Tarzan

Když jsem jako dítě objevila ve staré knihovně několik svazků Tarzana od Edgara Rice Burroughse vydaných v roce 1937, byl to můj největší čtenářský zážitek. Četla jsem je stále dokola a celé pasáže jsem znala zpaměti. Žádný starý film s Johnnym Weissmullerem nebo Lexem Barkerem jsem neviděla, tak o to víc jsem se těšila na filmovou premiéru tohoto dobrodružného snímku v létě 1985. Zdržela jsem se u kamarádky, ujel mi spoj a tak jsem přímo z nádraží spěchala s velkou nedočkavostí do letního kina, a to bez patřičného protidešťového vybavení a s králíkem ve velké kabeli. Byla jsem šťastná, že jsem to stihla, ale ne dlouho. Přihnala se bouřka, větvemi stromů cloumal vítr, blesky se křižovaly, lilo jako z konve a to jak na plátně, tak i ve skutečnosti. To nebyl zážitek ve 3D ale nejmíň v 5D, dokonalá iluze se vším všudy. Promokla jsem já i králík v kabeli u mých nohou, ale vydržela jsem až do konce. Nadšení se nekonalo, naopak přišlo velké zklamání. Takhle jsem si příběh, který jsem tak milovala z knížek, nepředstavovala. Christopher Lambert neodpovídal mé představě plavovlasého poloboha. Film byl na rozdíl od knihy velmi depresivní, možná blíž realitě, ale daleko od mých snů. Můj dětský hrdina byl někdo úplně jiný. Ani králíka to nebavilo. Od té doby jsem se filmu vyhýbala, až teď jsem se na kousek podívala, ale názor jsem nezměnila. Dobrodružný film ano, Tarzan ne. (04.02.2013)

Prvních 20 minut mi uteklo, ale film jsem už kdysi viděl a tak si nehodnocení jen kvůli tomuto malému prohřešku odpustím. Taky, skoro 3-hodinový film, to si člověk stejně jen tak nezopakuje. A byl fajn. Stačí se usadit se, relaxovat a hlavně neočekávat zázraky. Příběh, který jsme tu měli už milionkrát (bez přehánení víc než 20x), všichni ho známe jak své boty, ale ostudu mu tato adaptace rozhodně nedělá. 65% (04.01.2019)

Jedna z klasík môjho detstva. Výborný dobrodružný film ako aj skvelá dráma. Najradšej som mal však scény v džungli s opicami, ktoré na mňa vtedy pôsobili maximálne realistycky a nikdy ma vlastne nenapadlo rozmýšlať, či sú to skutočné opice alebo prezlečený ľudia. Aj teraz po troche googlovania sa mi nechce veriť, že sú to všetko len masky a kostými. Skvelá práca, ktorá by si určite zaslúžila oskara. (13.08.2011)

Vím, že to bude rouhání, ale Tarzan je pro mě prostě Wolf Larson. V té době jsem se narodil a v té jsem se každý den koukal na televizi. A teď vážně. Původní a originální Tarzan je trochu drastická a hodně nudná podívaná. Obsahuje krásné záběry, které začínají už úvodním prologem (OVERTURE) a pokračují vodopády, trochu umělým jezírkem a hodně umělými opičkami. Zatímco jsem si v průběhu myslel, že po odchodu z džungle se film rozjede, postupem času jsem si zoufal, že v džungli to bylo přeci jen akčnější. Na tom hradě bych klidně žil, déšť nedéšť, ale jinak už nic. Viděno v druhém dabingu, ale stále ještě z dílny FSB. (06.12.2014)

Asi takhle, jako malej jsem přečetl snad všechny knížky o Tarzanovi a hrozně se mi to líbilo, proto jsem byl na film děsně natěšenej, vzhledem k obsahu filmu to pak bylo v kině tak trochu zklamání. Tento film je více realistký a řeší spíše začlenění Tarzana do civilizované společnosti, případně romantický vztah s Jane. Lambert to zahrál výborně, ale s knižním hrdinou by si ho spletl málo kdo, velké ocelové svaly si představuju jinak. Přesto se mi tenkrát i později film líbil, ačkoliv pravého Tarzana si přestavuji jinak a tajně doufám, že se na plátně ještě s touhle postavou setkám. (13.12.2011)