Režie:
Svatava SimonováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
Vladimír DousekHrají:
Vladimír Dlouhý, Vladimír Brabec, Libuše Geprtová, Tereza Brodská, Jiří Pomeje, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Mahulena Bočanová, Pavel Trávníček, Svatopluk Skopal, Rudolf Hrušínský ml. (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pohádka vypráví o podivném nepořádku v jednom království, o nepohodlném následníku trůnu a jeho úspěšné vzpouře proti omezenosti, hlouposti a strachu, který tu panuje. Ono „kolečko navíc“, které princi Ludvíkovi přisoudili všichni, jimž jeho bystrý rozum nepříjemně překážel, se ukázalo jako jedinečný způsob, jak udělat pořádek v zemi i v královské rodině. Titulní role prince Ludvíka byla svěřena Vladimíru Dlouhému, krále si zahrál Vladimír Brabec. (Česká televize)
(více)Recenze (53)
Tady měl o kolečko navíc asi scénárista a hlavně autor hudby. Pohádka je šíleně dlouhá, nudná, dialogy tragické. A hudba - to je kapitola sama pro sebe. Hrůza, žádná melodie, jen skřeky trubky a dalších hlasitých nástrojů. Bohužel nic nezachrání ani solidní výkon V. Dlouhého a krátké extempore admirála Trávníčka. Špatná pohádka. Hudba: Ladislav Simon ()
Takhle se nastavuje zrcadlo hlouposti a omezenosti. Vladimír Dlouhý byl sympaťák, který vše díky rozumnému uvažování ustál. Tereza Brodská hrála takovou naivní blbku. Zajímalo by mě kolikrát se musela ráchat v té kašně. Souhlasím, že jde o velmi inteligentní pohádku, která nedělá z diváků blbce. Nemám nic proti Pavlu Trávníčkovi a Jiřímu Pomejemu, ale tady byly celkem zbyteční. Jejich postavy bych tu nemusela mít. ()
Dneska jsme si přivstali a mohli shlédnout tuhle "úžasnou" pohádku...:))) Trošku mixnutu Game of Thrones, trošku Troškou... Spíš scénarista měl o kolečko víc... Nahodilá setkání nahodilých postav s nahodilými a velice předvídatelnými, o to víc směšnými (pozor, nezaměňovat s vtipnými) dialogy... No po ránu jsme se nasmáli, jako nikdy... Dvě hvězdičky jenom za to, jak jsem se pobavil... Komentář mé přítelkyně: "To je z '92? Ty vole, to byli volnomyšlenkáři jako prase..." ()
Hamletovsky působící princ Ludvík, moudrý a rozvážný, genetika tu předvedla zvláštní skok, ale řekněme, že byl laskavý po mamince (královna bezesporu laskavá byla) a chytrý po tatínkovi, kterého jsme neměli příležitost kritizovat, protože už byl živý jen ve vzpomínkách. Třicet případů krále Ruprechta zahrnovalo to, že z prvního manželství měl děti mladší, než to právě narozené z druhého (rozumějte, oženil se jako vdovec a pak se mu zjevně narodily děti z prvního manželství), jeho rádci kuli pikle, jak tak rádci obvykle kují, Svatopluk Skopal předvedl, že umí i záporáky, i když já ho mám raději jako klaďase. Oproti tomu třeba takový admirál Trávníček nezklamal, od jeho nablblé figury už jsem jen čekala, že zapěje do-re-mi. Celá ta poslední třetina pohádky byla tak nějak samoúčelně a ne příliš podařeně naroubovaná na tu mnohem lepší první část, ale za princovatého prince, princeznovitou princeznu (není myšlena Nelinka Terezy Brodské) a příjemnou atmosféru dávám čtyři a o mých kolečkách, či jiném zahradním náčiní, navíc, si myslete, co chcete. ()
Tahle televizní pohádka je na velmi pěkné tři hvězdičky, jenže to by nesměl hrát prince Ludvíka Vladimír Dlouhý, ta čtvrtá ode mne je právě jemu, posílám do hereckého nebe.. Pravdou je, že princ to tady neměl vůbec jednoduché, nevlastní otec je holt nevlastní a ta vypečená cháska v čele s Miroslavem Donutilem zábavná, u mě spokojenost.. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama