Tři chlapi v chalupě

Jak může dopadnout, když skončí tři chlapi v chalupě? Zřejmě takhle. Tady máme jednu podobu z roku 1963. Film je silně poznamenán dobou, ve které vznikl. Nejlepší ze všech tří pánů byl dědeček Lubomír Lipský. Ten držel celý příběh po hromadě a když se to tak vezme, tak všechno stálo na jeho výkonu. Ostatní se jenom vezli a sekundovali mu. Takže, podtrženo, sečteno, tři hvězdy jsou právě za Lubomíra Lipského. (21.09.2009)

Účinek této komedie značně poklesl a zestárl oproti době svého vzniku. Je to spíše pouhé zajímavé shrnutí jednoho z prvních populárních československých televizních seriálů, v němž je i nadále několik slibných a silnějších momentů. Záležitost kolem holdu lidu je rozkošná a díky podobným momentům jde alespoň o průměrně zábavnou komedii. Občas vyvolává shovívavý úsměv a lidskou čest se pokouší stavět na piedestal. Někdy se dobové společenské problémy a jejich řešení zdají tak vzdálené. Třígenerační soužití je vyplněno ctižádostí, pocitem nezaslouženého zlehčování jejich společenského úsilí, marnou snahou o spravedlnost a štěkající zahořklou pravdou. Potůčkové řádí ve složení: dobrácký, vitální a popletený děda (sympatický Lubomír Lipský st.), štvavou pravdu dštící a pochybovačný otec (příjemný Jan Skopeček) a uražený syn (zajímavý Ladislav Trojan). Z dalších rolí: osamělá a doufající vdova Přibylová (Stella Zázvorková), idealistický redaktor Zemědělských rozhledů Bursík (sympatický Josef Kemr), vychytralý důležitý muž z ministerstva (dobrý Martin Růžek), prostoduchý koňák Drda (velmi dobrý Čestmír Řanda st.), škodolibý zedník Nedoma (příjemný Josef Beyvl), provokativně se chovající mladá Boženka (Karla Chadimová), okresní tajemní s korupčním chováním Skřivánek (zajímavý Jaroslav Mareš), znalý účetní a trumpetista Kořínek (Vlastimil Hašek), či nadšený referent ČSM (Antonín Šůra). Uchovat si čestnou tvář je chvályhodné. Touha po pravdivé a otevřené mluvě taktéž, ale pravdivá slova štěkaná ve vzteku všem nevybíravě a uraženecky je nakonec pravdou poloviční. Za tu druhou se převlékla jen dětinská zášť. I tak se z humorně zábavního prvku zachovalo stále něco, co dokáže i v současnosti pobavit. (19.09.2016)

Původně seriál, který se stal jedním ze zakladatelských kamenů dlouholeté tradice. Jeho přepis do celovečerní podoby byl ale zhola zbytečným krokem, jak ostatně ukázalo strnulé, místy až trapné pokračování po deseti letech, kdy si ouplavičtí družstevníci vyjeli do Prahy, ale přitom se seznámili s novými metodami, a ještě si stihli vyříkat spoustu věcí. Tuším, že z původního seriálu se zachovaly tři díly, tento film je přepisem jednoho z těchto dílů, rozšířeným o drobné motivy. Ale právě tato shoda může živost původního seriálu částečně rehabilitovat. Jediným motivem tohoto počinu pravděpodobně bylo poskytnout příběhy rodu Potůčků i těm, kteří nevlastnili televizor. Srovnání je však obdobné Hamletu Eduarda Kohouta na prknech Zlaté kapličky a na bedně od syrečků v Zadní Horní. V případě televizního seriálu se jednalo o premiéru v živém vysílání, zde o zopakování oblíbené scény. A pak nesnáším negativní postavy úředníků, kteří mají být brzdou rozvoje socialistické společnosti, to vše v rámci mizerné komunální satiry (Růžek, Mareš). Dnes působí film o skládání předsednických funkcí, důvěře zdola a sběru kompostu archaicky, ale velmi dobře si dovedu představit živé přijetí, a díky seriálu i slušné zpracování „aktuálního“ tématu. Film má pro mě přesto jedno plus, účast Karly Chadimové, která bohužel nebyla v českých filmech až tak častá, ačkoliv měla bezesporu všechny parametry pravé filmové star. (04.07.2004)

Další socialistická taškařice, jež vyniká několika poloprotirežimními hláškami, a hlavně námětem, kterým jsou: KOMPOSTY. Né že by se mi po prohnilých dobách socializmu stýskalo, ale máme ho tu zas, tentokrát s přídomkem euro, tak si je pojďme srovnat. Tak já myslím, že hlavní rozdíl je v tom, že dneska si zemědělec z dotací nakoupí tuny chemickejch sraček, zatímco soudruh v těchhle dřevních dobách to ještě udělat nemohl, a tak mu nezbylo, než humus v půdě opravdu obnovovat, a to kompostováním hoven. Jako společenské téma to dnes působí ještě poněkud toporně, ale přijde čas, že se všechno zas v dobré obrátí. (03.12.2012)

Průměrná družstevnická komedie. Většina filmové produkce první poloviny šedesátých let, tedy z období těsně před příchodem osobností tzv. nové vlny, jen stěží obstojí v silné konkurenci svých pozdějších souputníků, vyjadřujících se k intimních lidským selháním, zdůrazňujících autenticitu a přirozenost filmové kamery a hereckého projevu. Nic takového ovšem Machova lidová veselohra nepoužila a ostatně nebyl k tomu ani pádný důvod. Laciná zábava za laciný peníz, proč ne. Pro Lubomíra Lipského se role breptavého dědy Potůčka stala tak trochu osudovou, bohužel jen stěží umožňující jinou, než komickou strunu komikova širokého hereckého rejstříku. Film, odpovídající masové popularitě stejnojmenného seriálu, tehdy jednoho z prvních v Československu. (01.11.2008)