Hladoví po úspěchu

Ženská co umí jen smažit na pánvi (několikrát to i řeknou, že nic jiného neumí) dělá u šéfkuchaře co chodí po boháčích a vaří jim tam. Tento šéfkuchař byl dříve chudý a jeho matka byla servírka jednou chtěl zkusit kaviár a načapalo ho bohaté děcko to na něho zakřičelo a on ho rozbil jeho matka pak musela pracovat zadarmo, aby ten kaviár zaplatila a on to měl uklidit jednou ho zkusil přišlo mu to nechutné ,ale řekl si, že bude vařit pro prachaté. Tak, že chodí po pracháčích a mezitím buzeruje své zaměstnance jeden tam krade tak ho vyhodí on to psychicky nedá a vystřílí rodinu i sebe (netěšte se neukážou to) druhý dá do polévky krevetu a to málem otráví holku co má alergii na ryby tak ho vyhodí , ale on mezitím toho šéfkuchaře pobodá (tahle linka vyšumí do prázdna) . Pak se rozhodne dělat jídla z exotických zvířat jí se to nelíbí a dá výpověď jde k chlápkovi co má síť restaurací a dříve jí dal vizitku ten pro ni postaví restauraci a udělí ji šéfkuchařkou (proč tehdy nezaměstnal i ty dva film neřeší) jí z toho začne hrabat jak tomu šéfkuchaři a chová se podobně jako on. Na konci má zakázku vařit pro nějakou zpěvačku tu zakázku má i ten šéfkuchař a soutěží kdo zaujme víc vyhraje ten šéfkuchař , ale někdo postne video  jak podával  zoborožce tak ho zatknou ona jde k rodině a zůstane u nich (místo, aby ukázaly, že je lepší kuchařka porazí ho takhle proč to nepostly rovnou mohly mít po starostech) .  Film je to nudný a většinu času se nic neděje věřím, že takový Pohlreich , když to uvidí pohoní, ale pro ostatní to není. Tematicky podobné Menu minulý rok mělo lepší brutalitu i děj tohle ani neví co chce být pokud je to kritika rozežranosti bohatých tak je to zbytečné o tom točit film pokud to mělo ukázat jak se z obyčejné holky stane šéfkuchařka tak takovým způsobem jak je to tady je blbost takhle jednoduché to určitě nebude. 20 procent (16.04.2023)

Filmy z tohto prostredia reštaurácií a kuchárov mám vcelku rád, takže ani Hunger som si nenechal ujsť. Scenár vynikajúci, pointa výstižná, ale niektoré fázy filmu mi prišli z ríše surrealizmu. Tej luxusnej kuchyni akosi neviem prísť na chuť, a celé mi to príde maximálne snobské. Keby si môžem vybrať, tak určite by som si radšej sadol na nejaká parádne streetfood nudle, aké pripravovala Aoy vo svojej skromnej pouličnej reštaurácii. Šéfkuchár Paul bol poriadny psychopat s obrovským egom, ktorý si myslel, že nad neho nie je. Film sa mi komplexne páčil, lebo napokon bol nielen o umení v kuchyni, ale aj o umení medziľudských vzťahov vs. spoločenskej prestíži. 4* (21.04.2023)

// Whiplash 107 minut, Bod varu dokonce 92, tohle má 137 a z trojice filmů "hektické prostředí a touha stát se best of the best" je to bohužel nejslabší. Přitom příběhové ambice i snahy o společenský přesah to od žánrové konkurence dostatečně odlišily, vizuálně to bylo oslňující a ti dva ústřední herci předvedli neskutečný koncert nervů, krve a slz. Jenže mezitím se to taky několikrát rozpadlo, složilo, a pak zase rozpadlo, což je u tak dlouhého filmu prostě průšvih. Pořád je to jedna z těch lepších novinek na Netflixu, kterou upřímně stojí za to vidět už jen z hlediska prostředí, teda pokud na ni máte čas, obávám se ale, že na konci roku už si na film vzpomene jen málokdo. Což je prostě škoda, protože potenciál pro dalšího Parazita tu byl ohromný. 6/10 (12.04.2023)

Hladoví po úspěchu kombinují hektičnost špičkové gastronomie s myšlenkami o tom, co jídlo vlastně symbolizuje. Navzdory řemeslné poctivosti a zajímavým postavám se film topí v jednotvárném schématu a vyvíjí se neuspokojivým směrem, přičemž charakterové drama kypří uměle vykalkulovanými zvraty a přísadami. (12.05.2023)

Souhlasit lze s Livingdeadem. Napínavé to není ani trochu. Docela styl to má, ačkoliv třeba ta romance je dost k smíchu a zlý kuchař co háže kastroly po podřízených, vypadá jak potomek DJ Boba a Stevena Seagala. Nejvíc mi ale neseděla ta pečlivá dabovaná angličtina u těch asijských obličejů. Viděno s řeckými titulky. (16.04.2023)