Pollock

Formálně precizní a obsahově bohatý portrét výjimečné osobnosti se všemi svými démony, žádný zidealizovaný kalkul Rona Howarda roztahující půlky oscarové porotě. Snímek všem, kteří nechodili do školy, polopoticky uvařil, nakrájel a předžvýkal genialitu Pollockova díla a spláchl jí oroseným půllitrem komplexní biografie od mladistvého neúspěchu po žoviální smrt. Ed Harris se chopil hned několika otěží a odvedl fenomenální práci, tleskám. (19.11.2012)

Velký obdiv pro Eda Harrise, který k mému překvapení film i zrežíroval a produkoval. Doposud si ho nejvýrazněji pamatuji ze Skály, ale tady ukázal, že je to Pan Herec. Byl dokonalý ve všech polohách, jako soustředěný, skromný umělec i jako ožrala a šílenec, který neukočíruje své běsy a přetlaky. Byl nádherný. Jsem barbar, takže malíře Pollocka jsem neznala a jsem ráda za tohle seznámení, už přemýšlím, jak by se mi jeho díla hodila do pokoje nebo do pracovny. Originály ne, bohužel :-), dočetla jsem se, že před pár lety se jeden z Pollockových obrazů stal vůbec nejdražším na světě. Páni! Ty malby jsou mnohdy fascinující. A i ve filmu byly některé záběry jako obrazy, nebylo jich moc, ale dokonale dokreslovaly celkovou kompozici. Moc se mi to líbilo. Uživatel gaudulin píše, že film si nemůže příliš užít někdo, kdo nefandí životopisným filmům nebo třeba Harrisovi a já nesouhlasím. Životopisné filmy mám ráda, většinou jsou dobré, ale není to můj neoblíbenější žánr (a vlastně nevím, který žánr je. Asi pořádné drama) a Harris je jako chlap krásný, ale ve výčtu mých nejoblíbenějších by se neobjevil. A přesto mě film ani na vteřinu nenudil, právě naopak. Už dlouho jsem neviděla nic tak poutavého, stoprocentního, citlivého a kompaktního. Prostě nádhera. (20.08.2011)

Při zhlédnutí Pollocka jsem si připomněl slova Miloše Formana, když hovořil o svých pochybách, zda a jakým způsobem natočit Amadea. Považoval totiž životopisné filmy o rozhárané umělecké duši za ten nejnudnější žánr, jaký se ve filmové branži může objevit a nevěděl zkrátka, jak k dané látce přistoupit. U životopisných filmů tohoto ražení vám stačí znát několik (a v zásadě stačí prsty na jedné ruce) životopisných dat, zhlédnout několik prvních minut snímku a v podstatě si dokážete bez velkého úsilí vydedukovat, co vás čeká v následujících dvou hodinách. Ed Harris zkrátka chtěl natočit svůj umělecký film, kterým by se vymanil ze zavedených hereckých škatulek a ukázal se v dobrém světle jako režisér. Což o to, film je to poctivý a slušně zahraný, dá se ocenit i herecké obsazení, kdy taková Marcia Gay Harden si konečně mohla vyzkoušet pozici milující manželky a nikoliv bezohledné mrchy, ale při nejlepší vůli je stopáž přetažená a film jako celek nudí, pokud ovšem nejste fanoušky Pollockovy výtvarné tvorby nebo Eda Harrise. U životopisných filmů opravdu platí, že je vaše spokojenost přímo úměrná vašemu vztahu k postavě, o které film pojednává. Osobně mám radši životopisné filmy, které představí určitou historickou epochu a svého hrdinu zasadí do určité společnosti, než ty, které líčí rozervané umělcovo nitro. Přitažlivých pro mě bylo jen několik scén, které zobrazovaly proces Pollockovy tvorby. Celkový dojem: 45 %. (19.11.2010)

Ačkoli životopisné filmy nemusím, "Pollock" má své kvality, z nichž ta největší se jmenuje Ed Harris. Chlapík vzhledově podobný Pollockovi si tímto filmem bezesporu splnil svůj velký sen a to se cení. "Pollock" mi v mnohém připomněl jiný životopisný snímek s rovněž lakonickým názvem "Capote" v režii Bennetta Millera z r. 2005. Herectví Eda Harrise i Philipa Seymoura Hoffmana má k sobě v těchto filmech blízko, oba hrají velmi uměřeně bez velkých gest postavu, se kterou se dokonale ztotožnili a které typově odpovídají. Capote i Pollock zápasili s alkoholem a oba se stali ještě za života legendami. Všem zájemcům o život Jacksona Pollocka lze tento film jen doporučit, ve dvou hodinách stihne seznámit s nejdůležitějšími momenty života tohoto slavného představitele abstraktního expresionismu, včetně jeho tragického konce. (13.07.2011)

Musím se přiznat, že mě film zklamal. Bez ohledu na řadu nejasně podaných scén a výpadky v souvislostech to byl konec, co mě přesvědčilo, že se nejedná o nijak zvlášť propracovaný film. Jako herec se Harris osvědčil jak se patří, to samé platí i pro Marcii Gay Garden, ale jako režisér se pro mě zařadil mezi herce, kteří by měli zůstat na své straně kamery. (01.11.2006)