Režie:
Ali AbbasiKamera:
Nadim CarlsenHudba:
Martin DirkovHrají:
Zar Amir-Ebrahimi, Mehdi Bajestani, Arash Ashtiani, Forouzan Jamshidnejad, Sara Fazilat, Sima Seyed, Alice Rahimi, Firouz Agheli, Ariane Naziri (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V noci řádí v Mašhadu sériový vrah, který láká oběti do své sítě. Zabíjí ženy, prostitutky. Zatímco policie zločiny ignoruje, Rahim, novinářka z Teheránu, bloudí temnými čtvrtěmi svatého města a hledá pravdu. Svatý pavouk je natočen podle skutečné události, přičemž název filmu odkazuje na přezdívku sériového vraha. V roce 2001 Saeed Hanaei zabil ve městě Mašhad šestnáct prostitutek, protože je považoval za „nečisté“. Jeho soudní proces vyvolal v Íránu velký rozruch, a to nejen kvůli hrůznosti toho, co se stalo, ale také proto, že některá média a konzervativní skupiny z něj udělaly hrdinu. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (83)
Mrazivá evropská sonda do bolavé duše fundamentalistického Íránu. Skutečný příběh íránského Jacka Rozparovače pojal Ali Abbasi ne jako obyčejnou detektivku, nebo snad nějaký laciný horor, ale jako realistický vhled do status quo současného íránského totalitního zřízení se všemi jeho kontroverzními a problematickými místy, nerovným společenským postavením žen, sociální situací, porušováním lidských práv, tristním (ne)fungování policie, korupcí, náboženským fundamentalismem atd. Abbasiho koncept, kdy vrahova identita je od začátku známa a divák tak celou dobu sleduje paralelní osudy vyšetřující ženy-novinářky suplující práci naprosto neschopné policie i dějovou linii samotného vraha prostitutek, jeho motivaci inspirovanou náboženským pomatením, jeho rodinu, manželku, děti, skvěle dotváří možnost pochopení zrůdnosti náboženského režimu...je cosi shnilého ve státě perském... ()
To vzrušení ze šlapky ve smotaném koberci naznačilo, že čistění ulic iránského Mašhadu od morální korupce a špíny byl jen zástupný motiv, ale kdo ví.. Spíš než na sériového vraha se to snaží zaměřit na společnost, která sériové vrahy vytváří a spolu s nimi i jejich oběti. Jiné mravy jiných krajů, co sebou můžou nést pro nás nepochopitelné morální hodnoty a postoje, jejich generační kontinuita a tím trvající zacyklení v kulturní ponurosti. Když se to celé obalí silně zakořeněnou misogynií, bude se zákonitě někde vstávat a tleskat a jinde zase odsuzovat a vyhrožovat.. ()
Včera jsem si bez velkého očekávání dala tenhle film a vida co se vylouplo na povrch. Bezvadná krimoška, kdy mně po skončení nebylo zrovna nejlépe, ale právě tohle se na filmu cení. Průšvih by to byl, kdyby to se mnou ani nehnulo. Každopádně jsem na výsost spokojená. Líbil se mně dvojí pohled na postoj k sériovému vrahovi a ano, ono to tam tak bezesporu funguje. V tom to bylo zprostředkované geniálně. Málem jsem šla na kobereček co mám na zemi, abych vzápětí nesepsula všechny tamější fanatiky. Plusem tohoto snímku je i fakt, že mě držel celou dobu v nervním stavu a vydrželo mi to do absolutního konce. Suma sumárum to byl po dlouhé době velmi dobrý, profesionálně zvládnutý film. ()
„Mám ignorovat případy související s náboženstvím.“ - „Kdo vám to řekl?“ - „Příkazy se shora.“ - „Proč? Od koho chodí?“ - „Toto je Mašhad. Věci se tady dělají jinak.“ Divák zde na rozdíl od jiných krimi zná totožnost vraha od začátku. Má možnost nahlédnout do jeho soukromí (milující otec) i pomatené, cholerické hlavy, která se trápí vlastní nedostatečností, a chce konat ve jménu vyššího dobra (džihád proti dekadenci). Proti němu stojí odvážná novinářka, která se setkává s neochotou místních novin, policie i soudu, a její vlastní minulost jí v konzervativním islámském světě (ilustrační scéna z hotelu) příliš nepomáhá. Divák jí o to víc fandí, zároveň má o ni strach, protože její pud sebezáchovy příliš nefunguje a riskuje vlastní kůži. Vzájemná konfrontace je napínavá, ale nejdůležitější je to, co přijde po samotném vyšetřování (člověku je z reakce veřejnosti špatně ještě víc, než ze samotného vraha). Podobě závěru se mi ani nechtělo věřit, snad ten tlak Teheránu fakt udělal své…Ze synovy hrdé rekonstrukce každopádně nehezky zamrazí. Za mě solidní 4*. ()
Ďalší dôkaz, že Irán a jemu podobné cigánske osady si ešte budú musieť na svoje zaradenie do katalógu all inclusive dovoleniek počkať. Krajina, kde majú síce ľudia chladničku položenú na paletách, ale zato ich morálny kompas nikdy nesklame. Námetom určite zaujímavé, filmársky možno trocha nevýrazné a v strednej časti monotónne, ale vykreslenie mentality národa, náboženstva a postavenia žien na ďalekom (chvalabohu) Východe vierohodné. Niečo medzi 3-4*. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (7)
- Postava Rahimi (Zar Amir Ebrahimi) je len fiktívna. V skutočnosti bol Hanaei zatknutý po tom, čo sa jedna žena ubránila jeho útoku, utiekla a nahlásila ho polícii. (Arsenal83)
- Saeed Hanaei tvrdil, že v detstve bol týraný svojou matkou. Vraj ho svojimi nechtami porezala do krvi a chcela okusovať jeho mäso. (Sunwheel)
- Ali Abbasi chcel film pôvodne natočiť v Iráne, ale úrady mu zamietli povolenie, a tak výrobu presunul do Jordánska. (Arsenal83)
Reklama