vymazleným spojením mistrů Kurosawy a Tarantina, k tomu těch nejlepších tradic rytmikálu a komedie až grotesky. Je vidět, že Kitano začínal jako komik, ale asi skončí jako muzikant :D. Napodruhé jsem docenil i řadu komických scén, pro Evropana trochu hůře uchopitelných. Závěr filmu je výtečnou tanečně hudební peckou. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=_3WNmW5X8dI (20.02.2011)