Její tělo

Další podivuhodný životní příběh převedený na plátno, který bych čekal, že bude o dost odvážnější. Andrea Absolonová je velmi úspěšnou skokankou do vody. Nicméně po vážném zranění přesedlá a začíná točit filmy pro dospělé. Její tělo asi mohlo být udernější nebo více šokující, ale místo jednoduchécho životopisného výčtu se debutující Natália Císařovská soustředí na osobní a psychickou stránku věci. Není to na škodu ovšem to by se muselo jít naplno tímto směrem a nezůstat někde na pomezí. Nejde se tolik do hloubky a přesto to bude pro většinové publikum asi už příliš. Takhle kompletně neuspokují ani jednu ze stran. Film díky tomu nejde až tolik na ruku a tím pádem se nejedná o žádný závažnější úspěch. (15.04.2024)

18+ Natálie Císařovská uvažuje podobně jako já. S osudem Andrey Absolonové (1976-2004) se seznámila skrze její nekrolog, což ji posléze inspirovalo k paralele mezi vrcholovým sportem a pornem a na této úvaze vystavěla hraný film. Podle reakcí obyčejných lidí i (rádoby) profesionálních recenzí usuzuju, že většina Císařovské zbaštila i s navijákem hru s propagací filmu.  Někteří jsou dokonce zklamaní z toho, že Její tělo není více sexy nebo naopak nesleduje předpokládaný pád na dno. Císařovská ale nechápe změnu kariéry Absolonové jako morální pád na dno, ale jako logický krok v dané situaci. Její film mnohem víc vypovídá o tom, jak moc toxické je prostředí vrcholového sportu, jak snadno lze pracovat s tělem jen jako s nástrojem, pokud vám ho už v dětství někdo vezme. Co se stalo v životě hlavní hrdinky? Ze dne na den musela ukončit sportovní kariéru kvůli úrazu krční páteře. Neměla v záloze žádnou druhou kariéru (tady vykřičník směřuje k rodičům a trenérce), po uzdravení měla pouze své vytrénované tělo. Poprvé o něm mohla rozhodovat, postupně se začala uzdravovat z tréninkového drilu, začala jíst, menstruovat (další vykřičník směrem k zanedbání péče rodičů a trenérky), rozhodovat o svém sexuálním životě. A jediné, s čím uměla pracovat, byla ambice po úspěchu. A tehdejší české porno nabízelo novou příležitost. Nebyla to jen výrobna levných scén pro internet, byl to svět sám pro sebe, točili se v něm zajímavé peníze, existovala v něm ocenění, která měla nějakou váhu. Nezainteresovaní tento rozdíl asi nedokážou vstřebat, ale určitě je možné si dočíst knihu vzpomínek Tarry White Porno a já, která dle vlastních slov nastoupila do branže půl roku po smrti Absolonové / Ley de Mae a prožila si s jejími bývalými kolegy a kolegyněmi veškeré emoce zármutku. Kdo má odvahu sledovat některé celé filmy Ley de Mae, tak určitě zvládne taky pochopit, jak úspěšná byla a že se jí s tímto řemeslem skutečně podařilo vycestovat a nezůstalo jen u planých slibů malé české produkce. ___ Výjimečně jsem byla na projekci v plném sále a bylo zajímavé sledovat různé falešné vzdechy pohoršení a ujišťování se mezi sedačkami o tom, že je to "opravdu hrozné, co se na plátně děje". Podobně zábavné reakce naposled pamatuju z projekcí Nymfomanky ;) (11.12.2023)

Na to, že se jedná o filmový debut Natálie Císařovské, dávám palec vysoko nahoru. Vedení filmu působí hodně vyzrále a velmi profesionálně. Samotný příběh je vyprávěn přes hlavní postavu Andreu, kterou hraje Natalie Germani a hraje Andreu tak, že i pár hodin po projekci si neumím představit, že by jí někdo zahrál lépe. A to nemyslím jen klasické hraní, které ostatně stejně jako celý film na mě působí věrohodně až dokumentaristicky, ale bohudík bez píčovin typu roztřesená kamera nebo zoomem na oční bělmo, atd. Líbily se mě v podání Natálie Germani i ty technické detaily typu "příprava na skok do vody" , záběry na práci nohou atd. U porna taky působily ty scény dost věrohodně, nemyslím, přímo šukačku, ale to všechno okolo. Ještě k těm hercům, tady jsou velmi kvalitní i vedlejší postavy, přestože mají hodně málo prostoru, umí být výrazný. Například Martin Finger jako táta je fantastickej (pokud Vás tento herec zaujme, doporučuji v Divadle Řeznické Falešnou notu). Rovněž ségra v podání Denisy Barešové je hodně kvalitně trefená a i Denisa mě potvrdila, že není jen kvalitní divadelní herečka, ale i filmová. Příběh A. Absolonový je ve svým celku hodně, hodně silnej a bohužel smutnej, možná škodá že nebyl víc "špinavej", jako to třeba točí v Polsku, ale OK. Jsem velmi rád, že naší kinematografii začal vát svěží vítr, přichází nový tvůrci, který mají větší ambice než jen udělat film s partou kamarádů, užít si to a upadnout v zapomění. Tady jsou ty ambice vyprávět příběh, dát emoce, udělat to vše pokud možno v co největší kvalitě jasný a já za to tleskám a moc tomu fandím. Po Bodu Obnovy, Úsvitu a teď Jejím těle začínám věřit, že i v ČR umíme stále točit kvalitní snímky. (07.11.2023)

Atraktivní zápletku na motivy skutečných událostí bychom měli, po besedě s tvůrci a herci filmu v Karlových Varech jsem se na výsledek velmi těšila, ten ale zůstal na půl cesty. Určitě nelze nic vytýkat hercům. Hlavní roli Andrey velmi pěkně ztvárnila Natalia Germani, standardně kvalitní jsou také výkony Denisy Barešové, Martina Fingera a Zuzany Mauréry v rolích sestry a rodičů titulní hrdinky. Na filmu je ale hodně znát, že je dílem dokumentární režisérky a pravděpodobně i s ohledem na rodinu Andrey vlastně nenabízí nic kontroverzního, pouze holá fakta. Pornografický průmysl je překvapivě vykreslen jako nekonfliktní přátelské prostředí, čemuž se úplně nechce věřit. Na scénáři se dalo určitě více zapracovat. Zajímavý projekt, který možná potřeboval silnější vedení. (02.01.2024)

Po povrchu klouzající scénář, který se nepokoušel o nějakou deep penetraci. O to se naopak pokusili herci i jejich pornodubléři (penetrace v normálním filmu? No pořádnej odvaz). Spíš taková jednohubka ideálně někam na Voyo. Nic objevného, Germani se celkem snaží, ale z filmu cítím spíš takový slabý cumshot. 55% (29.03.2024)