Smrt panen

........Vskutku zajímavý debut začínající režisérky. Jak se říká, jablko nepadlo daleko od stromu a u Sofie jakbysmet. Řemeslné umění otce, od kterého se hodně naučila, morální podpora svého manžela Spika Jonze, její herecké začátky, studium výtvarného umění, vytváření scénářů, to vše je zahrnuto ve všech jejich zajímavých a nezvykle komorních dílech. Zde jde o adaptaci románu J. Engenida. Její zdařilý dobový kousek ze 60..70 let je teenegerský vyprávěný příběh. Hudební kolorit k filmu vytvořili dva mladíci z městečka Versailles. Soundtrack Air je jemná instrumentální hudba, která úžasně splývá s dějem a v některých chvílích nabývá převahy nad vlastní vizuální stránkou....Pokud další činnost Coppolové zůstane ve stejném tvůrčím myšlení a pojetí, pak se tedy máme SAKRA na co těšit !! (13.11.2004)

Zvláštní film... Na jedné straně dokáže rozvláčně poeticky vyprávět o osudu pěti dívek, na straně druhé je jako puzzle, které nejdou lehce složit dohromady. Některé pohnutky hlavních představitelek si nedokážu vysvětlit, což je pro logicky smýšlejícího člověka jako jsem já rána pod pás :-) A i když tedy vím, že jistým lidem bude ta mysterie určitě vyhovovat, mně sráží hodnocení o hvězdičku níž. (06.02.2008)

Co tím chtěl básník říci? Nejsem si jistá, jestli se Coppola snažila poukázat na to, že by lidé neměli podceňovat problémy teenagerů anebo na přehnanou a úzkoprsou lásku rodičů k dětem. Každopádně zpracování mi připadá naprosto uzívané a tak nějak zastřené. Nevím, co je pravdy na tom, že se hodnocení podstatně změnilo k lepšímu po tom, co měl další film Coppoly úspěch, ale nedivila bych se tomu. Psychologie a motivace postav byla naprosto nulová, všichni byli nevýrazní a jejich činy neopodstatněné. A sestry "panny" k nerozeznání, snad až na Kirsten Dunst. Toto mě zkrátka minulo obloukem. Mimochodem obsah je úplně zcestný. (09.04.2013)

Sofii Coppola podle mne patří mezi největší současné režisérské talenty. Její režijní styl není kdovíjak rozmáchlý ani okázalý a nestrhává na sebe příliš pozornosti, zato je chirurgicky přesný, jemný a velmi osobitý. Ve Virgin Suicides pracuje Sofia velice citlivě s charaktery jednotlivých postav, na těch vpodstě nenalezneme žádnou chybičku, zvlášť když jsou tak skvěle zahrané. Jedinečná na tomto filmu je ale hlavně jeho cleková nálada - převážně jemná a něžná, tam kde je to třeba ovšem nenásilně přechází až do úplné mrazivosti. Pochvalu bych směřoval i na přesně padnoucí hudbu a výtečně namluvený over-voice Giovanni Ribisiho. Sofie Coppola mě svým debutem nesmírně příjemně překvapila a popravdě také trochu zastínila Jana Svěráka, kterého jsem si vážil (a stále vážím) z velké části právě pro jeho režijní jemnost. (25.09.2007)

Komorná drama na čele s Kirsten Dunst, ktorá okolo seba vytvára úžasnú auru panenskej nedotkunteľnosti a tajomnej zvodnosti (ano, ide to do kopy) a celý snímok tak posúva o pomyselný level vyššie. A s geniálnym soundtrackom od francúzkych Air je toto oveľa lepšie ako preceňované Lost In Translation. (18.12.2005)