Zloději paměti

TV/// Obsazení 6/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +od začátku dobře vybudovaná atmosféra, přesvědčivá Julianne Moore -ke konci je děj překombinovanej a trošičku ztrácí páru/// Původně jsem si říkal, že Zloděje paměti vynechám. Nakonec jsem se na to stejně začal dívat a překvapivě mě děj do sebe hned vtáhnul. Rozhodně je to zajímavý film s hodně chytlavou atmosférou a dobrou myšlenkou. Bohužel výsledná pravda kterou se naše hrdinka dozvý je trošku na hranici sci-fi. A ač je film krátký, působil na mě ke konci protahovaným dojmem. Vlastně ani nevím kde jsem tento pocit vzal. Prostě dokuď jsem nevěděl která bije, sledoval jsem film a napětím ani nedýchal. Potom už to takový wow nebylo a měl jsem trošku problém tomu konci uvěřil. Přesto dobrý film, který nenudí./// Celkem 74%/// (10.11.2008)

Velmi dobrý námět i začátek filmu, který se pak zlomí v utrpení filmového diváka. Milé děti, když budete zlobit, budete se dívat na tento film. A když nebudete poslouchat své rodiče, vyroste z vás takovej neschopnej debil jako Joseph Ruben a ještě natočíte film, kvůli kterému si z vás budou všichni dělat srandu. (08.06.2011)

Určitě zajímavej námět kterej sliboval šanci na originální film. Rozjíždí se to dobře, ale bohužel se postupně začne ve scénaři objevovat víc a víc logických lapsů, který předchozí myšlenky a nápady naprosto degradují a staví na hlavu. Je to škoda se zručnějším režisérem a míň retardovaným scénáristou se z toho dalo vytěžit o dost víc než pouze tento slabý průměr. Juliane Moore se snaží hrát jak o život a je přesvědčivá což o to, ale to nestačí. Dal bych možná i 3*, ale ten nepřesvědčivej konec tento rozporuplný film jenom podtrhnul.45% (03.04.2014)

Spíše zloději času.. Je smutné sledovat přední hollywoodskou herečku, jakou Julianne Moore bezesporu je, v tak plytkém psychologickém dramatu. Ošidné téma nedokázal ani scenárista, natož režisér, udržet v nějaké napínavé rovině, film se několikrát nelogicky převrátí, v první polovině se z něj stává thriller, kdy po hlavní hrdince jde několik federálních agentů, kteří musejí za každou cenu uchovat tajemství jednoho vládního experimentu. Věci se totiž mají tak: Telly žije v představě, že její malý synek umřel při letecké katastrofě, jenže nejbližší okolí (včetně manžela a psychiatra) jí přesvědčují o tom, že dítě se nikdy nenarodilo, jelikož těhotenství skončilo potratem. Jak to tedy celé bylo? Upřímně zhruba po třiceti minutách filmu mi to bylo relativně jedno. Atmosféra chybí, jen kameraman s autorem hudby Jamesem Hornerem se snaží vyloudit na divákovi alespoň nějaké emoce!! Ostatně příběhy s „nadpřirozenem“ mi nikdy moc neříkaly, ono si stačí vybavit poslední snímky M. Night Shyamalana. (13.09.2006)

Na začátku je tu možnost, že film bude opravdu kvalitní a vystihne pocity matky, kterou se snaží všichni přesvědčit o neexistenci jejího syna. Postupem času se přidává více a více šílených nápadů, vykonstruovaných spiknutí a slz hlavní hrdinky. Vše je zakončeno úletem. Je to škoda, protože ze začátku je to zajímavý snímek a velmi dobrá atmosféra vám pomůže dostat se do kůže matky, jejichž dítě podle všech okolo, neexistovalo. Bohužel z celého filmu mi jasně vychází, že neví čím chce být. Psychologickým dramatem matky, horrorem na téma "Každý může zapomenout" nebo snad komedií? (26.06.2006)