Taras Bulba

Tedy to je tak volné zpracování, že je to spíše exploatace. Převzata jen jedna zápletka a titulní hrdina. Barevné, holywoodské(v tom nejhorším slova smyslu), povrchní, občas tak srandovně pateticky "vlastenecké", že by to mohli točit i sověti. Dobové reálie dostaly pěkně zabrat. Ty barvité polské zbroje, ty snad byly převzaty z docela jiného kusu nebo rovnou z cirkusu. O existenci kukuřičných lánů na Ukrajině 16. století by se také dalo s úspěchem pochybovat. Ani ty bitevní scény nejsou kdovíjak výtečné. Ještě, že to neskončilo stoprocentním happyendem. Jediné, co tento film vytahuje aspoň na slabé 3 * je Yul Brynner. To je tedy (typově) Taras, jak má být. Vždycky mi vadilo, že na ilustracích V. Rady (jehož dílo mám jinak rád) vypadá Taras jako břichatej strejda. (08.01.2011)

Yul Brynner byl přesvědčivý jako Egypťan, Žid, Siamec, Mexičan, Němec, Francouz, Ind, Indián i robot, a role kozáckého atamana mu taky neuvěřitelně sedla. Ale zajímalo by mě, kterou osvícenou hlavu napadlo, obsadit do role jeho potomka Tonyho Curtise, který s vizáží amerického gigola spíš než kozáka připomíná kozu, a jako syn svých filmových rodičů tenhle nagelovaný modroočko nevypadá ani omylem. Mimoto se Andrej po většinu děje chová jako trouba, který má omezenou nejen kolekci výrazů, ale i mozkovou kapacitu. Jeho akrobatická čísla jsou pěkná, ale o herectví nemůže být řeč. Davové scény a panoramatické záběry jsou parádní, bitvy však téměř postrádají detaily – kamera se totiž většinou drží v bezpečné vzdálenosti – neuškodil by ani dynamičtější střih. V závěru pak snímek působí nedokončeně, skoro bych místo „the end“ čekala titulek „konec první části“. Konflikt kozáci vs. Poláci je dějově zpracován dobře, zato (bohužel) dominantní linie s troubou a polskou nanynkou je poněkud plytká a silně cítit po klišé. Pravá hrůza však nastává, když se do obrazu vloudí „umělecký“ efekt kruhového rozostření a Curtis se přestane vilně tlemit nebo bojovně vysunovat bradu a pokusí se být dojemný. V takových chvílích upřímně litujete, že ho táta Taras neutopil už v peřince. Na světě by bylo líp – v tom kozáckém rozhodně. (17.07.2012)

Podle slavné povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. No, tedy je to dost přesné, ale naprosto nechápu, proč film skončí už po osudovém střetnutí Tarase s Andrejem po Andrejově obratu. To nebyly peníze? To nebyl čas? Díky tomu vlastně odpadl Ostapův příběh a méně prostoru zbylo i na Tarase skvělého Yula Brynnera. - Film je tak vlastně především o Andrejovi (Tony Curtis) a jeho osudové lásce a zradě, jíž se kvůli ní dopustil. Kdybych neznal předlohu (Což se mi pochopitelně u ruské klasiky nemůže stát!), asi bych nic nevytýkal a jen bych chválil krásné bitevní scenérie (točeno údajně v Argentině) a skutečně bezvadný hudební, vpravdě kozácký, doprovod. (15.07.2005)

Těžké hodnocení. Gogolův román jsem nečetl, ale dle wiki z něj tvůrci vykuchali jen část a zbytek zahodili, což nesnáším. Na druhou stranu mám rád historické filmy, kde se dovím něco nového. Tady to bylo o boji kozáků proti polské okupaci v 16. století. Veškeré kozácké pasáže jsou parádní, kozáci jsou divocí, nespoutaní, plní života, odvahy a energie. Balancování nad propastí s medvědem či zvedání koně se jen tak nevidí :) Všemu kraluje Yul Brynner, který jakmile dojde na exotiku je jasná volba - už jsem ho viděl hrát thajce, egypťana, rusa, žida a tady je prostě ztělesněný stepní bojovník. Davové scény jsou parádní, stejně jako bitvy a finále s padáním do propasti je na rok vzniku brutální. Pak je tu bohužel uspávací druhá linie, ve které 37letý Tony Curtis hraje mladíka, studuje, miluje 17letou dívku (kterou si v reálu vzal... divná doba) a nakonec SPOILER zradí svůj lid a umírá. Vím že to takhle Gogol asi napsal, ale nelíbilo se mi to ani za mák. Klady ale převažují a tak dávám slabší 4*. (04.08.2021)

Z ukrajinskoruské literární Gogolovy předlohy film zachytil jen to nejnutnější, dá se říci nejpodstatnější. Přesto - nebo právě proto - s pozoruhodnou přesností dokázal evokovat svět tradičního východoslovanského patosu, libujícího si v očividné přepjatosti gest i cílů. Yul Brynner se v hlavní úloze překonává, ale dobře vybraní a srovnatelně zdatní jsou i představitelé dalších hlavních rolí Tarasových synů a Polky, do které se Andrij zamiluje. Za zdařilou lze označit i výpravu. Méně pochopitelná je volba exteriérů: Záporoží i přilehlá střední Ukrajina a Bělorusko jsou nížinné krajiny s pahorky a pominutelnými vrchy; srovnatelné hory - Karpaty - leží o několik set kilometrů dále na Západ. Scénář se vyhnul Gogolovu konci a směřuje k harmonizujícímu happy endu; zde je film zřejmě nejvíce poplatný postupům Hollywoodu. V tom ostatním je nutné přiznat kvalitu. BULBA je neobvyklým ztvárněním pro Západ nestandardní látky a i dnes překvapuje živostí a přesvědčivou plasticitou, se kterou přibližuje zašlou historii 16. století (řeč o livonské válce) z rozmezí střední a východní Evropy. (28.10.2011)