Vlčí bouda

Psychologický horor? Vlčí mlha.. Moralita? Bouda na diváka, který není dostatečně „otevřený, vstřícný, pozorný a lačný..“ Bez znepokojivého hudebního doprovodu a krutopřísného Klaatua Macháčka by po tom kompilátu labilní kamery a otřesných ochotnických výkonů neštěknul ani Pišta. Možná bych byl v hodnocení shovívavější, kdyby se objevil zarostlý Kurt Russell s plamenometem a tu Věc o „zpronevěření principům lidského soužití“ rázně ukončil.. (28.11.2014)

Zcela nesnesitelný snímek, který je nádherně obskurní, příšerně natočený, ale zároveň je to cool. Všechny postavy s výjimkou asi jedné, by neměly mít nárok na existenci, a přesto je to vlastně docela realistické a poučné a hodně vtipné. Vážně se to brát nedá, ale zjevení v tuzemském filmu to teda je rozhodně. (21.12.2021)

Typická Chytilová, se vším, co na ní nemám rád... Příběh je celkem zajímavý, mnohé scény dramatické, i když prvky sci-fi pokulhávají (to, že o sobě někdo prohlásí, že je mimozemšťan a divně se chová - vzpomeňte si na Paroubka - z něj ještě mimozemšťana nedělá :-) ), zabíjí scénář a hrozní (ne)herci. Záběr na postavu, která svůj text emotivně řve, střih, záběr na jinou, která řve taky, střih, záběr sněhu a tak dokola...poselství filmu (pokud to tak tvůrci chtěli) je vlastně dnešní teambuilding. Tím Chytilová předběhla dobu, ale nic víc ve mně film nezanechal. (18.02.2012)

Vůbec si nepotrpím na Chytilovou, její filmy mě doslova nudí, ale Vlčí bouda je výjimka. Dívala jsem se na to s kamarádkou, samy dvě v prázdném domě a večer jsem byla vážně ráda, že už nemusím ven, jak jsem se bála. Atmosféra strachu, v partě mladých, odříznutých od světa, je ve filmu vykreslena velmi sugestivně. (14.10.2005)

Byl jsem přáteli pokárán, že když jsem takový filmový fanda, proč jsem ještě neviděl tuto kultovní záležitost. Nechápu, ale tenkrát mi to nějak prostě uteklo. A fakt je to škoda. Vždyť jen těch lyžáků na podobných chatách... Po tomhle filmu to všechno mohlo být ještě mnohem tajemnější. Znám lidi co si živě pamatují jak se u toho báli. Dnešní teenager by se tomu asi vysmál, ale socialistický divák, ke kterému jen sem tam pronikl nějaký horor maximálně tak na videu nebyl ještě zocelen strachem a hrůzou. Dnes už viděsí diváka jen máloco a to dokonce když film explicitně zobrazuje např. mučení atd. Krom Upíra z Feratu si moc nevybavuji, že by něco dalšího hororový žánr tehdy splňovalo. Jenže paní Chytilová rozehrála filmem dvojí hru. Kdo chce, vidí v něm strašidelnou záležitost (a naštěstí to spolkli i soudruzi), film je ale skrytou krititikou tehdejšího režimu. Režimu, který dělá z lidí ovce, poslušné stádo (jeden za všechny, všichni za jednoho) s kolektivní vinou, stádo, které je ponoukáno aby ze svého středu (kolektivu) vylučovalo jedince kteří jsou jiní, nebo kteří svým ostražitým přístupem mohou stádu nabořit jistoty ve kterých se cítí bezpečné a které mu jsou garantovány. V tom je genialita filmu. Skoro mi tedy mrzí, že jsem film neviděl v mládí jako horor a ke stáru jako alegorii k žití v komunistickém státě za dob normalizace. Avšak i s přihlédnutím k tomuto faktu, s vědomím skvělého hraní pana Macháčka i skvělé hudby Kocába nemohu jít nad 3 hvězdy. Někteří z herců strašně přehrávali (Dingo, Babeta) a byla tam i kupa nelogičností. Naštěstí závěr filmu ač bych to jindy u hororu viděl nerad byl optimistický což s vědomím oné alegorie dávalo tehdejšímu divákovi který uměl číst mezi řádky jistou naději. Ta naděje společného úniku z podobné Včí boudy se pak naplnila o 3 roky později v listopadu 1989. Dávám tedy za 3 naběračky fazolí. * * * (20.03.2021)