Úsměv

Trailer se mi vůbec nelibil a tím padem sem se snažil vyhnout tomuhle filmu ale jak si okolnosti donutily abych šel do kina. A upřímně nelitoval jsem. Posrany až za ušima, nepříjemná hudba, říkal jsem si co je to za starou hudbu ale bum ta měla svoje kouzlo strachu. Co se týče příběhu dobře promyšlený, napjatá děsivá atmosféra, úžasné lekaci momenty, nemělo to chybu. Obrovská spokojenost, po dlouhé době kdy se člověk fakt bal se podívat vedle jestli se náhodou nesmeje. Dělo. (23.10.2022)

Takhle, kdybych se chtěl Úsměvu vysmát, tak si důvody najdu, protože výtky, které se dočtete vůči generickému scénáři jsou pravdivé (například z It Follows si to půjčuje nejenom námět, ale i celé scény), a třeba ta sekvence, v níž hlavní hrdinka obíhá příbuzné, známé a kamarády a snaží se je přesvědčit, že je prokletá, je napsaná fakt srandovně. Rozhodl jsem se ale, že vůči tomu filmu budu vstřícný. A to proto, že v době, kdy velké množství žánrových snímků zapomíná na to nejdůležitější, tedy o snahu diváka postrašit, se Smile snaží sakra intenzivně. Ne vždycky to vyjde, ale schválně jsem si teď připomněl, jaké horory šly zatím tenhle rok do české kinodistribuce, a Smile je v tomhle ohledu zatím s přehledem nejefektivnější. Vypilovat scénář co do chování postav a hloubky probíraných témat, bylo by to i na spokojenost při nesnížených očekáváních, řemeslo je to víc než solidní. Ale co, přivřu oči a dám tomu sedmičku. (30.09.2022)

Že půjde o psychologický horor mi bylo jasné v okamžiku, kdy se ukázalo, že v něm vystupuje více než jeden psycholog. Že půjde o horor zajímavý, k tomu jsem dospěl v průběhu děje. Tahle záležitost měla svou kvalitní atmosféru i napětí, lekačky sice byly přítomny, ale nevypadaly tak zoufale blbě, jak to, bohužel, bývá obvyklé, a přestože to byla chvílemi pěkně krvavá podívaná, nefungovala tady jako hlavní nástroj strachu. Ale nebudu jen chválit, protože film měl i své zápory. Ten první je spíš mým osobním problémem, protože mi vůbec nesedla představitelka hlavní role; horší bylo ale to, že ač se příběh tvářil originálně, už jsem na podobné téma několikrát narazil. Stalo se tak například ve snímku Fallen (1998), tvůrci vlastně jen nahradili pískání tím milým úsměvem. Taky nedokážu pochopit, proč si filmaři nevezmou na scény, v nichž se používají nože, nějaké poradce. Tohle bodání do hrudní kosti a do žeber jako do změklého másla je už opravdu zoufalé. Ale přes veškeré výhrady jsem musel uznat, že jsem se po celou dobu vcelku dobře bavil, a to se mi, bohužel, u filmů s hororovou tématikou příliš často nestává. P.S. Moc hezká snaha o Schrödingerovu kočku:-) / Poučení: Jsi-li lekavý typ, používej raději plastové nádobí. Pokud jsi i ekolog, jdi do dřeva. (10.01.2023)

Tak tady si opravdu nemá cenu nic nalhávat jelikož tenhle snímek si s originálností opravdu nepotykal. Jde o recyklačku která sem tam vytasí nějakej úsměv ale mě popravdě moc neoslovila. Nepřišlo mi to ani atmosferický ani napínavý. Navíc měl film podle mě zbytečně dlouhou stopáž. Ke konci už to pro mě byla zbytečně natahovaná nuda. Kouknout se na to dalo ale, že bych se k tomu někdy v budoucnu vrátil určitě nehrozí. Lepší dvojka (13.11.2022)

Vytváří si to skrze kameru a střih celou dobu ten správně paranoidní hororový prostor, kde se něco může objevit v lecjaké formě prakticky kdykoli a kdekoli, takže jste z toho celkem příjemně na prášky i když se nic zvláštního neděje. Celou dobu to navíc naznačuje, jak je to formálně nejpoučenější horor všech dob, který vás stále vodí do slepých uliček a hraje si. No a pak, když se má lámat krystal, tak nevymyslí nic lepšího než tu nejprimitivnější, nejdebilnější, neohranější lekačku od vynálezu zvuku. Proč si ten film tak ubližuje? To, že jsem po dokoukání zjistil, že vlastně nechápu o čem to bylo stále nevím jestli mám dát na vrub snímku nebo sobě, takže to nechám ležet. (11.01.2023)