Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský v roli císaře-filozofa uprostřed mocenských střetů římského impéria. Roku 363 někde v Mezopotámii, na tažení proti Peršanům, prochází císař Julián, který se po vítězství nad Gally stal Konstantinovým nástupcem, osobní krizí. Vidí, že nový filozofický směr, křesťanství, je stejně krutý a nesmiřitelný, jako staré pohanství, a tak se vrací k antickým filosofům. Ví, že jako mocnář je obklopen smečkou kariéristů, jimž jde jen o kořistnické cíle, navíc tváří v tvář zákeřnému vnějšímu nepříteli. Jeho další osud je ale v jejich rukou... Postava a činy římského císaře Juliána se staly historickým příkladem marné snahy jedince zastavit a zvrátit dějinný pohyb společnosti. Tragika této postavy inspirovala řadu autorů a také dramatika Jiřího Šotolu. Titulní roli rozporuplného vojevůdce ztvárnil Rudolf Hrušínský. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Televizní filmy Jiřího Bělky, ať už se zasazením do historie nebo současnosti, neoplývají velkým rozpočtem. Přesto se Bělkovi podařilo v těchto skromných podmínkách i v rámci látky ze starověku navodit hodně slušnou atmosféru dávných dob, v níž Rudolf Hrušínský, Munzar a Cupák předvádějí doslova herecké orgie. Stejně jako v případě Ohnice nebo Posledního dopisu, i zde Bělkovi hodně k atmosféře napomáhá kamera Vladimíra Opletala, snímající často zajímavé detaily tváří protagonistů, a samozřejmě stylová Fišerova hudba (zde s temnými sborovými zpěvy v pozadí). Samotný obsah musel skrze silně náboženské téma zapůsobit především v době vzniku, ke mne pronikal (snad kvůli tomu zasazení do dávné historie) o cosi hůř, ale nakonec mne i díky hereckým výkonům a spoustě hlubokých myšlenek spolehlivě pohltil. Ač přiznám se, že cestu k tomuto dílku jsem si hledal dlouho a vznešená poetická mluva mi to spočátku rozhodně neusnadňovala. ,,Já se nenarodil k nenávisti. A ty? Nenávidíš mého Apolóna?" ------ ,,Jsi císař světa, svět je v rozpadu. Konej svou povinnost, vládni!" -------------- ,,Musím jednat jako barbar, abych přemohl barbary..." 75% ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Zajímavá televizní inscenace s dobrým hereckým obsazením, přesto ale dialogy působí poněkud nepřirozeně, postavy jsou včetně mluvy až moc frázovité. I samotný Julián v podání Rudolfa Hrušínského působí na císaře přehnaně filosoficky nerozhodným dojmem, je to spíš poněkud planě mudrující stařec než vládce mocné říše. Zkrátka tomu jako celku chybí větší autenticita a uvěřitelnost. Za zhlédnutí však tato inscenace i dnes ještě stojí. ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

Pochybnosti jsou smrtící pro imperátora, přidá li ale soucit, pochopení a sebereflexi, musí být zabit... Tady mi došlo jak jsou mocní odříznutí od skutečných lidí a události, často přes kohorty rádců a pseudorádců a když se tomu přidá pocit vlastní výjimečnosti je vymalováno...Stává se slepým a hluchým ve své zemi...Mocní nevedou zemi, ale jejich loutkáři...Povedená věc, jen kdyby Kozička furt nerozptylovala kozičkami... Kdepak to točili ? Praetoriani, o kterých Julián často mluví byli  elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší než vliv samotného císaře. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Historická televizní studiová hra o skutečné postavě starověkých dějin, posledním římském císaři, který praktikoval staré pohanské kulty a pokoušel se zvrátit směřování k monoteistickému náboženství. Tenhle televizní žánr uměl u nás nejlépe Oldřich Daněk a pokud srovnáme s Julianem např. jeho Hříčky o královnách, ale klidně i Bělkovu žánrově zpřízněnou tvorbu, jako je Zikmund, šelma ryšavá nebo o dva roky starší Waterloo, vidíme velmi výrazný až krutý rozdíl ve výsledku. Julián odpadlík je prostě špatně napsaný, nefunguje jako drama a místo aby směřoval k nějaké katarzi, přešlapuje na místě a nudí. O historických postavách, od kterých nás dělí tisíce let, toho pochopitelně mnoho nevíme, ale i to, co je o Juliánovi známo, naprosto odporuje představám, které se scénárista pokouší divákovi prodat. Julián v podání Rudolfa Hrušínského je tady spíš věčně duchem nepřítomný, emočně nestálý a zcela neschopný vykonávat správu říše. Jediné, co může hra nabídnout, je špičkové herecké obsazení. Bojím se, že právě to, stejně jako úcta ke stařičkému titulu z televizního archívu zapříčinila vysoké hodnocení, protože jinak jde o právem zapomenutou záležitost. Celkový dojem: 25 %. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Bohové nejsou aby vysvětlovali." "A nač jsou, aby se nám smáli?" Spravovať rímsku ríšu nie je pre každého, ako veľmi nevhodný typ sa javí nestály hlavný hrdina tohto filmu, potácajúci sa medzi spupnou aroganciou a filozofickými pokusmi o pokoru, striedavo velebiaci a haniaci staré aj nové náboženstvo, chvíľami vojvodca a chvíľami mierotvorca. Situácii nepridáva priveľká armáda s cudzorodými zložkami ako sú Germáni alebo kresťania, ani najbližšie okolie plné potenciálnych zradcov, čakajúcich na svoju šancu. Akcie sa tu nedočkáme, jedná sa ale o vynikajúco zahranú kostýmovú konverzačku. V cisárskej roli dominujúci Hrušínský, sekunduje mu nemenej skvelý mních Cupák, poradcovia/pobočníci Munzar a Řehoř alebo veliteľ pretoriánov Brousek. Historicky to síce nie úplne sedí, ale filmový zážitok mi to nekazí. Štyria uškrtení mnísi. "Máme jen jednu střechu nad hlavou, zapal si ji, ale aspoň mi řekni proč."  ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Julián (Rudolf Hrušínský) o sobě ve hře mluví jako o nepokřtěném. Pokřtěn ale byl, dokonce byl i křesťansky vychováván. Až do roku 361 n. l. veřejně vystupoval jako křesťan a ještě v lednu slavil s křesťany Epifanii. Krátce poté se ale trvale a veřejně přiklonil k pohanství. (Ele(a)nora)
  • Pretoriáni, o kterých Julián často mluví, byli elitní jednotka, tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší, než vliv samotného císaře. (sator)
  • Inscenace byla natočena roku 1970, vzápětí však skončila v trezoru, protože nevyhovovala ideovým záměrům čerstvě znormalizované Československé televize. Premiéra proběhla teprve 13. 8. 1982. (Ele(a)nora)

Reklama

Reklama