Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vzorový normalizační film líčí ve třech povídkách statečné a čestné komunisty jako věrozvěsty šťastnějších zítřků. První příběh se odehrává na sklonku německé okupace, kdy je odbojář zatčen při převážení letáků. Druhý se odehrává v 50. letech při společném ustájení dobytka. Závěrečná epizoda vypráví o lékaři terorizovaném prchajícími zločinci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (35)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

V prvni povidce vidime gestapaka Hrusinskeho a odbojare Rehore jak debatuji v kacelari. V druhe vznikajici vztah mezi krasnou kolchoznici Jaruskou a bodyguardem verejne bezpecnosti Zounarem. Ve treti pak naivni ztvarneni unosu lekare Viznera padouchem Munzarem, ktere se cele odehrava ve 1203, sanitce. :-) Proc je to vsechno cernobile taky moc nechapu, na konci sedmdesatek...? Neni nutno videt. 3- ()

J R C Pecuchet 

všechny recenze uživatele

První povídka, co se týče kvality je nejlepší, následuje třetí povídla s krvelačnám Luďkem Munzarem a jako nejméně vydařenou hodnotím povídku číslo dvě s Jaroslavou Obermaierovou v hlavní roli, týkající se zakládání JZD v Československu. Všechny tři povídky jsou samozřejmě prosáknuty komunistickou propagandou. (1. povídka : Zdeněk Řehoř agent komunista, 2. povídka : Rozorávání mezí a zakládání JZD a 3 povídka : Oldřich Vízner - kandidát KSČ) ()

Reklama

Stegman 

všechny recenze uživatele

Jednotlivé povídky: Instrukce: *****, Tvrdohlavci **, Kandidát **. ............................. Napínavá povídka Instrukce o odbojáři za 2. sv. v. je u mě to nejlepší z celé filmografie Vladimíra Čecha. Však k té povídce také napsal scenář Vladimír Körner. Zbylé dvě povídky jsou ale hóóódně špatné. Náměty mají slušné, ale ty nevěrohodné mono- a dialogy a toporné herecké výkony to až neuvěřitelně shazují. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Formálně je tady všechno v pořádku, ale obsahově je to značně diskutabilní - a teď nemluvím o tom, jak je to ovlivněno ideologií tehdy vládnoucí strany. Když komunista statečně bojující proti fašistickým okupantům vmete kolaborujícímu policistovi do tváře, že už se stejně jako on nikdy nepodívá do Moskvy, ten se okamžitě roznemůže a postihne ho náhlá srdeční slabost. Druhou povídku o statečné ženě oddané myšlence jednotných zemědělských družstev netřeba komentovat - Jaroslava Obermaierová se pro mě tímto stává druhou největší soudružkou československého filmu. A třetí povídka - to už byl vážně úlet. Hrdinství doktora rychlé služby vyznívalo jako nezáměrná legrace. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Trocha komunistické ideologie okořeněná skvělými výkony výborných herců. Příběhy mají spád, dějovost nechybí ani jedné z povídek, budete hrdinům držet palce, ať se pokouší utéci z velitelství gestapa, nebo zakládají JZD někde na jihu Čech, prostě tehdy taková doba byla a lidé věřili komunismu víc, než sobě. Je jednoduché pak takové filmy s neohroženými hrdiny strany odsoudit, pro jejich "ideologický záměr", ale tento film je příkladem, že i "komunisté" uměli točit napínavé filmy, u kterých se nebudete nudit a politiku posunete do ústraní, za obrovskou lidskost, kterou v sobě hrdinové povídek mají. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Druhá povídka se natáčela v Bedrči u Benešova, scény z pohřbu pak v blízkých Kozmicích. (Ladak1)
  • Spěchající sanitka ve třetí povídce projíždí v Příbrami po střihu dvakrát tím samým místem - kolem střediska URAN v dnešní Plzeňské ulici. (rakovnik)
  • Zvonička, kde Kristýnka vyzvání ve druhé povídce, je skutečná, pochází z roku 1926. Pouze soška Panny Marie na ni byla přidělána pouze pro účely natáčení. (Ladak1)

Reklama

Reklama