Vzpomínky jako kapky deště

Ďalší z radu animákov, ktorých príbeh by pokojne mohol byť spracovaný v hranom filme, s minimálnymi zmenami v scenári. Čím vyvstáva otázka, komu je takýto animák určený. Pre deti to bude asi nuda, dospelí zasa po animákoch veľmi nesiahajú. Napriek niektorým prekážkam ako množstvo textu a dialógov a tým pádom nepohodlie pre ľudí odkázaných na titulky, statická dejová linka, veľa odkazov na konkrétnu japonskú kultúru, sa nejedná o nudný animák. Aj keď množstvo retrospektív nie je práve najatraktívnejším prvkom. Na druhej strane, cenil som si hlavne detailnú animáciu, a to aj v záberoch, ktoré neboli stredobodom pozornosti, napr. pri práci na kvetovom poli, kde bol každý jeden kvet do detailu prepracovaný, každá pre príbeh nepodstatná postava mala svojský výraz a pod. Podobnú detailnosť možno nájsť i v čriepkoch z bežného života či v chovaní jednotlivých postáv. V iných smeroch (napr. patetizovanie vidieka a ekopoľnohospodárstva) je však jednorozmerný. (12.10.2017)

4-5* - na čistých pět to úplně není, přece jen místy člověk zavadil o hodiny, zvláště v okamžicích dospělé Taeko. Vzpomínky na Taeko z paté třídy byly ovšem úžasné a mně to připomnělo časy na prvním stupni základky. Ohledně vracení jídla, kdy nás taky učitelky kontrolovaly.. ty fígle jakože naběračkou obryndat talíř, protože nikdo nechtěl tu hnusnou polévku jíst, tak aby to vypadalo, že jsme ji jedli a když bylo hnusné i hlavní jídlo, tak jsme špicovali, kdy učitelka odejde na chvíli pryč a frrr půlka jídelky k okýnku odložit nádobí a utéct. Nebo jsem si vzpomněla na ty vtipné přednášky o menstruaci někdy v 6. třídě místo tělocviku. "Když nějaká holka nebude cvičit, tak si budou myslet, že menstuuje?" Tak jasně, jak jinak.. nejlepší výmluva na světě. U nás jsme mívaly za měsíc periodu i třikrát a učitelce to nikdy nebylo divné, ale byl to jediný důvod, který brala aniž bychom musely falšovat omluvenku. Jinak tady jsem se hodně často smála těm situacím - "Proč si kupujete kalhotky v ošetřovně?" - kluci zvědaví, z toho měli akorát prdel a ty holky tam se za to styděly, kdyby to měly. "Menstruační nákaza" je nehorázně vtipná a slyšela jsem to poprvé tady. Nebo systém znovuzačínání.. nechápu, kde to vymysleli takové blbosti... když se rozeběhnete, musíte se vrátit na to místo a jít z něho. Ale musím říct, že bych chtěla vidět takovou studentskou radu v páté třídě u nás v Česku.... to je asi dost nereálné. Jsou tu prostě dobře vyobrazeny nástrahy a pocity při začátku puberty... a hodně otevřeně... ohledně menzesu, psychické šikany, kdy se Taeko styděla, když jí někdo řekl, že ji má někdo rád. Jde opravdu vidět, že Takahata rád rozebírá tyhle témata psychiky lidí a jejich vyrovnáním se s nimi. Hrozně se mi líbila ta nedodělaná animace... postupně se ztrácející barvy přes obrysy až do ztraceno-bíla. Některé okamžiky jsem nechápala - jako tu písničku a duha najednou na nás blikla, jindy zase puma... ale tak co už. "Oblékla si minisukni, když se poprvé objevila, ale při chůzi do schodů si kryla pozadí." Jinak ty rukavice spojené provázkem, co se provlíkaly rukávy bundy, abyste je neztratili, si pamatuju :) P.S. Škoda, že si nevybavím, jak jsem se já tvářila, když jsem poprvé jedla ananas. (17.01.2014)

Vzpomínky se někdy netváří jako staří dobří přátelé. Bývají někdy trpké, ale přitom v sobě skrývají klíč k pochopení sebe sama i druhých a k uchopení okolností, do kterých nás vítr zavál. Nebo taky odkud ten vítr vlastně fouká. O zakopaných psech raději nemluvím, ti jsou vůbec nejnepříjemnější. Až mě lehce mrazí z toho, kolik mi tenhle dětský nedětský film připomněl vlastních vzpomínek. Člověk se tomu dneska směje, ale tenkrát to prostě nemohlo nebýt zásadní. (28.03.2012)

Absolutní ztotožnění s komentářem uživatele venalce. To jakým způsobem dokáží Japonci nostalgicky podat všední život a běžné situace mě nepřestává fascinovat. Navíc si nepamatuju kdy naposledy jsem viděl tak skvěle znázorněné dětské chování a přemýšlení. (25.11.2017)

Tenhle film (kategorie "kreslený" tady poněkud ztrácí význam) není vůbec pro děti, je upovídaný více, než mohl být a chvíli se zdá být reklamou na ekologické zemědělství. Když vám ale bude někdo tvrdit, že nádherně opravdové nemůže být zobrazeno skrze beznadějně pozitivní, nevěřte mu ani slovo. Stejně, když vás bude přesvědčovat, že nejkrásnější animované filmy vznikají v zemích, kde slunce zapadá. (05.07.2006)