Nebožtíci na bále

Když je scénář nijaký, sebelepší obsazení ho nezachrání. Samozřejmě, sejdou-li se v jednom nemocničním pokoji Jiří Sovák, Petr Nárožný a Luděk Sobota, bude to zákonitě alespoň trochu legrační, ale nic to nezmění na tom, že se Nebožtíci na bále dvakrát nepovedli. Fuksovu podezřelou předlohu scénář ani neosekal, ani nerozkošatil, a tak vlastně nikdo z toho mračna zúčastněných neměl co hrát, zdá se, že dobrá polovina děje s hlavní zápletkou vůbec nesouvisí, a všechno uzavírá vážnější tečka (hádejte, co se v červenci 1914 asi stane), která působí až nepatřičně. Navíc jsem alergický na "vtipně" zrychlené záběry, a tady jich je hned několik. (22.11.2014)

No jako pacient , dostat se do rukou doktoru Brabému, tak to bych opravdu nerad. I když je pan primář tajný rada a moudrý jako vlk. Tuhle taškařici z mocnářství s celou plejádou hvězd tahá vysoko nad průměr právě výkon J.Sováka a taky nesmím zapomenout na J. Bláhu . Moc příjemná záležitost plná záměn a ústavů. (10.05.2023)

Anenský bál, dva (skoro)nebožtíci a sedm kulí v Sarajevu. Fuksova černá groteska si utahuje ze smrti, ze spiritistických seancí, z c. a k. policie i z nepořádku a zmatku ve špitálech. A protože režisér Jaroslav Dudek sezdal před televizní kamerou takovou kolekci hereckých hvězd, není možné se nudit. Pešek, Štěpničková, Rosůlková, Waleská, Medřická, Sovák, Bláha, Nárožný, Sobota... Jeden lepší než druhý. (12.02.2023)

Záměny údajně skonavších panů Brázdů za živé a naopak se stanou kostrou pro úsměvné situace. Úsměvné, nikoliv však vtipné v tom smyslu, že by se člověk smál. Navzdory tomu si tato humoreska uchovává svou kvalitu. Herecké výkony, kostýmy a kamera jsou vynikající, dialogy břitké a archaický styl mluvy se do tohoto díla hodí. Skvěle vypadá několikeré zrychlení pohybů některých postav ve stylu grotesky. Kulisy vypadají studiově, což však tvůrcům pro tentokrát odpouštíme. Celkový dojem je nadprůměrný. Tato humoreska u někoho vyvolává nostalgii po časech starého Rakouska. Podle některých kritérií právě v době přibližně posledních 30 let mocnářství na tom byla naše země nejlépe: Pronásledování z politických důvodů jako v polovině 19.století minimální, téměř veškeré občanské svobody byly získány, životní úroveň byla relativně vysoká, nezaměstnanost téměř nulová, stát byl malý, byrokracie nízká, minimum zbytečných zákonů, které nyní lidem znepříjemňují život, nízká kriminalita a vysoká úroveň vymáhání práva. (Abych se vyvaroval připomínkám ohledně 1.republiky, tak dodávám, že 1.republika se nejdříve musela vzpamatovávat z 1.sv.války a 30.léta zaplňovala hospodářská krize a strach z Německa.) Tato humoreska ukazuje, že poměry v tehdejší společnosti nebyly tak škrobené a upjaté, jak si někteří mohou myslet z filmů jako je Švejk, že lidé tehdy měli podobné starosti jako my a že i tehdy lidi chybovali. Závěr, v němž začíná 1.světová válka, je vážný jako válka sama. (27.11.2010)

Bych tomu i věřil, že v té době k tomuto mohlo dojít. Někdy stačilo se přepsat v matrice a už bylo jiné jméno... Tentokrát si nějakej úředník popletl dva chlapy a malér byl na světě. Zápletka parádní, dobře je to napsané, za což vděčíme předloze Ladislava Fukse. Ale myslím si, že tohle je spíše téma pouze pro literární tvorbu než pro film. Na druhou stranu v 70. letech se takové televizní točily a oproti jiným je tento vtipný a díky tomu koukatelný. [269. hodnocení, 22. komentář, 66%] (27.10.2020)