Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V rodině redaktora Vojtěcha Bartoně dochází ke konfliktu mezi otcem a synem. Syn opouští vysokou školu na protest proti nehospodárné těžbě lesního dřeva. Otec nesouhlasí a řeší konflikt dokonce fackou. V retrospektivě se pak setkáváme s otcem před maturitou: v době rozorávání mezí napsal článek proti ničení remízků. Měl být vyloučen ze školy, ale nakonec to odnesl tím, že nedostal doporučení na vysokou školu. Za mladého otce bojoval češtinář Blahynka, který právě v době otcova konfliktu se synem zemřel. Po pohřbu profesora se otec se synem smiřuje – poznává v něm jaksi sebe samého před lety – a za toto poznání děkuje mrtvému profesorovi… (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Tosim 

všechny recenze uživatele

No, Eduard Cupák si ke svému jubileu zasloužil lepší kus, ale jeho výkon je spolu s Jiřím Adamírou s přehledem nejlepší. Tak nevím...má to být opravdová kritika, či jen socialistická výchovná agitka, nebo jen nabubřelý vykradený námět tohohle? Fakt nevím, asi od každého něco... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ve své době nadprůměrné dílo dnes nemusí působit tak přesvědčivě jako při svém prvním uvedení. Spíše může uspět jako neformálně míněný a nekonvenčně založený dokument, dost přesně vypovídající o tom, že padesátá léta nebyla jen černá občanská rezignace a čas bezuzdných justičních zločinů všeho představitelného druhu. Přežívání noblesy První republiky, schopnost uvažovat v rovině sofrosyne-uměřenosti, klidně a vyváženě, psychologická věrohodnost podaných portrétů, zralá režisérská Filipova ruka jsou určitě pozitiva, nad kterými se nedá jen tak jednoduše mávnout rukou.  Prvorepublikovost, masarykovský humanismus, vyšší princip mravní, se tu střetává se stalinistickou šablonující manýrou; je nabíledni, kdo a co zvítězí. A to i v případě, že jde o samozřejmě plně legitimní názor více zvýrazňující poetiku a čistotu žánru. Zhruba tak bych popsal tuto televizní inscenaci-dobový mezník. ()

Reklama

Lish84 

všechny recenze uživatele

Zajímavé téma - zejména vzhledem k tomu, že film byl natočen v roce 1982. Je však zpracované příliš "vznešeně" - patosu je ke konci až moc. V programu byl film označen jako televizní hra a bohužel obsahuje hlavní negativum hrozící z tohoto žánru - hodně se tu mluví, všichni se strašně vážně tváří a je to nuda. I přesto, že tu hrají uznávaní čeští herci Eduard Cupák a Jiří Adamíra. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Hledat pravdu, hájit pravdu... Pohled na jedno z nejtemnejších období našich národních dějin, na padesátá léta, bývá většinou silně omezován na společensky exponovaná témata, ale i mimo širší záběr se někde v pozadí odehrávaly malé i velké lidské tragédie, malá i velká protivenství. Filipova inscenace přivádí k životu působivý dramatický konflikt, v jehož středu se ocitá nadaný student, začínající žurnalista, který se vinou své nezáludné upřímnosti ocitá tváří v tvář bezcharakterní době, plné nepochopení, strachu a krutosti. Defilé špičkových hereckých výkonů, z nichž nelze nejmenovat alespoň Cupákem přesvědčivě ztvárněnou postavu profesora Blahynky, v němž jakoby naplno rezonovaly dozvuky klasické prvorepublikové výuky, podtrhuje charakterovou vyhraněnost objevivších se postav a dává zároveň tušit, že jsme opět svědky mimořádné umělecké sounáležitosti. Zachovat si právo na názor, jakkoli je kritický a jakkoli s ním nemusíme nebo nechceme souhlasit, v době, která lidem odpírala vlastní myšlenky, je hrdinství. Tehdy i dnes. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Dost umírněná kritika zřízení, jak dokresluje úvaha pana profesora na konci Ovšem hezky je vykreslen postup, jak snadno a nevinně si člvověk může pokazit život v socialistické společnosti, na kterou dohlíží z obrazů Klement Gottwald. Tvůrci se ovšem vyhnuli otázce, jak se tedy stal postižený student v době normalizace redaktorem. No a nakonec jsem i toho Matáska našel. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama