Timur a jeho parta

Ne tak tohle mě nevzalo, nato že film má něco kolem 75 minut tak se mi povedlo 2x!!! usnout. Celá parta včetně Timura mi byla nesympatická a ty kecy mě strašně iritovaly.Film mě jak praví distributor nerozesmál, spíše uspal, a proč je v záhlaví akční film??? No abych to shrnul je to strašná nuda, která mě nebavila a dvdčko mi bude ležet v poličce hodně dlouho a nedotčeno. (14.05.2011)

Ten film mne prudil už v době, když jsem na něm byl povinně se školou, jen ten Kvakin vypadal vcelku životně. Ale tak nějak jsem bral, že je dobré pomáhat rodinám, když otcové bojují za vlast a proti Hitlerovi. Teď jsem zjistil, že film je z r. 1940(!), takže žádný boj proti Hitlerovi a za vlast, ale agrese proti Finsku. A tahle stalinská malaďož tomu pomáhá. (27.04.2014)

Dnešní doba má ve vínku odpor ke vší politice. Proto je jí podezřelé, když lidé s nadšením budují cosi pro nějaký režim či vládu, zvláštěpak, není-li jim tento ideologicky po chuti. Ve filmu zvou to zvrácenou propagandou, v dobových záběrech pak zinscenovanou maškarádou. Není to však neštěstím naší doby, že lidé se jen zřídkakdy dokážou nadchnout pro společnou práci? Není nakonec v Timurově "budování socialismu" něco navýsost vznešeného? Něco k čemu se skoro každý člověk obrací zády a je mu z toho zle jen proto, že v sobě to něco najít nedokáže? Toť jeden můj pohled na tento film. Při pohledu druhém už nelze nevnímat, že tento radostný film vznikl v předvečer Barbarossy v období hlubokého stalinismu a mohl docela dobře sloužit k odvracení pozornosti od režimních zločinů. Zpátky se tedy dostávám k propagandě... V případě Timura však nejde o propagandu štvavou a očerňující, ale budovatelskou výzvu k práci a poctivosti. K takovým podobám "výchovného působení" jsem mnohem shovívavější. Vždyť Timur by docela dobře mohl být skaut... Třetí pohled je cynický - děj je plytký, postavy ploché... Slabé *** (27.12.2008)

Absurdnost filmu i námětu je zřejmá. Je totiž ztělesněním své doby, v níž na jedné straně zvonily budovatelské deklarace a na druhé ekonomiku zachraňoval bytnějící gulag; SSSR současně, plně pakt Stalin-Hitler (28. září 1939), pilně dodával strategické suroviny Německu, plenícímu západní Evropu a okupujícímu Rakousko, Československo a Polsko. Nespornost absurdity vyvažuje skutečnost, že takové děti a taková iniciativa vskutku existovaly, žily svůj život nezávisle na režimní propagandě a opravdu v daných mezích prospívaly Stalinově vlasti. To jsou Zoji Kosmoděmjanské a Olegové Koševí. To je skutečný příběh mládežnické krasnodonské odbojové skupiny Mladá garda, která prokazatelně vznikla a působila v týle německých vojsk v letech 1941-1942 v donbasském průmyslovém městě Krasnodon. Stranickou organizaci do svého stejnojmenného románu musel na přímý Stalinův zákrok dosadit až Alexander Fadějev. Autor literární předlohy TIMURA Arkadij Gajdar padl v posledních měsících Velké vlastenecké války a jeho blízký příbuzný Jegor Gajdar se stal na počátku devadesátých let spoluzakladatelem rodící se ruské pravice. I tady je absurdita zřejmá, i tady je určitě doložitelná z reality, faktů, je skutečnou skutečností. Jako Rusko samo. (06.03.2008)

Film, který měl dodávat sovětským dětem odvahu v uvědomění toho, že komunistické zřízení je jediné správné a plné idealistů, kteří nezištně budují svůj ráj na zemi. Kdyby to tak ve skutečnosti bylo! To by bylo nádherné! Leč všechno se jen tak přetvařuje, aby pak vyskočilo ve zcela jiné podobě, která pak děsí. Malá Žeňa (Jekatěrina Derevščiková) při pobytu v letním bytě narazí na partu Timura (Livij Ščipačjov), která nezištně pomáhá druhým a nevadí jim, že je stejně všichni nazívají darebáky a zloději. Starší sestra Žeňy, Olga (Marina Kovaljova) zase nachází lásku v podobě Georgije Garajeva (Pjotr Savin), který neváhá dobrovolně nastoupit do armády, aby mohl hrdině bránit či útočit ve jménu své vlasti. Kdyby bylo vše tak růžové, jak je nám to ukázáno v tomto filmu, ale je to jen záměrné balamutění. Ale jako výchovný typ pro děti je to naprosto vhodná ukázka toho, na co by se měli koukat. (16.01.2011)