Žárlivost

SPOILER Vynikající rozjezd, ale při rozhovoru o dědečcích jsem z toho vypadl, už šlo jen o předváděčku, jak jsou Kopecký s Horníčkem vtipní. Následný tanec bych sežral Suchému se Šlitrem, vám pánové ne. No ale když ze skříně vylezl orchestr i s baletem, bylo mi už všechno jedno. Při pohledu na jméno autora scénáře (Vladimír Dvořák) mi dochází pozdější rovnice komunální satira + žertovné dialogy + estrádní tanečnice = Televarieté. Zde naštěstí v režii někoho, kdo má nějaký vkus a umí si s tím pohrát. (28.01.2012)

Velmi podařená televizní mikrokomedie s mladými Horníčkem a Kopeckým. Horníček podezřívá svou manželku z nevěry a tak vpadne do bytu Kopeckému, který ve skříni ukrývá svou milenku. Oba muži si padnou do noty, trochu zablbnou, zazpívají, zatančí, vypáčí zaseknutou skříň, Horníček zjistí, že tam jeho žena není a uvědomí si, že celá tato fraška i tak podpořila jeho podezření, že je mu manželka nevěrná. Otázka ale zůstává - s kým? (11.03.2008)

Sice zručně natočený skeč, hvězdné herecké obsazení, ale přesto je to v podstatě víc nudné než zábavné. Dialog Horníčka s Kopeckým je napsán Vladimírem Dvořákem ve stylu forbín V+W, ovšem když dva, respektive čtyři dělají totéž, nemusí to být totéž. A zde se to opravdu moc nepovedlo. V+W byli zkrátka nenapodobitelný originál. Občas sice zazněla nějaká vtipnější replika, která nepůsobila tak nuceně a křečovitě jako většina ostatních, ale nejvíc mě zaujala taneční kreace, kterou myslím Horníček s Kopeckým později zopakovali v některém z televizních Silvestrů. Jinak jde o spíše komunální "humor", jímž se Dvořák zřejmě už "zastřeloval" na pozdější populární Televarieté s Bohdalovou, která byla za socialismu vděčným konzumním vrcholem laciné televizní zábavy pro široké vrstvy pracujících. (29.12.2022)

Přišlo mi to dost trapné a velmi málo vtipné. Ty humorné zvraty v dialozích působí dětinsky a stylem "sranda za každou cenu." Horníček je podle mě podobně zoufalej a nepovedenej klaun jako například Josef Dvořák; oba se hrozně snaží, ale vtipné to opravdu není; o to víc se ale oba prožívají. Závěrečný tanečky jsou vyloženě výtvor choré mysli. (03.02.2014)

Již jména tvůrců jsou zárukou nejvyšší kvality. Očekávání, která jsou takto vzbuzena, se bohatě zhodnocují vlastním obsahem. Univerzální herec - zdaleka ne "pouze" komik - Kopecký a bytostný autorský klaun Horníček, v jistém ohledu Werichova varianta k emigrovavšímu Voskovcovi, se překonávají v brilantně vedených, vysloveně lahůdkových dialozích. Zdánlivá konverzační minikomedie je současně účinnou výpovědí o dobovém stavu tehdejší komunistické společnosti (zmetková skříň, motiv žárlivosti). To tehdy, uprostřed poslední přednormalizační vlny politických procesů, bylo možné. Za zmínku stojí i mistrovské dějové zvraty. A to všechno na ploše "pouhých" dvaceti minut. Tolik děje, tolik napětí, tolik nápadů, tolik invenčního herectví! I hříčka se může dotknout věčnosti. (05.06.2012)