Jak chutná smrt

Je vysoko nad mé možnosti soucítit se zazobaným spratkem, jemuž rodiče místo lásky dávají kapesné vysoce převyšující průměrný plat v ČR. Stejně tak neumím soucítit s rodiči, kteří si až v okamžiku problému vzpomenou, že jejich dítě po nich patrně něco chtělo. A jelikož se policejní šerlok pohybuje mimo hranice uvěřitelnosti i zákona a modelka je tam spíše pro okrasu, tak jsem viděl snímek, ve kterém nejsem schopen fandit ani jedné postavě. Přesto jsem jistý náznak napětí zacítil a dokonce mne zajímalo, jak to dopadne, ale ta třetí hvězda je jen a jen za to, že při hudebním doprovodu se vyřádila Tichá dohoda, jejíž pozvánky na koncert jsem nikdy nedokázal odmítnout. (08.02.2013)

Amatérský pokus o český thriller, s docela zajímavým námětem, ale naivním a v našich poměrech sotva uvěřitelným provedením a předvídatelným koncem. Herecká šeď bez výrazných výkonů. Zaujalo mne jen Kukurovo prohlášení na synově oslavě, že zásluhou propagační činnosti jeho agentury vyvezeme do zemí Blízkého východu zbraně za miliardu dolarů. Na to kontrovala jeho žena Šplechtová ušlechtilým sdělením, že jejich nadace Otevřená dlaň vypravila několik kamionů s humanitární pomocí obětem války. Tak to dneska na světě chodí. Je to stejně nadčasové jako Jak chutná moc, jenže mizerně zpracované. Ani mne proto nepřekvapuje, že tento film je tak málo vysílaný. (13.05.2016)

Pokus o psychologický thriller v režii Milana Cieslara nemohl dopadnout jinak, než jako řádnej průser. Bohužel jsem nečetl předlohu mého oblíbence Ladislava Mňačka, takže nevím, nakolik si scénáristé, kteří se na filmu podíleli svoji verzi upravili. Každopádně výsledek je toporná a těžko uvěřitelná slátanina, kde i herci jsou vesměs příšerní. Navíc ten televizní look vypadá fakt otřesně. Postsynchrony a předabování některých herců je také žalostná a odfláknutá práce. Už jsem to myslím jednou psal a znovu se utvrzuji v tom, že Milan Cieslar nebyl a nikdy nebude kvalitní režisér. (25.04.2024)

Silný příběh v nezáživném, až otravném zpracování. Podprůměrná, byť alespoň melodická road (shot) movie životem. O tom, že úkolovat svými nenaplněnými sny potomka může vést ke smutnému konci. Aneb dlouhé vlasy, krátký rozum (a tím nemyslím tu „zděděnou“ matraci Danielu, ale Robertova otce). Ale trefil to parádně, tatík! Přímo olympijská trefa, řekl bych. Jen místo medaile si vystřelil doživotní peklo. Tak aspoň se na to ještě učesal, no. (06.09.2013)

Zvláštní, mně se tento příběh líbil. Nejen jako příběh, ale i celé filmové zpracování. Tedy téměř celé. Byla totiž místa, kde byla doprovodná hudba tak hlasitá, že to nešlo jinak, než ji prostě ztlumit. Vyloženě mě překvapilo, že se mi poprve líbil Marek Vašut. Možná to bylo tím, že nehrál zápornou postavu. Řekl bych, že film dobře vystihuje problémy, které se u velmi zámožných vrstev obyvatelstva mohou v té či jiné podobě vyskytnout. Bylo docela jasně vidět, že bohatství samo o sobě ještě není zárukou šťastného života. (čtvrtek 19.11.2009) (19.11.2009)