Bent

V rámci filmů, které se zabývají LGBT tematikou, pojednává tento snímek o nevšedním a originálním tématu. Představte si, že jste gay v nacistickém Německu, což je ještě horší, než když by jste byl žid (a to už je co říct, když vezmeme v potaz dějiny). Snímek se zaobírá láskou za ostnatými dráty pracovního tábora, kde všichni vězni v podstatě čekají na smrt (ať dobrovolnou, nebo nedobrovolnou). Úvodní sekvence z kabaretu byla hodně hýřivá a sugestivní, přičemž poté se film vezl převážně na dramatické vlně, která byla protkána romantickými peripetiemi. Zkrátka film, ve kterém je na gaye pohlíženo z jiné dobové perspektivy, než je člověk obyčejně zvyklý. (29.04.2013)

Filmařsky i dějově značně minimalistické, přesto neuvěřitelně silné, emocionální, mrazivé drama o muži, který až v koncentráku pochopí význam slova láska a sebeúcta. V Čechách téměř neznámý Bent, stojící především na dialozích zúčastněných postav, je vážně podivuhodný zážitek, a to nejen díky výkonu obou hlavních přestavitelů, a přdevším pak Clivea Owena, který nikdy nepřestane překvapovat svým širokým hereckým záběrem. I díky němu a také díky skvělé hudební složce nepochybně omluvíte i fakt, že Dachau zde představuje jakási opuštěná cementárna, což by bylo v jiném snímku pravděpodobně nepřípustné. Jen škoda toho trochu laciného demonstrativního konce, za ten strhávám jednu hvězdičku od dokonalosti. (16.07.2007)

Gay v nacistickém Německu. Drama. 1) Výborný scénář i herci, působivé prostředí. Autor používá filmové prostředky (především v koncentračním táboře) na nízkorozpočtový komorní přepis divadelní hry v míře až překvapivé._____ 2) Po trochu nečitelném jakoby zmateném začátku přešel film do jakési až polopatické polohy. Výstupy hlavních hrdinů v koncentračním táboře jsou zdlouhavě popisné. Hudba jako z katalogu "vhodných" melodií netvoří žádný kontrapunkt k probíhajícímu ději, naopak umocňuje jeho popisnost. A když už natáčím v nějaké cementárně, tak ji nenazývám notoricky známým názvem Dachau._____ 3) Kvalitní film na silné téma - a přesto necítím svírání kolem srdce, ani nemám slzy v očích. Škoda, byly by to čtyři hvězdičky. (08.01.2009)

Působivé, a to navzdory skoro všem výtkám, které jsem původně chtěl mít. Největším nedostatkem, jenž přejít nemůžu, je nakonec závěr, který byl ve srovnání se vším do té doby viděným až podezřele málo dramatický a především očekávaný a laciný. Herecké výkony dost dobré (mám ale pocit, že kdybych viděl scénu "verbálního styku" na divadle, byl bych buď rudý až za ušima, nebo bych se začal nevhodně smát), nicméně přinejmenším polovina celé té skvělé atmosféry je zásluhou vynikající Glassovy hudby. Jak to tak bývá. Tři a půl. (08.11.2013)

Divadelní předloha z toho přímo čiší a je to spíš dobře a zajímavě postavené, než prožité. Přesto mě zaujalo - i když to byl taky zjevný kalkul - posun vnímání sexu. Pro hlavního hrdinu je to nejdřív jen nezávazná kratochvíle, kdy ani kokain a několik mužů v posteli nedokáže uspokojit, ale později se pro něj stane hlubokým prožitkem dokonce bez dotyku jenom skrz slova. A nakonec je pro něj intimita projevem nejhlubší oddanosti a vlastně prostředku k záchraně života (aspoň dočasně). I když je z dnešního pohledu jasné, že vězni z první poloviny třicátých let měli jen mizivou šanci na přežití. A fakt mě štve, že to Intersonic vydal bez titulků! /26. 10. 2010/ (26.10.2010)