Medvěd

Nechápu, co na tom vidíte. Ani těkavost Lipa ze Shameless, ani dvě hlavní hvězdy z Punishera, celé toto labužnické složení, tento nápad nespasilo. Proplouvat v bídné restauraci ošklivého Chicaga není nic, co by stálo za seriál, natož i druhou řadu, která je odklepnuta. A co je na tom komediálního jsem také nepochopila. (25.03.2023)

Naprostá blaženost, žrádloláska, famózní gastro porno v housce, s hovězím angusem a lečem. Rozhodně povznášející než vítězná bageta s kuřetem a salsou z bagošky bulvár, a to vše do obědové pauzy, kežby všechny seriály byly tak krátké.. 🌭 [překvapivě stravitelné, ale nejstresovější seriál za hodně dlouhou dobu? Udělám den otevřených dveří, abyste si vyzkoušeli moji práci, a tohle bude jen slabý odvárek..] (30.09.2023)

Vstávačka v šest, meal prep, za dvacet otevíráme, neni dost hovězího, ta omáčka je moc hustá, šéf se dneska chová divně, mu teď umřel brácha, chodí prej na AA, je z toho v hajzlu, jeho bratranec, co vlastně neni jeho bratranec, netuší, co tady dělá, je úplně zbytečnej, jenom všechny sere, přestaň furt pilovat ten donut, tahle restaurace je úplně na hovno, máme dluhy, jak jsme vlastně proboha přežili covid, kdo nám střílí do výlohy, nevim, musíme hodit na menu ty špagety, ne, špagety nebudou, proč ne, protože ten recept je mrdka, proč se nevrátíš klohnit do mekáče, máme devadesát hot dogů na uberu, třicet kuřat, kdo dělá hranolky, co tady proboha dělám, jsem k ničemu, končim, jdu domu, nic jinýho neznám, zejtra znova, rinse, rinse, rinse, repeat, repeat, repeat. Yes, chef. Thank you, chef. (25.08.2022)

“Dude, it would be weird to work in a restaurant and not completely lose your mind.” Papiňák emocí, nejistot, ambicí, charakterů, depresí, jídla, radostí, sebedestruktivních vzorců chování, kakafonie frenetičnosti, úzkostí a otrocké denní rutiny v "kuchyňském zákulisí". To vše v adrenalinovém hávu (neustále je to v pohybu, kolotá tu vše a všichni, běží pět dialogů přes sebe apod.), vždy však hlavně a především o postavách.  Jak je s charaktery pracováno, jak se Storer nebojí udělat otočku o 180 stupňů pro druhou řadu, a přesto zůstat věrný konceptu... Všechna čest. Působí to jako indie film z devadesátek, ke kterému psal dialogy Sorkin na steroidech. Přes veškeré cinefilské aluze (Storer se nebojí opakovaně dávat na odiv, jak velkým fandou Michaela Manna a Ridley Scotta je), je to svébytné, strhující, podmanivé. A navzdory všemu tomu adrenalinu, chaosu a vyšponovaným emocím, to umí vzít za srdíčko a zdevastovat i vykouzlit úsměv. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | (21.07.2023)

Toto bol trochu odrb. Cakal som komediu, ale serial je skor psycho drama, s niekolkymi grotesknymi postavami a situaciami. Prvy diel bol za mna odpad. Neskor som si zvykol a zacalo to byt zaujimave. Ale nie dostatocne. Uznavam ze to je originalne. A mozno aj nie je, len som sa podobnym veciam vyhybal. Najviac ma bavil Oliver Platt, akurat ma iba malu ulohu. Po prvej serii davam 2.5. Mozno po druhej zdvihnem. PS: po druhej serii dam predsalen tri*. Obcas to ma fakt silne sceny a miestami sa dalo aj zasmiat. Na druhu stranu tam bolo stale vela veci ktore ma nebavili. (05.02.2024)