Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Antonín Vaňha, Lukáš Bech, Eva Kačírková, Jiří Kodet, Alena Rýcová, Michal Nesvadba, Oldřich Navrátil, Miluše Šplechtová, Bronislav Poloczek (více)Obsahy(1)
Barvitá mozaika příběhů z šedivých lidských králíkáren. Starý venkovan hledá na rozestavěném pražském sídlišti panelák, ve kterém má bydlet s rodinou své dcery. Lidé jsou už z valné části nastěhovaní, avšak ulice ani domy ještě nemají označení. Ani chodníky nejsou zbudovány, a tak se lidé musejí na obřím staveništi brodit blátem. Dobrácký děda je jen jedním ze stovek, ba tisíců lidí, kteří v tomto zmatku prožívají svá drobná či větší každodenní dramata: šestiletý Pepíček utekl ze školky, aby se poprvé setkal s tatínkem, členové kolaudační komise odmítají převzít nové byty se spoustou závad, mladá dívka Soňa se – aspoň po nějaký čas – těší na nastávající roli matky. A všechno pozoruje zpoza okna stará paní, která je však možná po smrti… (Česká televize)
(více)Recenze (267)
DÍLO PSYCHOPATA - Nevim, jestli Chytilová tenkrát ujížděla na LSD nebo je prostě magor od přírody, ale tenhle film je něco strašnýho. Šílená kamera, šílenej střih, šílená hudba, šílený dialogy a scénář prakticky neexistuje. Ale lidem se to zřejmě líbí, jak je vidět podle hodnocení. Já ale nechápu, co se komu na tomhle může líbit. Pobavil mě snad akorát Jiří Kodet a některý jeho hlášky a pak docela pěkně vypadaly některý záběry (např. západ slunce mezi panelákama), ale to jsou asi veškerý pozitiva na filmu. Pro mě je tohle naprostá sračka a klidně to mohlo zustat dál zamčený někde v trezoru... ()
Chytilová a její rezolutní vzkaz všem přehnaně jemným umělcům. Svérázně výborná režisérka neklade na špalek jen samotný princip žití na prašivém sídlišti, nýbrž dotahuje vlastní námět až do absolutna. Její fantasmagorie hází kýbl hnoje na všechno okolo, svoje postavy vyloženě nesnáší, ale chce je aspoň směrovat. Chytilová ve své posedlosti vykazuje perfektně prokreslené charaktery, nad jejichž rozkopaným osudem se divák nejednou skřípavě zasměje. Lidská malost nemá původ v Modřanech či Ďáblicích, ať by se vina chtěla házet jen na tu špínu a nedostatky bezesporu odlidštěných paneláků. Panelstory není jen naštvaným plácnutím do vody, ale (dle mého) jediné skutečné inovativní navázání na novou vlnu šedesátých let zbavené marné nostalgie alá Jireš, Vihanová... Temperamentní práce s kamerou a hudbou budiž důkazem. ()
Z praktického hlediska se jedná o horor, a to jak obsahově (život na rozestavěném sídlišti náhání hrůzu srovnatelnou s pobytem na lodi Nostromo osídlenou jistým nevítaným návštěvníkem), tak i formálně (kamera, střih, zvuk, hudba, prostě všechno z kategorie odpad). Paní Chytilová, i ty děti na sociálních videokanálech dnes točí technicky zdatnější klipy, a pokud tahle strašlivá patlanina měl být záměr, tak u mne se zcela minul účinkem. Pár situací bylo lehce úsměvných (Jirka ‘Kokeš‘ Kodet, věčně někde padající malý Létající Čestmír), ale jinak je to čirá katastrofa. Kdyby šlo o debut, dalo by se přimhouřit oko, takhle ten film dokáže jen nasrat. Beru to jako přinejmenším zajímavou satiru na tehdejší poměry při výstavbě bytových komplexů, bohužel nepřekousnu tu formu. Je to jako koukat na českou situační komedii na malém displeji mobilu bez sluchátek uprostřed staveniště za plného provozu. A to je krajně zvrhlé. ()
výstižná mozaika různých charakteristických postaviček na vznikajícím pražském sídlišti. Všudypřítomné problémy tehdejší doby jsou vykresleny velmi barvitě a není divu, že byl v trezoru. Rukopis Chytilové je velmi čitelný a pro satirický výklad událostí je podstatný. Možná by takto psal Neruda o tehdejších poměrech. Ke konci sice trochu ztrácí na důraznosti, ale přesto i pro svou nebojácnou kritičnost si už zaslouží dát přes hranici 4 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Filmu, z ktorého ma na konci bolí hlava, nemôžem dať viac ako dve hviezdičky. Prehnane veľa vnemov spolu s psychedelickou hudbou síce vytvára požadovanú depresívnu náladu, ale film, ktorý ma otrávi si už druhýkrát nepozriem. Každý, kto sa za socializmu nasťahoval na nové sídlisko však spoznáva každodennú absurditu. Výťah fungujúci až niekoľko týždňov po nasťahovaní, žiadne služby, či obchody, autobusová zastávka pol kilometra ďaleko, ešte niekoľko rokov neexistujúce chodníky a cesty. Do toho všadeprítomné blato, žeriavy, tatrovky, buldozéry, stavbári a pomocná sila - väzni, voľne pohodené panely a kusy železa. Film ukazuje aj to, čo nie je len "výdobytkom" socializmu: anonymitu, nezáujem, pokrytectvo a špina. Buď to v nás je alebo nie je. Bez ohľadu na zriadenie. Sídlisko tomu len napomáha. Vytvára živnú pôdu železobetónových medziľudských vzťahov. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (16)
- Točilo se v pražských čtvrtích Chodov, Bubeneč a Háje. (sator)
- Kostýmy připravovala herečka Jana Břežková. (M.B)
- Režisérce zpočátku nechtěli schválit obsazení pětiletého Lukáše Becha, protože jeho otec podepsal 2000 slov. (cariada)
Reklama