Hojer
The Markovič Method: Hojer
Metóda Markovič: Hojer
Režie:
Pavel SoukupScénář:
Jaroslav HruškaKamera:
Ondřej BelicaHudba:
Janny RichterHrají:
Petr Lněnička, Petr Uhlík, Sarah Haváčová, Václav Neužil ml., Adam Mišík, David Prachař, Michal Isteník, Vojtěch Kotek, Dano Heriban, Petr Reif (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Možnost léčby (E01)
-
Ženská oběť (E02)
-
Poslední facka (E03)
-
Rodinná záležitost (E04)
-
Chyba systému (E05)
-
Cesta ke světlu (E06)
Obsahy(1)
Co se stane, když zlu nastavíte lidskou tvář? Skutečný příběh muže, který se díky své metodě stal kriminalistickou legendou. Seriál podle případů kriminalisty Jiřího Markoviče se zaměřuje především na jeho výjimečný vztah se sériovým vrahem Ladislavem Hojerem. Bez příkras ukazuje reálnou policejní práci v tehdejším ČSSR. Odehrává se v několika časových rovinách a na pozadí nejděsivějších vražd 70. a 80. let. (Voyo)
(více)Videa (1)
Recenze (242)
"Sežral jsem to…" Jedním hltem. Kdo tady tak dobře vařil? To Pavel Soukup, který mě před nedávnem odrovnal s předkrmem v podobě "#annaismissing", a nyní naservíroval tučný hlavní chod svého režisérského umu v podobě "Metody Markovič". Vážně nemám slov, už od první chvíle jsem byl překvapen, jak kvalitně je to natočené, kamera je prostě božská. Atmosféra byla celou dobu vynikající a zároveň nepříjemná. Hojer nemohl být lépe zahrán, krutý psychopatický vrah, ze kterého jde nechuť a hrůza, pokaždé jsem měl husinu, když byl na scéně. I samotný Markovič byl zahrán skvěle, prostě sympaťák, měl jsem ho rád od první chvíle, co byl na scéně. Strašně se mi líbilo, jak na začátku ukázali jiný případ a na konci ho vyřešily, taková věc tomu navíc dodávala větší atmosféru. Dobové záběry také potěšily. Tři roky trvalo "Voyo Originals", aby po průměrných až špatných pokusech vyprodukovali něco, co bych se nebál označit jako jedním z nejlepších českých seriálů vůbec. Skládám jim za to hlubokou poklonu a jdu poslušně vyhlížet druhou sérii, víc než u jakéhokoliv jiného seriálu. Kéž by všichni, kdo se na tomhle podíleli, mohli nést v rukou budoucnost české kinematografie… /100% + TOP 10/ ()
Nepamatuji se, že bych za téměř půl století života v Brně slyšel slovo pošmak, asi pražská zkomolenina šmakovat nebo pošmáknout si. Ale to jen na okraj k seriálu, ze kterého mám rozporuplné pocity. Na Novu je seriál jistě nadstandardem, rovněž herecky velmi dobře obsazeno (pro mne top Neužil a Uhlík), ale prostě něco tomu pořád chybělo. Předně si pokládám otázku nad záměrem seriálu. Vyvolat diskusi o trestu smrti? O psychologickém profilu Markoviče? Nebo Hojera? Nevím. Trest smrti máme naštěstí řadu let zrušen a jeho obnovení není zásadním tématem diskuse současné společnosti. Legenda Markovič ztrácí na lesku, uvědomíme-li si, že v možných důsledcích svého jednání ohrožuje své blízké (vzpomeňme na Devadesátky a naopak maximální snahu o anonymitu kriminalisty kvůli rodině). Hojer jen postavou bez diskuse, je-li produktem nedostatečné sociální peče před Listopadem, jako tomu bylo ve filmu Olga. Prostě co vlastně bylo záměrem? ()
Bravurní česká odpověď na kultovní Fincherův seriál Mindhunter. True crime pošmak. Na tomhle projektu jsou doslova neuvěřitelné hned dvě věci - že něco takhle kvalitního, řemeslně dokonalého, atmosferického, formálně i obsahově vycizelovaného byla schopna vyprodukovat doposud impotentní komerční TV Nova a za druhé sám fakt, že je tenhle seriál točen podle skutečných událostí a že se něco takového u nás skutečně stalo... Pavel Soukup je opravdu nadaný a schopný režisér a Petr Uhlík neuvěřitelný talent! Nejlepší český seriál od projektu HBO Pustina! ()
Vynikající seriál, který chválím kudy chodím. Jsem opravdu moc šťastný, že takhle skvěle natočený seriál vznikl v Česku, a že ho natočili Češi. Opravdu hodně moc mi seriál sedl a já si užíval každou minutu. V každé scéně jsem viděl výbornou vizuální stránku, precizní režii, vynikající scénář, skvělou kameru, střih, parádní hudbu, a samozřejmě herce, kteří odvedli luxusní výkony, za které si zaslouží každou cenu. Tvůrci seriálu odvedli luxusní práci a já jim tleskám. Je vidět, že si vše poctivě nastudovali, dali si práci se scénářem, přemýšleli o tom jak to bude fungovat, vyhráli si atmosférou a nakoukali ty nejlepší detektivní seriály. Hned od prvního záběrů je vidět, že se tvůrci inspirovali u Davida Finchera, True Detective nebo Mindhunter. A z mého pohledu se k těmto seriálům Metoda Markovič kvalitou přiblížila. Režisér Pavel Soukup mi minulý rok vytřel zrak svým filmem #annaismissing a teď mi ho vytřel znovu tímto seriál. Soukup je skvělý režisér, výborně umí vyprávět příběhy a jeho režie je sebevědomá, plná nápadů, a hlavně je kvalitní. Soukup ví, jak má točit, aby dané scény byly silné, funkční a dokázali vás poslat do kolen, a dostavil se pocit, že danou scénu sledujete se zadrženým dechem. Prostě z mého pohledu Soukup odvedl vynikající práci a já se těším na jeho další projekt. Jaroslav Hruška napsal vynikající scénář. Nutno podotknout, že tento seriál stojí na kvalitním scénáři, a Hruška odvedl výbornou práci. Hruška napsal neskutečně silné a kvalitní dialogové výměny, a nejen ty. Jsou tu skvěle napsaný postavy a parádně funguje jejich vývoj po čas děje. Máme tu vynikající scény, u který si budete říkat, jak špičkově jsou napsané, zahrané a zrežírované. Klobouk dolů za to, co Hruška napsal. Metoda Markovič: Hojer stojí na výborné režii Soukupa, na vynikajícím scénáři od Hrušky, a taky na perfektních hereckých výkonech. Petr Lněnička předvedl opravdu povedený výkon a zahrál svou roli na pána. Lněnička parádně zvládl svou civilní roli a je radost na něho koukat, jak přemýšlí, uvažuje a jakým způsobem se chová. Petr Uhlík podal životní herecký výkon, ze které ho mě mrazilo v zádech. Uhlík je v této roli neskutečný a doslova se převtělil do Hojera. To jakým způsobem mluví, jak se chová, jak přechází z jedné scény do druhé. Vau!! To byl herecký koncert. A ty dialogové výměny mezi ním a Lněničkou jsou pravá kinematografii. Václav Neužil je tady moc dobrý a krásně doplňuje Lněničku v jeho výborném výkonu. Velmi příjemně mě překvapil Adam Mišík, který odvedl opravdu povedený a dobrý výkon. Ve vedlejších rolí jsem si dost užil Vojtu Kotka a Michala Isteníka, kteří májí menší role, ale svými hereckými projevy jsou velmi výrazný. Seriál má dobré tempo a jsem rád, že má jen šest úderných epizod. Kdyby byl příběh natahovanější, tak by začal ztrácet na své intenzitě, nepříjemnosti a místy by se začal opakovat. Metoda Markovič: Hojer je vynikající český seriál, který můžeme vyslat do světa, protože jeho kvality docení všude. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (17)
- Vrah Jiří Prchlík (Cyril Dobrý), který se v epizodě objevil, se ve skutečnosti jmenoval Jan Tvrdík. V říjnu 1978 brutálně zavraždil svoji tchýni a pokusil se zabít své děti a manželku. V roce 1980 byl za svůj čin popraven. Markovič (Petr Lněnička) o něm prohlásil, že jen u něj si byl úplně jistý, že si trest smrti zasloužil.“ (Bediverecs)
- Mnoho scén se natáčelo v objektu historické továrny Koh-i-noor Waldes ve Vršovicích. (Teres)
- Dano Heriban (Štefan Žabimajerský) zemřel náhle ve věku 43 let v důsledku akutní disekce aorty. Stalo se tak pár dní před koncem natáčení. (Karinaa)
Nechápu co se to děje v tomhle měsíci, ale mám pocit, že jsem se ocitl v nějaké obrácené realitě. Nejprve povedený seroš Tv Prima 7 schodů k moci, teď tohle od TV Nova... Nu, ještě tedy zbývá vidět něco povedeného od Magnuska a opravdu uvěřím, že jsem v jiném časoprostoru. Osobně seriálovým detektivkám moc neholduji. Už jsem se tu o tom rozepisoval dříve. Po doktorských a veterinářských seriálech, které naštěstí odezněly se roztrhl pytel s kriminálkami. Začalo to v Praze, ale už to zamořilo celé Čechy až k Modravě. Teď jsem kdesi zaslechl, že se točí něco dokonce u Jadranu... A kdo ví, zda už někdo nepíše scénář ke Kriminálce Marsa Alam, nebo Kriminálce Barbados. Mne na tohle nalákala kolegyně a také fakt, že je to zase jednou prý povedené retro. Ani vlastně nevím, proč mne ty retro filmy tak baví, pakliže jsou povedené a nejedná se o zvěrstva typu To se vysvětlí, soudruzi! Ano, tento seriál je příkladem, kdy slovo soudruh ani wartburg s majáčkem a oblíbený Jirka Macháček nevykřesají z toho scénáristického vakua zhola nic , ani jiskřičku. Retro mám rád proto, že jsem také Husákův potomek. A jak člověk stárne, rád zase nahlédne do výbav bytů jaké znal z dětství. Bytů, jejichž vytapetovaným obývákům vévodily obývací stěny přes celou jednu zeď s nezbytným barem, vystlané koberci a koberečky nejen na podlaze, ale mnohdy i na zdech. Bytů s kuchyněmi bez mikorvlnek, myček, indukčních desek, ale s nezbytnými plastovými odkapávači u dřezu, bombičkami na sodovku a šlehačku na policčce a papírovou krabicí Granka na lince... Zkrátka když se to tvůrcům povede, jeden rád sleduje všechny ty předměty tehdejších běžných potřeb a má v sobě tam uvnitř tak nějak hezky. Mně osobně tehdy nějaký režim až moc netrápil a člověk se ve vzpomínkách do těch časů, kdy měl všechny rodiče a bylo o něj láskyplně pečováno rád vrací. Zde bych rád podotkl, že nejsem z těch, kterým se po minulých dobách totalitního režimu jako mnohým kolem mne stýská. To rozhodně ne. Navodit atmošku konce sedmdesátek a začátku osmdesátek se tvůrcům povedlo dokonale. Prostě jste zase byli zpátky v dobách šílené módy šusťáků a časů, kdy se zapalovala jedna cigareta od druhé. O tomto kanibalovi jsem na rozdíl od jiných našich ,,slavných'' vrahů nevěděl a příběh byl pro mne docela překvapením. Herecky se jedná o naprostý koncert. Hlavně pan Uhlík... Tomu bych děti na hlídání dnes vážně nesvěřil. Lněnička taky boží, stejně tak Neužil, Prachař, Kotek, Isteník... no a už tu jmenuji skoro všechny.. :-). Mišíka nemusím, ale tady nevadil a po dlouhé době jsem zde zaznamenal zase koukatelného Romana Skamene. Super byla i hudba od bandu Tele - Music. Naprosto super retro! Markoviče nezbývá než obdivovat. Zatímco jakýkoliv laborant si vezme ochranný oděv při práci s nebezpečným virem či bakteriemi, on jako kriminalista vstupoval do šílených hlav svých vrahů zcela nechráněn. Je jasné, že ho ta práce musela těžce poznamenávat, obzvláště když mu rukama procházeli sadističtí devianti. To musí i obrněného člověka s výcvikem postupně začít ničit. Nevím jak ve skutečnosti, ale v seriálu měl neskutečně empatickou manželku. Takovou, aby jeden hledal v poledne s lucernou, obzvláště dnes za totální emancipace, kdy ideálním vzorem mateřství je kojící muž na mateřské dovolené. Nic mu nevyčítala, nedusila ho ještě tím, že je na děti a byt sama, nechala ho dělat tu dřinu v klidu, poskytovala mu klidný přístav a když už měla potřebu mu něco říci, tak hlavně v obavě o něj. Chápala ten náklad co nese pro veřejné bezpečí. Jo to byly časy... Dneska se můžete pro veřejné blaho rozkrájet a večer ještě dostanete pojeb jak nejste doma... Možná, že vyšetřovat to Markovič dnes, vyšetřil by akorát tak kulové a mrtvých by bylo o desítky víc. Ale měl by spokojenou manželku a vlastnoručně uklizenou myčku... Já jsem seriál dal na jeden zátah a musím uznat, že se to ke konci krapet táhlo. Nicméně dávat si to po dílech s odstupem, tak určitě ten pocit mít nebudu. Tohle se moc povedlo a já dávám za 5 Spartek. * * * * * () (méně) (více)