Čtyři malí dospělí

70 %. Sejde se pastor, prodavačka v knihkupectví, liberální politička a drag queen... To není začátek stereotypizujícího vtipu, nýbrž mikrosociální filmové sondy na téma polyamorie. Ta přitom není cílem, ale prostředkem: její pomocí se zkoumá povaha lidské ješitnosti, pokrytectví, ale i obětavosti a smyslu pro empatii. Film to není banální a jeho melancholická hudba i komornost mi svědčila. Jen se mi zdá, že nabídl mnoho vrstev a žádnou katarzi. Vše jsem si vyřešil ještě během projekce a nijak dlouze nehloubal. A to bych od podobných snímků moc rád chtěl... (09.02.2024)

9/10. Tento odvážný snímek je dokonalou ukázkou progresivní současné kinematografie, která se nebojí zachytit moderní myšlenky o lásce a romantických vztazích - jmenovitě polyamorie, ale nezapomíná ani na boje a překážky, které tyto vztahy s sebou nesou. Co mě obzvlášť potěšilo, byly herecké výkony hlavních čtyř herců, které byly v naprostém souladu - každý herec skládal komplimenty druhému a dohromady tvořili kompaktní představení, kde se nikdo nevyvyšoval nad ostatní, což by vzhledem k zápletce bylo podle mého názoru velmi rušivé. . Ocenil jsem také zahrnutí pozitivních náboženských myšlenek o polyamorii (jedna z hlavních postav je kněz), protože si lidé až příliš často myslí, že polyamorie není slučitelná s tím, být křesťanem. Tímto způsobem nám "Čtyři malí dospělí" připomínají, že si nemůžeme vybrat, koho budeme milovat, a jako v tomto případě, kolik lidí budeme milovat.[SCANDI2024] (20.01.2024)

SCANDI 2024: Škandinávsku tvorbu mám rád už vyše desiatich rokov, ale Fíni mi z tých štyroch (piatich) krajín rezali vždy najmenej. Toto bol však ďaleko najlepší fínsky film, aký som kedy videl. Polyamoria prišla do našich slovníkov len toť nedávno, niekedy spolu s covidom a ja som k tomu konceptu spolužitia zaujal apriori negatívny postoj. Mohol za to určite aj fakt, že ho komunikovali predvšetkým senzáciechtivé influencerky. Tie boli samozrejme happy, fresh a nad vecou - tak ako aj všetci ich polyamorní partneri. Štyria malí dospelí však geniálnym výberom postáv hovoria už o manželstve štyridsiatnikov, kde sa polyamoria stala z núdze cnosťou, keď už bola odhalená nevera. Tvorcom slúži ku cti, že ako hlavné postavy tu nie sú len spomínaní manželia, ale plnohodnotne sa venujeme aj ich partnerom. Film nazerá do vnútra všetkých štyroch postáv a to škandinávsky autentickým spôsobom. Scény - napr., kde sa všetci štyria navzájom zverujú, čo ich na takom spolužití trápi, alebo záverečná scéna spred kostola, kde svojich druhých partnerov predstavujú rodinnému známemu sú skutočné - nemáte pocit filmovej štylizácie, ale toho, že to je naozaj život. Film nadovšetko nesúdi - nehovorí svoj názor, či je polyamoria správna, alebo nie. Akurát nám hovorí, aké ťažké to pre dotyčných musí byť (a to je kontrast oproti tým hustým rečiam mediálnych propagátorov). Film nemožno neporovnať s dánskou Komúnou, ktorá niesla podobnú tématiku, no nebola tak realistická (ale skôr štylizovaná) (27.01.2024)

"Píchali jste spolu?" "Ne." "Ale penis má?" "Jo, má..." Tak trochu reklamní plakát na polyamorii. Ne, že by tu všechny chvíle a všechna slova byly hezké, ale vždycky je tu někdo, kdo je natolik pozitivně nabit, že všechno zlé stačí v dobré obrátit. Nejsem si zcela jistý, zda to tak spolehlivě funguje i v životě. Tak jednoduché to asi nebude - čím víc je vás na to, tím může být snazší někoho takového najít, ale na druhou stranu zase čím víc lidí v jednom svazku, tím hůř se slaďují... (04.02.2024)

Filmařsky bravurní, na 123 minutách i díky soundtracku stále nabušené, uchopeně provokativní, lidsky obyčejné. Film o obtížné a krásné touze milovat, důvěřovat a soubýt, odvaze vykročit a jednom z posledních velkých tabu takřečeně pluralitní společnosti. Jak říkal jeden Vašek: když proti tomu řeknete jen slovo, hned z vás udělají vyvrhele a odpůrce evropské integrace (čti existence společnosti). (22.01.2024)