Jeden den

Rok 1988. 15. července poprvé. Univerzita v Edinburghu. On je pohledný, ona jízlivá intelektuálka. On je prachatý děvkař, ona trochu snílek. On je bohém, ona má spisovatelský talent. Setkávají se na promoci. Mají si co říct. Vypijí lahev vína. Dexter jako správný gentleman doprovodí Emmu domů. A skončí s ní pod peřinou, ale jinak, než si zprvu představoval. Zdá se ovšem, že chtějí na své životní dráze úplně jiné věci. Nebo ne? A my tušíme, že okolo sebe budou kroužit pěknou řádku let. Jednou dole, podruhé nahoře. „Vždyť jsi složitej asi jako dvoudílný puzzle pro předškoláky!“ Od začátku svěží, milé a vtipné, jen mi kazilo dojem, že jsem si dal dvě a dvě dohromady a připomněl si jméno spisovatele Davida Nichollse. Tudíž jsem znal filmovou adaptaci a tušil rozuzlení. Nicméně seriálová forma dává prostor příběh lépe rozpracovat a více se s hrdiny sžít. Každá epizoda funguje jako časová schránka, která tak nějak zahrne podstatu konkrétního roku v jejich životech. A daří se to… Z detailů pochopíme, co se stalo, z náznaků vypozorujeme, co se asi bude dít. Pokaždé jde o milou půlhodinku, plnou sarkastického britského humoru, nostalgického vzpomínání, ale určitě ne nějakých hlubokých emocionálních příkopů a odkrývání zásadních životních pravd. Prostě fajn. Stejně jako dobové detaily, soundtrack a samozřejmě výborné herecké výkony Lea Woodalla a Ambiky Mod, navrch baví i vedlejší postavy (Sylvie, šprýmař Ian…). Celkově autentické, hořkosladké, nečernobílé. (28.03.2024)

Knihu jsem nečetl, film neviděl, takže nemám s čím srovnávat, což je možná dobře, protože mě pak mohly některé momenty překvapit. Jistě, určitá klišé tu jsou, ale nejsou tak velkým záporem, abych si tuhle emotivní, ale ne přehnaně sentimentální podívanou neužil. Obsazení je skvělé, postavy jsou lidské, chybují, koncept je zajímavý a nenudí. Nejsem kdovíjak velký romantik, ale tohle dojalo i mě. (02.03.2024)

Vitajte v novom netflixovskom bombastickom seriály "Nula chémie". Nie vážne, je to ako pozerať sa na dva magnety, ktoré sa navzájom odpudzujú v spomalenom zábere, akurát s viac vynútenými dialógmi a napätým očným kontaktom. Neberte ma zle, knižku Davida Nichollsa mám veľmi rada, a film s duom Hathway-Sturgess je krásnou adaptáciou. Ale tento seriál, well: Jedná sa o dvoch ľudí, ktorí našli fontánu večnej mladosti mimo obrazovky (hej ale aspoň nemuseli platiť maskéra/rku!). Každý jeden deň v roku sa stretnú, povedia si čo a ako a idú si svojou cestou. Neustále sa opakuje tá istá pesnička, tie isté výrazy tváre a vy necítite nič (okrem scén s chorou mamou samozrejme, nie som monštrum).  Ale hej, kto potrebuje vývoj postáv, keď môžete mať epizódu za epizódou tie isté vyčerpané výkony? Je to ako Groundhog day, ale namiesto toho, aby Bill Murray dostal cenné životné lekcie, musíme sledovať, ako sa títo dvaja neúspešne snažia medzi sebou vytvoriť akúkoľvek podobu chémie. (03.03.2024)

Obsahuje drobné spoilery. Vtipná intelektuálka a hezounek, který by ale nemusel být úplně marný, něco v něm bude, jen si k tomu musí dojít. A tak pomalu jde, roky ubíhají, ona je tam tak nějak stále s ním. Oba to dobře hrají (Ambika Mod mě zaujala už v Tohle bude bolet, vlastně hlavně ona pro mě ten seriál vytáhla do lepšího průměru - budu se muset na věci, v nichž se objeví její jméno, do budoucna zaměřit...). Je to takové přirozené, až to ani jako hraní nevypadá, je moc fajn s těmi dvěma jen tak být. Hodně tomu napomáhá opravdu skvělý soundtrack, takové příjemné retro (pro řadu mladších diváků spíše už možná pravěk - jen ať se ale něčemu pořádnému přiučí(me):D). Stejně jsem si ale v průběhu sledování občas říkala, že je těch dílů a těch "one days" možná trochu moc, že už by si jako mohli ti dva uvědomit, že chtějí být regulérně spolu a už to neprotahovat. A plánovala jsem je proto ocenit "jen" čtyřmi hvězdami. Pak ale přišel předposlední díl a já jsem na to najednou zírala úplně zdrcená, dojatá. Až tehdy jsem si asi naplno uvědomila, jak moc jsem si Emmu stihla za ty předchozí díly oblíbit. A to, co pak předváděl Leo Woodall v posledním díle!?! I když v průběhu seriálu to byl právě on, kdo byl často už trochu "napřeshubu", na konci jsem s ním tolik cítila, dokázal ve mně vzbudit tolik emocí, předvedl tak uvěřitelnou esenci čirého zoufalství, nekonečné lásky, jakou divák jen tak nezažije. A ty přesně vybrané flashbacky, co se v posledním díle objevily, aby příběh Emmy a Dextera zakončily! No, nebudu to protahovat, závěr to u mě vytáhl na nejvyšší hodnocení. Jak už napsala Kytarka, připravte si kapesníky. A připravte se taky na to, že Emmu a Dextera a jejich společnou cestu možná nedostanete dlouho z hlavy. A hlavně ze srdce. 90 %. (11.02.2024)

Ľudia, najprv si pozrite originálnu verziu filmu z roku 2011, lebo toto bolo oničom. Emma ako postava bola strasne rusiva, ani v knihe nie je Indka, vobec ta rola na nu nesedi. Jedna hviezdicka je len pre muzsku rolu, nic viac, chcela som to vidiet, nechcela som to porovnavat, ale neide to, jednoducho film bol úplne skvelý! (02.04.2024)