Der Lebensborn - Pramen života

Když už si člověk myslí, že o druhé světové válce bylo natočeno všechno, co může být jen trochu zajímavé, tak přijde film, který se věnuje problematice, o níž jsem zatím téměř neslyšel a vlastně jediný případ, kdy jsem něco málo o plánovaném tvoření árijské rasy zaregistroval, bylo ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále, kde pokud se nemýlím hlavní hrdina pracoval v podobném zařízení, ve kterém se v tomto filmu ocitla i hlavní hrdinka. A musím říci, že tahle část z druhé světové války byla velice zajímavá a film na tuto látku rozhodně nahlíží velmi kvalitně a dá se říci skoro až strhujícím způsobem, ale bohužel zároveň také trochu s odstupem a velice chladně. A ten chladný náhled jakoby z odstupu, to je asi jediná věc, která mi na tomto filmu vadila, jinak se jedná o hodně zajímavý a kvalitní příběh, který určitě stálo za to vidět a který je hodně povedený. Jen by mě ještě docela zajímalo, jestli hlavní hrdinka to své dítě někdy našla, ale to je jen jakási malá nepodstatná osobní výtka. Pokud se podívám na herecké výkony, tak tam rozhodně musí směřovat má velká pochvala pro všechny zúčastněné, počínaje Monikou Hilmerovou v hlavní roli, přes Vilmu Cibulkovou, Bronislava Poloczka, Michala Sieczkowskiho, až např. po Martina Stránského v menší roli. Všichni se snažili, všichni hráli bravurně, a všichni se tak přičinili o kvalitní a na české poměry nevídaně povedený film. Nebýt toho chladného nazírání na celý příběh, které jsem z filmu cítil, tak to mohlo být i za pět hvězd, takhle jsou to "jen" čtyři hvězdy, ale hodně solidní a hodně kvalitní čtyři hvězdy. (20.06.2010)

Zajímavý, leč trochu (akademicky) chladný film o historicky mírně opomíjené epizodě druhé světové války, je dobře, že Milan Cieslar sebral odvahu a našel peníze k natočení filmu o projektu nacistických lebensbornů. Výborná předloha Vladimíra Körnera a Vilma Cibulková v jedné z vedlejších rolí... (07.05.2007)

Mám problém s filmy Milana Cieslara. Pramen života je asi jediný, který nemá přehnané afektované a patetické scény, jak je to třeba u Krve zmizelého. Přesto to zavání falešnou romantikou a nevěrohodnými scénami. Téma jistě zajímavé, ale špatná režie ho sráží k zemi. Divím se Vladimíru Kornerovi, že dopustil svoje scénáře i v dalších snímcích Milana Cieslara takhle prznit. No jo, kdyby to měl v rukou třeba Karel Kachyňa nebo František Vláčil, pro které dříve Korner také psal scénáře, to by potom vypadalo jinak a bylo by to zajisté jiné kafe! Hodnotím i tak lépe, oproti pozdější nekoukatelné Cieslarově tvorbě. Chválím hlavně hudbu Jana Černého a obraz, který se v roce 2020 dočkal restaurování a Česká televize ho takhle odvysílala. (28.10.2020)

Vladimír Körner samozřejmě nikdy nepsal realistické knihy a scénáře, ale v Pramenu života už je přeci jen příliš fantasmagorií (trochu mám podezření, že mu je ta nacistická kvazimystika blízká), nehledě na odpornou rádobyvážnou (z gruntu artrockového kýče) hudbu, která to vše sráží hodně nízko. Snad kdyby to točili Italové (Visconti, Pasolini, Bertolucci, Tornatore, ale i takový Brass), dokázali by filmu dát potřebný náboj, jaký nepostrádaly "fašistické" snímky zmíněných režisérů. (15.06.2010)

Lebensborn je rozhodně lákavé téma, což pro mě byla u tohoto filmu polovina úspěchu. Také mě zaujala Vilma Cibulková, která byla jak vystřižená z nacistického špitálu, a lidový Bronislav Poloczek. I přes to všechno bych film nenazvala "strhující", jak ho popisuje oficiální text distributora. Chyběly mi silnější, emotivnější scény a hudba, která by je umocnila. (16.05.2012)