Rváčův deník

James Dennis Carroll bol americký básnik, spisovateľ a hudobník. Vystupoval pod pseudonymom Jim Carroll. Narodil sa prvého augusta roku 1949 v New Yorku. Písal básne, ktoré publikoval vo viacerých časopisoch. Neskôr vyšli aj jeho samostatné knižné zbierky poézie. Venoval sa i próze, je autorom troch románov. Jeho najúspešnejšie dielo je autobiografická kniha "Basketbalistov denník" (The Basketball Diaries). Opisuje v nej svoje autentické zážitky, z čias keď bol členom partie mladistvých násilníkov a jeho prvé kontakty s tvrdými drogami, ktoré viedli ku jeho celoživotnej závislosti. Už v puberte si vypestoval silný návyk na heroín. Toto literárne dielo bolo v roku 1995 sfilmované. Hlavnú úlohu v ňom stvárnil dvadsať jeden ročný Leonardo DiCaprio. **** (31.10.2021)

I přes vysoké hodnocení jsem si naivně myslel, že to bude jen další rutinní sportovní drama, kterých hrdí Američané produkují každý rok hned několik. Nemohl jsem být dále od pravdy. Závislost na drogách a jejich škodlivost už sice byly rozpitvány ze všech úhlů pohledu od Boyleova experimentálního Trainspottingu až po krutou realitu v Requiem za sen, ale i Rváčův deník má v tomto ohledu hodně co říci a dokáže se zarýt hluboko pod kůži. A největší zásluhu na tom má jednoznačně heroický výkon mladého DiCapria, který zvládl svou obtížnou roli v takovém stylu, že jsem nestačil zírat. Na to, jak jsem ho po Titanicu a Gangs of New York vůbec nemusel, tak v poslední době musím uznat, že patří mezi nejtalentovanější herce současnosti. Jednoduchost příběhu je možná zavádějící, ale v tomto případě je to opravdu to nejsilnější vodítko, jak k filmu co nejvíce přilnout a připustit si, že něco podobného se v dnešní době může stát úplně každému. Někdo v tom sice asi uvidí jen hollywoodský patos a přehnaný lesk, ale ani to filmu na kvalitě nic neubírá. 80% (04.04.2013)

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

Další filmeček co měli tenkrát ve videopůjčovnách na kazetě a hned jsme to museli mít doma, to je jasný do prdele :D The Basketball Diaries - Film podle stejnojmenné knihy básníka, muzikanta a spisovatele Jima Carrolla - Do hlavní role Jima Carrolla obsadili vynikajícího Leonarda DiCapria a roli feťáka zahrál fakt skvěle. Scény kdy má DiCaprio absťák jsou fakt hodně dobrý a je to pěkná depka :D Líbil se mi tady taky začínající Mark Wahlberg v roli Mickeyho - Dobrý hlášky co řekl Pavel Vondra když ho daboval - Něco vám povim, všichni se potřebujete trochu nadopovat, nechte minulost plavat, co bylo bylo sakra! Jděte všichni do hajzlu! Žijte život naplno rozumíte! Hovno se děje! Děje se úplný hovno! :D A pak přijde scéna kdy hrajou kluci v dešti basket a dělaj u toho různý píčoviny :D A do toho začne hrát punk rockovej song od Jima Carrolla - People Who Died - Skvělá scéna a song je punková pecka! ;) Na song je i videoklip a ten je taky skvělej jako film. Sám Jim Carroll si ve filmu s DiCapriem zahrál v jedný scéně, kdy s ním sedí na gauči ve feťáckym doupěti a vaří na lžíci heroin. Ve filmu je i dobrej herec Ernie Hudson v roli Reggieho, kdy pomáhá DiCapriovi zbavit se závislosti. Prdel jak ho ještě namlouvá Bohdan Tůma :D Pobavila mě scéna kdy má Reggie rozepnutý kalhoty a DiCaprio na něj - Michal Dlouhý - Nebudu ti ho kouřit jasný, schovej si ho! Tůma - Kdo to po tobě ksakru chce ty idiote! :D Líbila se mi taky ve filmu Juliette Lewis v roli děvky Diane - Ta tu feťáckou šlápotu zahrála fakt dobře :D Škoda že tam byla tak málo ve filmu. Bruno Kirby jako trenér Swifty taky dobrej, hrál hroznou buznu :D Výbornej film podle skutečných událostí. Herci, kamera a hudba výborný. Atmosféra feťáků taky dobrá. Film bych bral klidně delší. Tenhle filmek jsem si už zamiloval jako malej smrad. Supr že to měli tenkrát ve videopůjčovně :) R.I.P. Jime!!!!! (11.08.2021)

Bravurně vystylizovaný příběh jednoho z mnoha. Jim Caroll ve své autobiografii popisuje na svém vlastním případu nejběžnější důvody, které svádějí na drogovou cestu; smrt bližního, pozitivní přístup kamarádů, juvenilní zvědavost nebo i sexuální rozkoš. Právě díky těmto aspektům se úspěšný student a sportovec stává lidskou troskou velmi záhy. Právě onen samotný převrat ve třetině stopáže je naprosto alarmující. Mladický pohled na svět plný nespoutané energie a optimismu dostává pořádnou ránu od reality a padá na zem mezi feťáckou komunitu a vše co se jí týká. Kalvert zariskoval a celý film natočil neuvěřitelně realisticky. A risk je zisk. Právě samotná surová forma nejvíce vzbudí pozornost a opovržení, samotné pocity intoxikace nebo projevy abstinence jsou zachyceny někdy až příliš živě. Příběh jako takový by ovšem nebyl tím čím je, nebýt fenomenálních hereckých výkonů všech zúčastněných; Wahlbergovy návaly agrese či DiCapriovy agónie zkrátka nenechají jednoho na pokoji. Do již nabitého děje tvůrci ještě stihly promítnout na pozadí některé známé, nejen americké problémy - od problematiky samotného křesťanství, přes protikladné hodnoty společenských vrstev a etnické rozdíly Melting potu, až po dostupnost střelných zbraní a s ní spojenými masakry na školách. Snímek se může chlubit i částečnou nepředvídatelností, která je ozdobou mezi ostatními filmy tohoto subžánru. Osobně bych pak zmínil scénu matky a Jima přes dveře; tolik emocí v jedné scéně se jen tak nevidí. No a samotný konec podléhající americkým standardům je pak jen těžké zkritizovat, když je dílo natočeno podle skutečného příběhu. Ono to vypadá, že jenom chválím a chválím, ale i po opakovaných projekcích na Rváčově deníku zkrátka stále žádné vady nenacházím. Nechápu, jak jsem na tento unikátní film mohl narazit až teď, když se bezpochyby řadí mezi špičku žánru a nejen ti zaujatý drogovou tématikou nebo umem Leonarda by si jednoznačně tento snímek neměli nechat ujít. Ani za trošku dávky. Jenom trošičku. Vždyť zítra skončím. Jen naposled. Naposledy. Více zde. 90% (25.11.2012)