Posel budoucnosti

„Takže máte dobré semeno.“ – „Čo?!“ – „Len sa pýtam.“ Tu zostáva rozum stáť. Tesne predtým, ako otrasný Posol budúcnosti v roku 1997 prešumel kinami, nachádzal  sa narcis Costner v zlej situácii. Na jednej strane sa ako herec prepožičal viacerým bombám (Nepodplatiteľní, Oosbný strážca, Pole snov) a ako režisér/producent stvoril Tanec s vlkmi. Zároveň ho ale začala ovládať temná sila. Prehnané režijné ambície, škaredé správanie ku kolegom, až trápna sebadôvera a samodeštrukčná láska k plytkým scenárom (a samozrejme k samému sebe). To pochovalo jeho priateľstvo s režisérom Kevinom Reynoldsom a jeho „herecké" filmy prepadli (Strom snov, Wyatt Earp, zelený svet). Keď ho nadchol post-apokalyptický scenár Erica Rotha (Oscar za Forresta Gumpa) a Briana Helgelanda (Oscar za L.A. - Utajené skutočnosti) a rozhodol sa ho režírovať a zahrať si v ňom titulnú rolu, diváci nevedeli, či majú čakať návrat kráľa alebo definitívne potvrdenie, že Tanec s vlkmi bol náhoda. Ale i Kevinovi najväčší nepriatelia čakali prinajhoršom priemerný film. Sračku roka nečakal nikto. A predsa sa dostavila! Scenár šokuje vysokým stupňom kreténizmu (chlap naháňa druhého chlapa, zrazu z kríka vyskočí lev a zožerie ho, k tomu fakt ťažko niečo dodať), herci obvykle schopní podať dobré výkony (Olivia Williams, Will Patton, Giovanni Ribisi) sú jedným slovom hororoví, akčné scény ako keď sa deti v družine naháňajú po lúke a mávajú pri tom palicami (občas vzadu precvála kôň s jazdcom, aby sa nepovedalo), triky nekomentujem, príbeh hlúpy, sci-fi trápne, dialógy sa nedajú počúvať, vzťahy medzi postavami vás poriadne naštvú, dej nemá logiku (ústredný hrdina si na polievku zarába hraním Shakespearea) a hnilou čerešňou je vražedná dĺžka (tri hodiny ku*va). Nevraviac o televíznych kostýmoch, zaliečavej a podliezavej hudbe a patetických scénach (americkú poštu Costner chápe ako základný pilier, na ktorom stojí celý civilizovaný svet). Film som si (i kvôli mimoriadne negatívnym recenziám) nechal v kine ujsť a keď som to s ním riskol na VHS, zasa až také zlé sa mi to nezdalo. Ale keď som si túto kravinu v roku 2010 zopakoval v televízii... skutočne fuj. Ale skutočne, Kevin. Plusy: pekná kamera, občas fajn post-apokalyptická výprava a paradoxne práve celková blbosť scenára. Tá je taká mimoriadne vysoká, až je to svojím spôsobom zábavné. (29.12.2004)

Přeci jenom člověk tam najde nějaké ty chybičky. Třeba délka. 177 minut o pošťácích, co to je ? To si fakt Kevin myslí, že diváci jsou sračky? Proč z toho neudělat film dejme tomu na 549 minut. Ono je hezký se začít dívat na film když se stmívá a končit, když se rozednívá. Druhá věc je, když skončí film a zvoní Vám někdo na dveře a po otevření tam stojí pošťák z doporučeným dopisem, to se Vám ten film začne přehrávat znova a na těle z toho začnou vyskakovat pupínky. Třetí věc je, že od té doby co zaměstnacům České pošty zrušili 13.platy jim dávají k vánocům jako bonus DVD s tímto filmem. Taky si takhle představuji budoucnost, na světě budou jen gauneři a listonoši. Tahle myšlenka a Kevin jsou mé dvě hvězdičky. (19.08.2007)

Hrozné !!! Radši si půjdu zatancovat s vlky a radim to i Kevinovi!! Kevin si asi myslel, že naváže na Tanec s vlky a dostane pár oskarů za to, že se objeví ve vlastním filmu a bude bojovat za sjednocení a štastnou budoucnost zničeného světa. Měl v úmyslu zajímavé věci, ale Postman je nudný film, který se nebude líbit ani milovníkům Kevina a jeho Vodního světa.Silně nevýrazné postavy okolo postamana a úplně divný scénář, který nás vrhne do děje, ael pořádně nic nevíme a nikomu nefandíme. (01.07.2004)

Postkatastrofické filmy sú veľmi obľúbené, ale natočiť naozaj kvalitný film nie je jednoduché. A bohužiaľ sa to v tomto prípade až tak dobre nepodarilo. Film je príliš zdĺhavý, miestami nudný a príbeh až veľmi patetický. Škoda. Snímka mala určite potenciál zaujať, ale ako sa zdá, niekto mal ako sa hovorí príliš veľké oči. Kevin Costner to príjemne vyťahuje do priemeru a jeho herecké umenie v tomto filme vôbec nieje tak zlé ako mnohí tvrdia. Ja som mal v detstve tento film rád, ale už ho mnoho filmov stihlo prekonať. (20.01.2015)

Současná mladší generace ani neví, že tento film existuje. Asi jako ani nevnímá Costnera coby někdejšího oscarového laureáta a filmovou superstar. Sladké devadesátky. Tento megapropadák mu tehdy coby režisérovi a producentovi zlomil vaz. Není divu, je to film pytomoučký a naivně patetický, a koukat na takovej film tři hodiny není pro každého. Vidět ho ale poprvé teď, po více jak dvaceti letech, mu paradoxně prospívá. Přes spomenuté negativa je totiž milou spomínkou na výpravná filmová dobrodružství, kde důležitou roli hráli monumentální přírodní exteriéry a širokouhlá kamera létala nad davy důkladně nainscenovaných živých komparzistů a zvířat za velkolepé orchestrální hudby Jamese N. Howarda. A to se srdcařským zápalem štábu pro zprostředkování diváckeho zážitku tvrdou prací tam venku v reálné divočině. Nic z toho už dnes ve velkých hollywoodských filmech nevidíme. Proto mě dnes, na domácím kině se 4-metrovou uhlopříčkou The Postman jistým způsobem pohladil - i přes kroutění hlavou a usmívání se nad tím, co se v něm dělo. (31.10.2020)