Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

Una111 

všechny recenze uživatele

Tak mi ten film připadal bez chuti a bez zápachu, chyběla mu atmosféra, pevnější sevřenost, chyběla mu šťáva... Ačkoliv byl dlouhý dost a dost, nebylo místo pro hlubší psychologii celé carské rodiny, princezny byly pouhými loutkami, vztahy v rodině se omezily jen na trojúhelník car - carevna - carevič. Také žádná zmínka o historicky prokázané vzájemné lásce a opravdové zbožnosti, která v rodině vládla. Celkově: zklamané očekávání! - - - Ale tak to bývá, když se pokouší o film z ruského prostředí neruský režisér. Zdá se, že pan režisér si ukousl příliš velké sousto. ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Moje zkušenost je taková, že pokud na západě točí film o Rusku, většinou to neudělají dobře. Tohle je ale přesně pravý opak. Celkovou látku zpracovali opravdu dobře. Nemám prakticky co vytknout, snad kromě scény, kdy Lenin přijíždí do Ruska, což s takovou pompou neproběhlo. Musím pochválit výběr herců a masky, které se mi moc líbily. Co se míst týče, tak ta byla vybrána dobře, vzhledem k tomu, že filmaři nemohli natáčet na místech v Rusku. Celé mi to tak trochu připomínalo knihu Lidská tragédie, kterou ale člověk nemůže přímo k tomuto filmu vztahovat, protože to je faktografie. Pokud se nepletu, je tento snímek natočený podle románu, o to víc oceňuji jeho celkové zpracování. ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Na prvý pohľad vyzerá tento historický film televízne - pomenej exteriérových scén, takmer žiadne davové scény, ani z kostýmov či kulís nespadne divák na zadok. Svojím spracovaním možno, ale svojím veľkolepím prerozprávaním histórie určite nie. A svojím výborným obsadením a hereckým zvládnutím rovnako nie - vo vedľajších rolách sa objavili aj britské hviezdy ako Olivier, Hawkins či Andrews. Nečakal som, koľkých historických elementov sa dotkne jeho príbeh - nielen samotný kráľovský pár či rodina, ale aj Rasputin, 1. svetová vojna, Lenin, revolúcia, vznik Sovietskeho zväzu či vyvraždenie celého rodu. V tom má u mňa toto dielo veľké plus, ako si s tak náročnou a preširokou témou dokázalo poradiť. Ale napriek tomu, že sa verne drží historických faktov, jedno mi vadilo/chýbalo - ako bol samotný cár Milukáš (tu familiárne volaný Niki, a nie napr. Kolja) prezentovaný - ako milujúci manžel a starostlivý otec neustále, pričom jeho tyranské praktiky a nezáujem či nepočúvanie problémov svojho národa iba občas, aj to viacmenej iba slovne. Napriek tomu, že film neobsahuje takmer žiadnu akciu, postavený je iba na konverzáciách, je až neobyčajne záživný a ani 2 a trištvrte hodiny z neho nerobia nudu. Myslím, že v ruskom prevedení, hoc by to viac zachytilo pravú ruskú dušu, by som toto tvrdiť asi nemohol. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Krvavá neděle, původně poklidná demonstrace, která se nechtěně zvrhla v masakr a která je ve filmu vyobrazená, nebyla jedinou tragédií během carské vlády. Když byl car Mikuláš II. (Michael Jayston) korunován na cara vší Rusi dne 25. 5. 1896, o čtyři dny později se měly konat oslavy na jeho počest na chodynském poli. Účastníkům byly přislíbeny skromné dárky a jelikož událost byla oznámena ústně, zafungoval princip tiché pošty a mezi lidmi se rozšířila fáma o štědřejší odměně, než byla slíbena ta původní. Z toho důvodu na pole dorazilo mnohonásobně víc lidí. Pořadatelé, kteří nebyli schopni ukočírovat dav poručili policii, aby zajistila pořádek a na akci vypukla davová panika. Na konci dne bylo 1 389 lidí ušlapáno k smrti a zhruba 1 300 zraněno. Básník Konstantin Balmont v roce 1905 napsal, že „kdo začne svou vládu Chodynkou, ten ji skončí výstupem na popraviště“. Toto proroctví se s mrazivou přesností naplnilo o 13 let později, v roce 1918. (Nick321)
  • Grigorije Rasputina (Tom Baker), tajemného mystika, zhýralého mnicha a léčitele malého careviče, se nepokoušeli zavraždit jen jednou. Pravoslavní kněží, se kterými se Rasputin dostal do sporu, pod příslibem odpuštění všech hříchů vyslali vysloužilou prostitutku jménem Khioniya Guseva, přestrojenou za žebračku, aby Rasputina odpravila nožem. Tento pokus o zabití přežil. Později byl Rasputin pozván k disputaci s pravoslavnými kněžími, která se zvrhla v hádku, přičemž kněží Rasputina měli tlouct do krve a do bezvědomí. I tento útok Rasputin přežil. Nakonec je ve filmu zobrazen atentát z rukou knížete Jusupova (Martin Potter) poměrně věrohodně. Opravdu se Rasputina pokoušeli otrávit kyanidem, kterým napustili víno a cukroví. Kyanid ale na Rasputina neměl smrtelné účinky, možná díky cukru v jídle a nápoji, který ho neutralizoval, a protože Rasputin jako pijan měl sníženou kyselost žaludku. Poté na něj ve zděšení stříleli, i tento útok přežil. Nakonec byl brutálně zbit a vhozen do řeky Něvy, kde zemřel. (Nick321)
  • Marie Sofie Dánská (Irene Worth), matka Mikuláše II. (Michael Jayston), nebyla pozdějšímu masakru cara a jeho rodiny přítomna. Po pádu carské dynastie v roce 1917 stihla uprchnout na Krym a odtud do Velké Británie. Britská vláda jí ovšem odmítla udělit azyl, proto se vrátila do Dánska, odkud pocházela. Zámeček, který obývala, se stal politickým centrem „bílé“ ruské emigrace, tedy všech příslušníků a zastánců ruské monarchie. (Nick321)

Reklama

Reklama