It Might Get Loud
Obsahy(1)
Po Inconvenient Truth prichádza režisér Davis Guggenheim s ďalším, pre zmenu hudobným dokumentom. V ňom sa stretli a spolu si zahrali Jimmy Page, The Edge a Jack White ako traja legendárni gitaristi, reprezentujúci tri generácie a tri odlišné štýly, ktorými nemalou mierou obohatili svet hudby. (Filmárik)
Videa (1)
Recenze (52)
Tak pro začátek musím souhlasit s ostatními v tom, že obsadit zrovna Edge vedle Jimmyho Page a Jacka Whita, jako třetího legendárního kytaristu nebyl zrovna nejšťastnější nápad. U2 mám moc ráda a Edge je hodně slušný kytarista, který za ta léta dost ovlivnil zvuk své kapely o mnohé inovátorské efekty, jenže brilantnosti ostatních dvou hráčů zkrátka nedosahuje. Je sice hezké, jak si tam hraje s těmi hudebními mašinkami, jenže pak je střih na další scénu, na živelného Jacka, tak ponořeného do své hry, jako kdyby chtěl muziku co nejvíce obnažit, dostat se jí až na dřeň, o virtuozitě Jimmyho Page ani nemluvě. A Edgeho proslov o lese plném stromů, bla bla bla, tomu taky dvakrát nepřidal. Dokument jsem si pustila hlavně kvůli Whiteovi, který tady také nejvíc vyniká. Jeho názory, osobnost, muzika, to vše je prostě zajímavé a originální. Netvrdím, že je snímek bez chybičky, kritické postřehy už tady vyslovili jiní, ale je to o něčem co miluju, proto je mé hodnocení tentokrát hodně subjektivní a téměř nekritické, což říkám s hlavou hrdě vztyčenou. Tohle si rozhodně ještě pustím a ne jen jednou. ()
Zvláštní dokument, který vlastně ani dokumentem není. Nedozvíte se téměř nic o hraní na kytaru, nebo plno zážitků během kariéry všech třech zúčastněných. Spíše se soustředíme jen tak na přátelské povídání a monology pocitů převážně lyrického charakteru, vše pěkně nasnímáno a plující pomalu takovou pohodlnou atmosférou. Záleží, jak rockovou hudbu vnímáte a máte k ní emocionální vztah. A Jimmy Page je stím oblekem a účesem úplný Beethoven :-) ()
Pro milovníky kytar/White Stripes/Led Zeppelin/U2 naprostá povinnost, pro ostatní asi těžko uchopitelný dokument o třech lidech, kteří svým způsobem utvářeli/utvářejí podobu novodobé hry na elektrickou kytaru. Jsou zde hodně patrné rozdíly mezi Jackiem, který vezme cokoliv do ruky, hodí za to distortion a začne do toho vařit a na druhé straně The Edge který signál prožene deseti ampy a pořád mu to nestačí. I tak se mi ale zdálo, že Guggenheim hodně preferuje linie s Jackem a ostatní dává trochu do pozadí.Pro mě srdcová záležitost, pro normální smrtelníky to bude velmi nudný dokument, u kterého stěží pochopí jeho krásu. 8/10 ()
Pro kytaristy s rockovým směrem zaměření parádní zábava, které by opravdu slušela delší stopáž, poněvadž každé probírané téma bylo víceméně nuceně zkracováno a jak už tu také zaznělo, samotná konfrontace mezi Whitem, Pagem a Edgem byla v podstatě jen na pár minut na konci. PS: Nejvíc mě dostala Jackovo zakrvácená kytara a u toho komentář o tvrdé práci. 8/10 ()
Pokud se to nekomu nebude libit behem prvnich 2 minut, at to radeji vypne, protoze by byl jako kralik, sedici pred vynikajicim kusem masa, avsak k cemu mu bude vynikajici maso, kdyz je pro nej nejlepsi krupava mrkev?! At to pojmete jakkoli, pro me to byl absolutne nejlepsi filmovy/dokumentarni/hudebni zazitek posledni doby a ten, kdo se potomto snimku, zhlednutem od prvni do posledni vteriny bez mrknuti oka, nezamiluje do "electric guitar" je absolutni necita. ()
Reklama