Na první pohled

70%Až slzopudná romantika, navíc natočená podle skutečné události, s mnoha velmi romantickými a dojemnými momety (naslouchání kapkám deště, cukrová vata), dobrými herci, ale poněkud slabší druhou polovinou. Lehce patetický závěr mi ale výjimečně přišel docela na místě. člověk by ani nevěřil, že se něco takového může stát... (04.12.2005)

Protože všemu navzdory, tenhle romantickej film má co říct. Když jste na něco od malička zvyklí, vyplatí se to měnit, když hrozí, že to opět ztratíte? Nebo to stojí za to i jen na chvíli? Co je lepší, a co je vlastně normální, když to vidíte z druhý strany? Ulehčí to bolesti, nebo ji to naopak způsobí? SPOILER Jak se slepec musí vyrovnávat s návratem zraku je něco, co by mě asi bez kopance v podobě tohohle filmu nikdy nenapadlo. Závěr ala Růže pro Algernon v jiným hávu (v mých vlastních úvahách) a pro mě hrozně stísněný a depresivní. (13.09.2010)

Pro mě hrozně smutnej film. Není to klasická romantika mezi Virgilem, kterej je slepec a dívkou Amy, která ho chce "zachránit". Ta "záchrana" z její strany je jen chvilková...Virgil sice po operaci vidí, poznává nový věci, ale když začne zase slepnout, vlastně se dostává do svého přirozena, protože je na slepotu zvyklej a dokáže s ní žít. Myslím, že horší je to pro Amy, která se musí smířit s tím, že tudy cesta nevede a Virgil prostě vidět nebude...Hrozně jsem mu ale fandila, aby viděl a myslím, že Virgil poté, co se naučil "pracovat" s tím, že opět vidí, byl vděčný za tuto zkušenost, i když to ve finále neklaplo. Ta myšlenka mi připomněla film Čas probuzení (nesrovnávám filmy, jen myšlenku...), kdy je dána člověku šance chvíli žít život bez nemoci, ve filmu Na první pohled bez slepoty a pak je mu tato šance zase odebrána...to je pro mě silnej moment... (09.07.2009)

Ty tři hvězdičky jsou hlavně za solidní práci Marka Ishama, kterou odvedl na výborném, tak trochu melancholickém soundtracku, který vhodně doplnila několika svými čísly vynikající a ve filmu hrající pianistka a zpěvačka Diana Krall. Uvěřitelné a umírněné herecké výkony zachraňují poměrně klišovitý a dobře odhadnutelný scénář made in Hollywood. (26.03.2009)

„Lepšie som ťa videl, keď som bol slepý.“ Tento komentár obsahuje spoilery, tak ak ste film nevideli, radšej ďalej nečítajte – píšem relatívne, pretože film vznikol podľa skutočných udalostí, teda baviť sa o spoileroch je asi rovnaké, ako keď je divák v životopise Stalina prekvapený, že Stalin zomrel... Snímka zaujímavo kombinuje tri silné témy, z nich každá by stačila na jeden celovečerný film. Čo by sa stalo, keby sa slepý masér z dediny (zmätený Val Kilmer) zamiloval do mestského dievčaťa (rozkošná Mira Sorvinoová)? Plus čo by sa stalo, keby následne podstúpil zázračnú operáciu a odrazu sa stal zo slepca normálne vidiaci človek? A čo by sa stalo, keby následne po čase ZNOVA oslepol? Celkom zaujímavé otázky a ten príbeh je sám osebe dobrý a poctivý. Bohužiaľ, scenár je v lepšom prípade priemerný, podporné postavičky nezaujímavé až otravné (jedinou výnimkou je v dvoch troch scénach sa tradične laneovsky geniálne mihajúci Nathan Lane – VTÁČIA KLIETKA) a celé sa to dosť otravne (po úvode, ktorý ešte má niečo do seba) vlečie do vysiľujúco vyčerpávajúceho dvojhodinového záveru. Nepomôže už ani dvojka Kilmer/Sorvinoová (MIMIC a bývalá Quentinova frajerka): osamote fajn, ale v spoločných scénach im chýba charizmatický náboj. Myšlienka o tom, že niektoré veci je lepšie nevidieť, je pekná, ale spracovaná štandardne. (10.11.2009)