Režie:
Jódžiró TakitaKamera:
Takeši HamadaHudba:
Džó HisaišiHrají:
Kiiči Nakai, Kóiči Sató, Jui Nacukawa, Takehiro Murata, Miki Nakatani, Rjó Kase, Masato Sakai, Tecuró Tanba, Dai Watanabe, Keisuke Horibe, Sansei Šiomi (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Za dávných časů bylo v Japonsku bráno opuštění klanu jako zrada, ale Kanichiro Yoshimura ze své rodné vesnice přesto odešel. Dostal se do elitní Shinsengumi, školy nejlepších samurajů. A i když zprvu jako samuraj příliš nevypadal, choval se hamižně a pro pár pytlů rýže neváhal sekat hlavy, byl opravdovým hrdinou. Měl k tomu veliký důvod - lásku k rodině, kterou musel zasytit. Když se nad vládou samurajů začala stahovat mračna a přišla dlouhá a nemilosrdná válka, měl krví zbrocený Youshimura jen jediný sen: po letech zase spatřit svou rodinu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Velmi mě překvapilo, jak nudně se dá zpracovat jedna z nejpamětihodnějších a nejomílanějších událostí japonské historie, tedy události kolem Shinsengumi a konec éry šogunátu Tokugawa. První polovina filmu je ještě zajímavá s výbornými souboji na začátku, ale po půlce se začíná děj neuvěřitelně táhnout a hlavně se stále jen hraje na city a skutek utek. Slabota. Ani postava hlavního hrdiny, která je ze začátku zajímavá a sympatická, ale brzy začne lézt na nervy, se příliš nevyvedla. ()
Samurajské, čestné, hrdinské, bojující, krvavé. Trochu delší to bylo, ale on příběh o samurajích nemůže být přece krátký. Jen mi trochu vadily ty citové a emoční výlevy. V druhé půlce jsem dokonce na chvíli usnula, ale po probuzení se děj stále nezměnil a stále se čekalo na harakari hlavního hrdiny. Trochu mi to připomínalo samurajskou trilogii. .."poníženě děkuji".. ()
When the Last Sword Is Drawn(壬生義士伝, Mibu Gishi Den) Příběh z konce ery Tokugawa(EDO) a padu Šoguna, který sebou přinesl i konec meče a to znamenalo i konec Samurajů oddaných služebníku svého pána. " Morioka klanu Nanbu. Je to překrásné místo. Daleko na jihu je hora Hayachine......na západě zase hory Nansho a Azumane. A na severu je hora Iwate a Himekami. Z hor stéká řeka Nakatsu, jaký nádherný výhled! Buďte nespoutaní. Rozkveťte. " 85% ()
Moje nová srdeční samurajská záležitost. Krásný retrospektivně vyprávěný příběh o cti samuraje, cti manžela/otce a cti člověka. A to vše v pozadí soumraku Šogunátu a tím i samurajů a nástup nové éry. Přes dvě hodiny krasně provedeného děje, výprava, herecké výkony, příběh, režie. A akční scény jsou taktéž na jedničku. Kanichiro je můj nový hrdina. Nemám moc co dodat, Mibu gishi den je mým novým favoritem na žebříčku vizuálních děl z doby feudálního Japonska. Protože je to skvělá záležitost od první minuty, do poslední sekundy (a kdo chce, může se kochat i během titulků). ()
SAMURAJ z Namby nikdy nezaváhá ve službě, ať ho žádá kdokoliv..... 100 minut o kousku japonské historie, samurajské jednotce Šinsegumi, pádu šógunátu a příchodu světa, ve kterém se čas mečů stal historií a ze samurajů se stali jen bojovníci z povinnosti. Dalších 40 minut japonské poetiky o smrti, cti, rozjímání o povinnosti doprovodit blízkého přes řeku smrti. Ta jejich touha po smrti je pro našince nepochopitelná. Je fajn, že i dnes točí Japonci příběhy o samurajích. Jsou plné jejich tradic a upevňují národní hrdost. O tom je příběh Jošimury Kaničiró, muži, který byl OPRAVDOVÝ SAMURAJ! ... 3a½!... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím si, že poslední samuraj byl T.Cruise. 2.) Přemýšlím, jak vychovat děti k (národní) hrdosti. 3.) Zajímá mě, proč Japonci neustále chtějí umřít. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Galerie (10)
Photo © Awoora Entertainment
Reklama