Režie:
Richard LinklaterKamera:
Lee DanielHrají:
Giovanni Ribisi, Nicky Katt, Steve Zahn, Jayce Bartok, Ajay Naidu, Parker Posey, Dina Waters, Bill WiseObsahy(1)
Parta mladých lidí na periférii města hodnotí svůj způsob života. Každého, kdo nežije tak jako oni, odsuzují. Sami však nejsou spokojní se svým životem a málokdo z nich má odvahu to změnit. Nejvíc se to podařilo Ponymu, který se stal úspěšnou rockovou hvězdou. Mimo Sooze, která taky touží naplnit své představy o životě. Ponyho nový život kritizují. Jenže i tito odvážní musí bojovat především sami se sebou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
What the fuck are you so fucking upset about, fuckhead? 1) Do uší bijící nesoulad (podmět) mezi hloupě se chovajícími loosery a jejich sofistikovanými dialogy přehluší i klišoidní scénář (předmět) s křečovitými zápletkami a nanicovaté ukončení po dvou hodinách. 2) 22letý Giovanni Ribisi (intelektuální Jeff) se hledal tak dlouho, až se ve své snaze poněkud ztratil. Zato si ho však fanynky a fanoušci mohli prohlédnout zcela nahého ze všech stran v krátkém záběru ke konci filmu. 29letý Stefe Zahn (Buff) přesvědčivě vysekl vesnického burana. 3) No...alespoň jsem se dozvěděl, co dělá večer úspěšným: Smoke; babe; slice; brew. All four bases. ()
Tohle mi asi tenkrát v nočním filmovém klubu na dvojce uniklo (lahůdky z cyklu "americké nezávislé léto" jsou to nejlepší, co mi televize v pubertě dala), bo jinak si neznalost téhle nenápadné pecky nedovedu vysvětlit. Divadelní inscenace odehraná během jedné noci na růžku u večerky, obsazená živelnými mladými postavami (rozpustilý buran Steve Zahn vede!) a napsaná s takovou lehkostí, že jim ty dialogy nahuštěné "životními moudry" dvacetiletých věříte do posledního slova. Dnes už se takové kousky točí málokdy… a je to škoda. Namísto aby festival v Sundance válcovali noví Linklateři a Smithové, přednost dostávají nemotorná LGBT dramata bez srdíčka. Inu, doba si žádá své. ()
Na podobné filmy jsme koncem devadesátých jezdívali na Dlabačov. Toto jsem ale viděl k multikině na Hájích, vážně. Seděli jsme v tom sálu 2, já a moje rande. Ten film nebyl její šálek kávy a nikdy z toho nic nebylo. Dlouho jsme se neviděli, ale nedávno jsem jí potkal, poznal jsem jí, i když vypadáme každý jinak. Dali jsme řeč, připomněla mi ten film a že se na něj později podívala znovu a že se jí moc líbil, že byla tehdy prostě mladá. I já se musel podívat znovu. Pořád má své kouzlo, i když jiné než tehdy. Linklater vždycky uměl konverzace, tady jich je hodně a v podstatě na nich ten film stojí, protože jinak se tam v podstatě nic neděje. Výborný Giovanni Ribisi, výborný Nicky Katt. Ten film nestárne a i po 25 letech má pořád skvělou vypovídající schopnost, jak žít a nebo z pohledu některých nežít svůj život, jak umět trávit čas plodně nebo jen zevlováním na rohu. Obojí má něco do sebe, obojí jsem v určití fázi života v přeneseném smyslu provozoval. ()
Slušná nezávislá konverzačka, ktorá onu "nudiacu sa mládež" vystihuje perfektne a pravdivo. Je to iste Linklater, vidno to aj na forme, keď celý film zachytáva jedinú noc. Ale s postupujúcim časom to začína byť trochu únavné a otupujúce. Na druhú stranu, mladí Giovanni Ribisi a Steve Zahn sú skvelí, a ani soundtrack, i keď sa skladá z neoriginálnych piesní, nie je vôbec, ale vôbec zlý. Len je to chvíľami také nemastné-neslané. 70% ()
Tento film som nahodou videl kratko po strednej a dost ma nadchol lebo mi tie postavy boli blizke. Az po rokoch som si ho teraz pozrel znova a uz ma zdaleka nebavil ako kedysi. Asi tym, ze uz som sa prilis nedokazal s tymi mladymi luzrami identifikovat. Rozhodne sa nejedna o film o nicom. Nema nejaku strhujucu zapletku. Je skôr zalozeny na vykresleni pocitov generacie mladých ludi bez ciela v malomeste. Ale vdaka zaverecnej pointe nakoniec davam aj tu stvrtu hviezdicku. Sice je povedana zbytocne okato, aby ju pochopil kazdy, ale funguje. Vysledkom je zaujimavy pocitovy film, ktory je potrebne vidiet v spravnom veku. 7/10. ()
Galerie (14)
Photo © Sony Pictures Classics
Reklama